Výživa půdy a humus: zabraňte vyčerpání půdy a připravte zahrádku na bohatou úrodu
Zahrádka bez živin je jako poušť. Nezadrží v sobě vláhu, rostliny vlivem malého množství živin strádají nebo jsou nemocné a nás takový stav nerozveselí. Přitom výživa půdy je tak jednoduchá, protože kombinací několika materiálů, jejich zkompostováním a následným zapravením do zahrádky dáme našim plochám se zeleninou, květinami, stromky či keři to nejcennější, co můžeme. A také se nám naše zahrádka odvděčí bohatou úrodou. Kromě kompostu můžeme využít i hnojiva průmyslová, na co však musíme při výživě půdy tímto způsobem myslet, abychom nenapáchali více škody než užitku?
Výživa půdy a humus: zabraňte vyčerpání půdy a připravte zahrádku na bohatou úrodu (Zdroj: Depositphotos)
Humus v půdě
Humus v půdě představuje její nejdůležitější složku. Nejen, že zahřívá půdu, udržuje v sobě pestrý život mikroorganismů a dodává živiny rostlinám, které na zahradě rostou, ale hlavně také zadržuje tolik potřebnou vláhu, která během horkých a suchých letních období může rostlinám chybět. Zahrada se bez řádné výživy přemění na suchou poušť, na které se nedočkáme řádné úrody.
Proč se na polích nedrží voda ani život?
Moderní způsob zemědělství moc zdravé přírodě nenahrává. Z kdysi menších polí, která byla oddělena remízky, se staly obrovské jednolité lány pouze s jednou nebo dvěma druhy plodin, které se mezi sebou každoročně prostřídávají. Výsledkem takového počínání je, že díky těmto stále stejným plodinám dochází k únavě půdy, která se tak postupně mění a přichází o živiny. Problém je také v tom, že se ve velké míře používá chemie, která hubí spoustu drobných i větších organismů, navíc půda ani není řádně hnojena. Takže zde ani nemá co zadržovat vláhu.
Dříve pole bohatá na úrodu jsou minulostí, zemědělci nevyužívají hnůj, ale chemii
Půda na zahradě
V zahrádce máme podstatně větší možnost ovlivnit to, co do půdy vracíme. Místo chemických přípravků bychom se měli rozhodnout pro přírodní způsob pěstování s využitím běžného zahradního odpadu nebo chlévského hnoje jako zdroje živin. Pravidelné zapravování rozleželého kompostu do půdy na záhonech nebo políčku zajistí významně větší úrodu, než když půdu nijak obohacovat nebudeme. Zarývání nebo zaorávání hnoje praktikujeme jen tam, kde se nechystáme pěstovat plodiny, které přímé hnojení nesnášejí, jako třeba česnek. Vydatné hnojení je prospěšné, pomůže k zadržování vláhy a dostatku živin.
Hnůj na zahradu patří již od pradávna, zadržuje vláhu a obsahuje spoustu živin
Kompost umisťujeme ne na přímé sluneční světlo, ale někam do polostínu, kde navíc není příliš sucho. Jednotlivé složky spolu promícháme a minimálně jednou za půl roku kompost přeházíme. Pokud se vyskytne problém se suchým rázem počasí, pak si pomůžeme proléváním a využitím urychlovače kompostu. Zhruba do jednoho roku pak máme k dispozici vysoce kvalitní přírodní materiál, určený pro zapravení na záhony pro zeleninu, květiny i pod ovocnými stromy. Stačí mírné zapravení hráběmi do půdy a rostliny mají rázem k dispozici spoustu živin.
Nejčastěji používaným hnojivem bylo v minulosti klasické NPK, které se však i dnes těší poměrně velké oblibě. Vyrovnaný obsah sloučenin dusíku, fosforu a draslíku z něj činí univerzální prostředek pro celou zahradu. Při aplikaci počkáme na deštivé počasí a zataženo, protože za sucha a s malým množstvím vláhy dochází k popálení hnojených rostlin.
Neuvěřitelný nárust obliby u pěstitelů zažívají lisovaná přírodní hnojiva, ať už kravský hnůj nebo slepičince. Po jejich zapravení do půdy, například pomocí rotačního kypřiče, do sebe nasáknou vláhu, postupně uvolní živiny a zabraňují jejímu rychlému vyčerpání. Hojně se používají především u zeleninových výsadeb. Dávkování provádíme vždy v souladu s návodem k použití, předávkováním můžeme rostlinám ublížit.
