reklama

Skleník čili příběh se špatným koncem

Mít skleník je věc náramně praktická, ať už pěstujete užitkové plodiny pro kuchyni a nebo květiny. A tak skleníky na zahradách a u domů rostou jako houby po dešti. Z praktických důvodů se stále častěji obracíme ke skleníkům krytým polykarbonátovými deskami. Ale pozor – společnost Lanitplast, která také skleníky dodává, varuje, že právě tady můžete udělat osudovou chybu!

Skleník čili příběh se špatným koncem

Slogan o tom, že člověk už musí být hodně bohatý, aby si mohl dovolit kupovat laciné věci, tady totiž platí doslova. Pořiďte si „výhodně“ výrobek nejasného původu a máte zaděláno na problém, který vás ve výsledku může přijít na pěkné peníze. A to už nemluvíme o zklamání či vzteku, které si pořídíte jaksi nádavkem.

Koupě za všechny prachy

Pan Marek si koupil skleník, který na první pohled vypadal dobře. Neměl dosud s podobnou stavbou žádné zkušenosti a tak nevěděl, na co by měl dát především pozor. Těšil se, že zeleninomilné manželce splní přání a skleník ji umožní připravovat si sadbu přece jen rozumnějším způsobem, než dosud. Každé předjaří totiž nebylo v bytě k hnutí pro všelijaké kelímky od jogurtů s klíčícími sazeničkami. Sám byl kaktusář a těšil se, že si na ně ve skleníku pořídí alespoň jednu polici. Měl se ale před koupí skleníku alespoň poradit…

Koupě za všechny prachy
Koupě za všechny prachy

Co radí odborníci

Využili jsme zkušeností odborníků z Lanit Plastu, kteří vědí, na co bychom se měli při koupi skleníku zaměřit. Sami totiž nabízejí jen prověřené kvalitní výrobky od značkových výrobců, které jsou vyrobeny z prvotřídních materiálů. S takovým skleníkem Lanit Plast pak bude spokojeni mnoho a mnoho let. Lidé z Lanit Plastu však varují především před nákupem skleníků, které se zřejmě „vyrobily samy“ – tak lze totiž nazvat část produkce především z Asie. Často nemají jméno, nebo ho mají a to dokonce moc hezké a obchodně přitažlivé (znějící anglicky, německy, italsky nebo i francouzsky), nicméně výrobce je tak nějak nedohledatelný. Bodejť, když nechce převzít za to, co vyprodukoval, jakoukoliv odpovědnost. Jindy nejsou konstrukce dimenzovány na sněhovou pokrývku, protože tam, kde je vyrábějí, by byla pro místní obyvatele sněhová vánice překvapením. Profily jsou slabé a ani spoje nic moc nevydrží. Největší problém však bývá s polykarbonátem - není totiž polykarbonát jako polykarbonát. A pokud kdesi na východě vyrobili "polykarbonátové" prosklení z recyklovaných PET lahví a starých plastů, tak asi tušíme, že se skleníkem brzy nebude něco v pořádku. Laik tyto záležitosti rozpozná nesnadno, ale jsou věci, které by při pozornější prohlídce poznal i pan Marek.

Co radí odborníci
Co radí odborníci

Vidíme prostým okem

Rozhodně by jeho (jen kdyby se koukal) i naši zvýšenou podezíravost měla vyvolat nepravidelná struktura řezu desky či její stlačené nebo otřepané okraje. Svědčí o tom, že polykarbonát neřezali pilou, ale krájeli, přičemž samotné nástroje už byly hodně „jeté“. Takové desky nejspíš v hliníkových profilech dobře držet nebudou, možná z nich dokonce vypadnou. A pokud na ploše desky najdete krupičky, také to nic dobrého nevěstí. Většinou to znamená, že granule roztaveného polykarbonátu ve výrobě smíchali s recyklovanými plasty, takže složky směsi měly rozdílnou teplotu tavení. Zkontrolujete také řez deskou: ten na desce z dobrého polykarbonátu by měl být temně modrý, skoro černý. Hodně napoví i barva desek. Dobrý polykarbonát by měl být úplně krystalicky čirý. Pokud už při koupi má nažloutlou nebo lehce tmavý nádech (viz foto), tak je jasné, že nedržíte v ruce kvalitní polykarbonát, ale desku ze starých použitých plastů s pouhou příměsí polykarbonátu. Takové desky vám brzy zežloutnou a popraskají.

Vidíme prostým okem
Vidíme prostým okem
Vidíme prostým okem
Vidíme prostým okem

Jen se nenechat oblafnout potiskem

V Lanit Plastu nás upozornili na další oblíbený trik asijských (ale nejen) výrobců: potisk na fólii zájemce o koupi informuje, že desky jsou certifikované podle světových standardů ISO a dalších mezinárodních potvrzení kvality. Ale pozor – bez uvedení výrobce není na tomto světě síla, kterak tyto údaje ověřit. A navíc často uváděné ISO9001:2000 potvrzuje, jak byl produkt vyroben a skladován a ne z čeho opravdu je! Také zaklínání se, že konkrétní polykarbonát vydrží i šedesátistupňové teplo sice zní relativně dobře, i když k dosažení takové povrchové teploty desky ani nemusí být v letním parnu bůhví jaké vedro. Ale hlavně - kvalitní polykarbonát má standardně vydržet až 120 stupňů C!!!

Jen se nenechat oblafnout potiskem
Jen se nenechat oblafnout potiskem

Pobrouzdejte po internetu

Jen blázen by kupoval skleník někde na tržišti. V kamenném obchodě by vám měl prodejce říct, kdo skleník vyrábí a nebo dováží a odkud. Vždy vyžadujte záruční list s uvedenou desetiletou zárukou na nerozbitnost polykarbonátu krupobitím a český atest na polykarbonát, ze kterého je vyrobené prosklení. A hodně vám pomůže internet: pokud naleznete skleník i na webech renomovaných světových výrobců, tak máte vyhráno. Na těchto webech také bývají zkušenosti a reference uživatelů. Dobrý internetový obchodník se na svém eshopu dobrým dodavatelem i rád pochlubí. Vždyť dohledatelný kvalitní výrobce je pro zákazníka také velké plus při jeho rozhodování. Rozhodně nespoléhejte jen na pouhý cize znějící název skleníku - podle této značky zkuste výrobce "vygooglovat". Dobře si rozmyslete i nákup neznačkových "no name" skleníků u "no name" prodejců na aukčních či bazarových serverech, kde se objevují i výrobky z pololegálních dovozů. Že může vzniknout problém s pozdější reklamací nebo s náhradními díle, je nasnadě.

Drahé naučení

A jak to dopadlo se skleníkem pana Marka? Neměl štěstí, výjimka nepotvrdila pravidlo, radost z výhodně pořízeného skleníku skončila relativně rychle: už v druhém roce, když skleník zežloutl skoro jako pampeliška, mu bylo jasné, že se někde „vloudila chybička“. Následné krupobití mu jen potvrdilo, že nebyla malá. Protože měl Marek opravdu mimořádnou smůlu, nebylo možné stavbu ani přesklít už kvalitnějším polykarbonátem, protože vachrlatou konstrukci položil vítr. Zhacená investice, zlost a zklamání jsou součtem pod tímto příběhem se špatným koncem, který se přitom ale vůbec nemusel odehrát.

Drahé naučení
Drahé naučení
Drahé naučení
Drahé naučení

Nabídku kvalitních skleníků Lanitplast i rady jak se nenapálit najdete na www.lanitgarden.cz.

Publikováno: 8. 2. 2013, Autor: Jiří Jan (text), Lanit Plast s.r.o (foto), Profil autora: Redakce