Ačkoliv je srpen nefalšovaný letní měsíc a přes den sluníčko pěkně připaluje, ráno a večer již bývá chladněji a den se výrazně zkrátil. Střídání teplot pomáhá vybarvovat dozrávající ovoce, především jablka. Srpen je měsícem sklizní, ale ještě můžeme ledacos vyset nebo vysadit.
Srpen v zahradě
Je-li počasí skoupé na vláhu, musíme důkladně zalévat. Květinové záhony jsou plné kvetoucích trvalek i letniček. O slovo se hlásí květy vřesů. Za okny by v této době mělo být květů nejvíce. Je ale také čas prázdnin a dovolených. Proto nesmíme zapomínat ani na odpočinek a užívání si všeho, co zahrádka poskytuje.
Co na srpen říkají lidové pranostiky?
Fouká-li na Vavřince vítr od západu, bude brzy zima. Fouká-li od východu, bude dlouhý podzim.
Když v srpnu hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Hrozen dozrál-li do Bartoloměje, dobrým vínem sudy naleje.
Mnoho hřibů v srpnu, málo chleba v zimě.
Jaký srpen, takový únor.
Co nás čeká na zahrádce?
Co nás čeká na zahrádce? Co nás čeká na zahrádce? Co nás čeká na zahrádce? Co nás čeká na zahrádce? Co nás čeká na zahrádce?
V sadu sklízíme letní peckoviny a jádroviny. Příliš obtěžkané větve je třeba podepřít, aby se pod tíhou ovoce nezlámaly. Při sklizni dáváme pozor na otlaky a šetrně ovoce ukládáme. Vydrží pak déle.
Průběžně sklízíme zahradní borůvky, jejichž plody dozrávají postupně již od poloviny července.
Keře rybízu a angreštu můžeme po sklizni prořezat. Zpravidla odstraníme čtyřleté a starší větve a všechny slabé a neduživé výhony. Místo větví, které jsme odstranili, zapěstujeme nové. Takto se keře každoročně postupně zmlazují.
Je vhodná doba na výsadbu nových sazenic jahodníku, aby do zimy dobře zakořenily. Zárodky úrody příštího roku se zakládají již letos. Je-li sucho, musíme sazenice dobře zalévat. Jednotlivé rostliny nesmíme příliš utopit a mějme na paměti, že kořeny mají být rozložené mírně pod povrchem půdy.
Jahodníky, které nebudeme vyměňovat, zbavíme poškozených a chorobami napadených listů a šlahounů. Dříve se rostliny odlisťovaly úplně, nyní se spíše doporučuje zdravé listy ponechat. Rostliny přihnojíme.
Odplozené výhony maliníku odstraníme spolu se slabými výhony. Odstřihneme je hned u země.
Po sklizni posledních ostružin ostružiníky rovněž prořežeme.
Višně, které mají tendenci vyholovat a začínají připomínat smuteční vrbu, je třeba v srpnu pravidelně prořezávat. Nejlepší je prořezávku rozdělit do několika let, abychom nepřišli o celou příští úrodu.
Také broskvoně prosvětlíme hned po sklizni.
Zeleninu vysazenou v červnu dobře zaléváme a udržujeme bez plevele.
Čínské a pekingské zelí vyseté v červenci je třeba nyní vyjednotit. Asi týden po jednocení rostliny přihnojíme. Tuto zeleninu můžeme do poloviny srpna také ještě vysévat nebo vysazovat.
Začátkem měsíce dále vyséváme japonskou ředkev a také kerblík.
Průběžně sklízíme okurky, rajčata a papriky, cuket a patisonů narůstá více, jestliže je včas sklízíme.
Sladký fenykl pro podzimní sklizeň zaléváme a ještě do poloviny srpna přihnojíme.
Jako následnou plodinu po sklizni zeleniny můžeme vyset mangold.
V první dekádě srpna odřízneme rostlinám rajčat vrcholky. Další plody by již nedozrály. Také hlídáme zdravotní stav rajčat, jakmile na listech objevíme známky napadení chorobami, ihned je odstraníme.
V této době je vhodné sestříhat živé ploty z jehličnanů.
Trvalky, které odkvetly, můžeme dělit a přesazovat od konce srpna.
Vysazujeme ocúny, které pak během konce září a začátku října vykvetou. Také podzimní šafrány musí být v zemi již na začátku srpna.
V polovině měsíce na záhony vysadíme sazenice dvouletek (macešky, sedmikrásky, pomněnky).
Je nejvhodnější doba k řízkování muškátů, i když rostliny ještě bohatě kvetou. Řízky ihned sázíme do květináčů nebo truhlíků. Substrát použijeme vylehčený aspoň čtvrtinou písku.
Pokud pěstujeme mečíky a chceme si jejich štíhlými květenstvími vyzdobit byt, pak je třeba je řezat v době, kdy se v dolní části klasu otevírá první květ. Na rostlině ponecháme co nejvíce listů, které vyživují hlízu.
Je období přesazování a výsadby kosatců. Kosatce přesazujeme přibližně po čtyřech letech. Rostliny opatrně vyjímáme z půdy, rozdělíme a odstraníme staré části hlíz. Ponecháme vždy listy s jedinou zdravou hlízou. Listy zkrátíme asi na třetinu. Takto upravenou rostlinu vysadíme tak, že kořeny rozdělíme do stran a hlízu posadíme na povrch půdy, na který jsme ještě dali hrstku písku. Kořeny pak přihrneme po stranách půdou. Horní část hlízy musí zůstat nad zemí.
