S přicházejícím jarem se pustíme do příprav na další sezónu. Skleník je oblíbený prvek pro pěstování. Teď nastává ten pravý čas na činnosti, jako je objednávka skleníku a volba umístění. Při koupi je vhodné dávat pozor, protože ne každý výrobek je kvalitní. Levný nákup může vyústit v pěkně nepříjemné problémy. Se stavbou začneme, až nám to venkovní teploty dovolí. Pro velikost do 40 m² nepotřebujeme ani stavební povolení.
Stavba skleníku není těžká ani pro začátečníky
Než začneme skleník stavět
Před zahájenímstavby skleníku nejprve vybereme vhodné místo. Nejlépe takové, kde po celý den svítí slunce. Díky tomu se náročným rostlinám bude dobře dařit. Poloha skleníku může být otevřená ze všech stran. Částečně uzavřená lokace je z mnoha důvodů výhodnější. Tím, že skleník postavíme ke zdi, dochází k akumulaci tepla v ní, a když v noci teploty poklesnou, dojde k postupnému vyzáření této energie. V bezprostřední blízkosti skleníku nesmí být vzrostlé stromy a keře, které by bránily slunečnímu svitu. Pokud budeme pro skleník stavět masivní základy, neměla by být hned po odkrytí ornice půda kamenitá nebo v podobě skály. Znemožní to totiž řádné vyhloubení jámy.
Správně umístěný skleník je jednou ze záruk velké úrody
Stavba skleníku je možná po celý rok, nicméně doba nejvhodnější nastává ve druhé polovině srpna. Značná část úrody je sklizena a vybrané místo pro skleník tak můžeme dle libosti připravit. Při precizním naplánováním stavby máme dost času na vyhloubení základu, betonáž a její zrání i konečnou montáž tělesa skleníku.
Velikost skleníku volíme podle toho, jaké množství a druhy zelenin zde plánujeme pěstovat. Více rostlin se lépe vejde do skleníku se svislými bočními stěnami. Šikmé stěny jsou ale lepší, dokážou zajistit větší prostupnost slunečního svitu. Ideální šíře skleníku činí kolem 2,5 m. Je zde dost místa jak na středovou cestičku, tak pro pěstování. Máme-li rádi okurky, rajčata i papriky, pak se poohlédneme po delším typu, ještě v základu vybavenému středovou přepážkou. Takové pěstování je vyzkoušené a doporučeníhodné, protože rajčata bývají často napadena plísněmi, které by znehodnotily i porost paprik. A ne každý z nás chce mít výpěstky, ošetřované chemií. K základním prvkům výbavy patří automatické větrání. Jedná se o samočinně pracující zařízení, otevírající větrací panely na střeše skleníku ve chvíli, kdy je velké teplo. A také naprostá nutnost pro aktivní chalupáře, jenž se věnují pěstování a nestíhají větrat dveřmi skleníku každý den. Vstupní dveře jsou dvojího typu, posuvné nebo otočné. První typ je sice mírně skleník prodraží, avšak prostorově je méně náročný.
Ve skleníku si vypěstujete vlastní okurky i rajčata
K základním prvkům výbavy patří automatické větrání. Jedná se o samočinně pracující zařízení, otevírající větrací panely na střeše skleníku ve chvíli, kdy je velké teplo. A také naprostá nutnost pro aktivní chalupáře, jenž se věnují pěstování a nestíhají větrat dveřmi skleníku každý den. Vstupní dveře jsou dvojího typu, posuvné nebo otočné. První typ sice mírně skleník prodraží, avšak prostorově je méně náročný.
Obrovským úskalím pro zákazníka je kvalita dovážených skleníků. Největší problémy mají podezřele levné produkty s původem v Číně. Ty jsou nejen ošizeny v rámci výplňových polykarbonátových panelů, ale i stavebních ocelových profilů. Výplň bývá ochuzena o UV stabilizátory, což znamená, že během dvou až tří let se materiál výplně začne rozpadat. Ocelové profily mají nevalnou povrchovou úpravu a jsou slabé. Při velmi nepříznivých povětrnostních podmínkách, jako jsou bouřky s prudkým deštěm a silným větrem, dochází k narušení stability. Kvalitní konstrukce, dodávaná renomovanými tuzemskými firmami, vyniká mohutnými, žárově zinkovanými profily. Výplň je vyrobena z dvojitého polykarbonátu, ještě opatřeného rozptylovým efektem. Toho je docíleno vroubkováním. Sklo jako výplň je používáno především u typů, které budujeme svépomocně nebo v rámci zahradnických center.
Půlkulatý skleník do sebe slučuje výhody typů se svislými a šikmými boky
Skleník můžeme usadit na dokoupený ocelový podstavec. Jedná se o nejjednodušší možnost tam, kde požadujeme mít stavbu skleníku hotovou co nejrychleji. Před zahájením montáže skleníku je zapotřebí pouze srovnání země do roviny. Kutilové ale téměř vždy hledají cestu, jak si podstavec vyrobit svépomocně. Určitou cestu představují dřevěné trámy. Jejich povrchovou úpravu nátěrem provádíme pouze v přípravě, když budeme vyrobený podstavec usazovat na betonové dlaždice. Natřené trámy, přímo ve spojení s půdou, jsou zdrojem uvolňování chemických sloučenin. Ty pak mohou být i součástí našich výpěstků. Nesmíme použít ani staré železniční pražce.
Stavba skleníku svépomocí s využitím dřevěných hranolů jako konstrukce
Nejlepší volbou je výstavba betonového základu. Řádně vyhloubenou základovou jámu vyplníme pískem, použijeme jej jako srovnávací element. Pro zjednodušení betonáže si ve stavebninách zakoupíme ztracené bednění, jehož dutiny vyplníme kvalitním betonem a necháme zrát po dobu dvou až tří týdnů. Po vyzrání betonu provedeme montáž. Výplně připevníme bezbarvým tmelem, k tomu určeným. A když je celý skleník hotový, celou práci dokončíme upevněním automatického větrání a polic. Středový chodníček se snažíme vytvořit pokud možno co nejhlouběji, abychom se u sázení, kypření, pletí a sklizně nemuseli ohýbat.
Vroubkovaná výplň stěn skleníku rozptyluje světlo, brání tedy popálení listů a plodů
Několik závěrečných rad pro montáž skleníku
Všechna šroubová spojení dotahujeme až po zkompletování konstrukce. Pro snazší případné opravy nebo demontáž v budoucnu spoje namažeme trochou rostlinného oleje.
Upevnění základny k betonovému elementu upevňujeme pomocí dlouhých šroubů, což zajistí stabilitu skleníku i v případě neočekávaných povětrnostních jevů.
Z polykarbonátových segmentů nezapomeneme před jejich umístěním sejmout ochrannou fólii.
Při montáži vždy postupujeme dle přiloženého návodu.
