Je-li počasí skoupé na vláhu, musíme důkladně zalévat. Květinové záhony jsou plné kvetoucích trvalek i letniček. O slovo se hlásí květy vřesů. Za okny by v této době mělo být květů nejvíce. Je ale také čas prázdnin a dovolených. Proto nesmíme zapomínat ani na odpočinek a užívání si všeho, co zahrádka poskytuje.

Co na srpen říkají lidové pranostiky?

• Fouká-li na Vavřince vítr od západu, bude brzy zima. Fouká-li od východu, bude dlouhý podzim.
• Když v srpnu hřímá, bude na sníh bohatá zima.
• Hrozen dozrál-li do Bartoloměje, dobrým vínem sudy naleje.
• Mnoho hřibů v srpnu, málo chleba v zimě.
• Jaký srpen, takový únor.

Co nás čeká na zahrádce?

• V sadu sklízíme letní peckoviny a jádroviny. Příliš obtěžkané větve je třeba podepřít, aby se pod tíhou ovoce nezlámaly. Při sklizni dáváme pozor na otlaky a šetrně ovoce ukládáme. Vydrží pak déle.
• Průběžně sklízíme zahradní borůvky, jejichž plody dozrávají postupně již od poloviny července.
• Keře rybízu a angreštu můžeme po sklizni prořezat. Zpravidla odstraníme čtyřleté a starší větve a všechny slabé a neduživé výhony. Místo větví, které jsme odstranili, zapěstujeme nové. Takto se keře každoročně postupně zmlazují.
• Je vhodná doba na výsadbu nových sazenic jahodníku, aby do zimy dobře zakořenily. Zárodky úrody příštího roku se zakládají již letos. Je-li sucho, musíme sazenice dobře zalévat. Jednotlivé rostliny nesmíme příliš utopit a mějme na paměti, že kořeny mají být rozložené mírně pod povrchem půdy.
• Jahodníky, které nebudeme vyměňovat, zbavíme poškozených a chorobami napadených listů a šlahounů. Dříve se rostliny odlisťovaly úplně, nyní se spíše doporučuje zdravé listy ponechat. Rostliny přihnojíme.
• Odplozené výhony maliníku odstraníme spolu se slabými výhony. Odstřihneme je hned u země.
• Po sklizni posledních ostružin ostružiníky rovněž prořežeme.
• Višně, které mají tendenci vyholovat a začínají připomínat smuteční vrbu, je třeba v srpnu pravidelně prořezávat. Nejlepší je prořezávku rozdělit do několika let, abychom nepřišli o celou příští úrodu.
• Také broskvoně prosvětlíme hned po sklizni.
• Zeleninu vysazenou v červnu dobře zaléváme a udržujeme bez plevele.
• Čínské a pekingské zelí vyseté v červenci je třeba nyní vyjednotit. Asi týden po jednocení rostliny přihnojíme. Tuto zeleninu můžeme do poloviny srpna také ještě vysévat nebo vysazovat.
• Začátkem měsíce dále vyséváme japonskou ředkev a také kerblík.
• Průběžně sklízíme okurky, rajčata a papriky, cuket a patisonů narůstá více, jestliže je včas sklízíme.
• Sladký fenykl pro podzimní sklizeň zaléváme a ještě do poloviny srpna přihnojíme.
• Jako následnou plodinu po sklizni zeleniny můžeme vyset mangold.
• V první dekádě srpna odřízneme rostlinám rajčat vrcholky. Další plody by již nedozrály. Také hlídáme zdravotní stav rajčat, jakmile na listech objevíme známky napadení chorobami, ihned je odstraníme.
• V této době je vhodné sestříhat živé ploty z jehličnanů.
• Trvalky, které odkvetly, můžeme dělit a přesazovat od konce srpna.
• Vysazujeme ocúny, které pak během konce září a začátku října vykvetou. Také podzimní šafrány musí být v zemi již na začátku srpna.
• V polovině měsíce na záhony vysadíme sazenice dvouletek (macešky, sedmikrásky, pomněnky).
• Je nejvhodnější doba k řízkování muškátů, i když rostliny ještě bohatě kvetou. Řízky ihned sázíme do květináčů nebo truhlíků. Substrát použijeme vylehčený aspoň čtvrtinou písku.
• Pokud pěstujeme mečíky a chceme si jejich štíhlými květenstvími vyzdobit byt, pak je třeba je řezat v době, kdy se v dolní části klasu otevírá první květ. Na rostlině ponecháme co nejvíce listů, které vyživují hlízu.
• Je období přesazování a výsadby kosatců. Kosatce přesazujeme přibližně po čtyřech letech. Rostliny opatrně vyjímáme z půdy, rozdělíme a odstraníme staré části hlíz. Ponecháme vždy listy s jedinou zdravou hlízou. Listy zkrátíme asi na třetinu. Takto upravenou rostlinu vysadíme tak, že kořeny rozdělíme do stran a hlízu posadíme na povrch půdy, na který jsme ještě dali hrstku písku. Kořeny pak přihrneme po stranách půdou. Horní část hlízy musí zůstat nad zemí.