Jak se vyznat v rostlinách s exotickými jmény? Znáte katrán, hlízolu, topinambur, bobkový list a lékořici?
Znáte tyto exotické rostliny? Všechny jsou hlíznaté a vydrží bezpečně a celoročně venku, mimo tedy bobkového listu, který je keřovitý, ve volné půdě ho lze s přikrýváním pěstovat a je dobrý k ochucení uvedených zelenin. Dalším společným znakem vybraných je to, že jsou jedlé a většinou i léčivé.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Pojďme si je tedy tyto exotické rostliny představit…
Katrán
První exotická rostlina je nízká, velmi ozdobná trvalka příbuzná a trochu podobná zelí. Planě roste u chladných mořských břehů na písku. U nás lze snadno pěstovat v kterékoliv půdě, miluje slunce a je velmi nenáročná. Snáší i silné zasolení. Zkadeřené listy jsou velmi ozdobné, celá rostlina vypadá asi jako zkadeřený salát. Hojně kvete bílými květy.
Konzumují se mlaďoučké listy. Chutí připomínají chřest, lze je konzumovat syrové i vařené. Pro časnější sběr lze i rychlit, pro zvláště jemnou chuť se zjara rostliny zakrývají květináči a ve tmě vybělené stony jsou zvláštní delikatesou. Rostliny jsou také velmi ozdobné na záhoně či ve skalce a Královská zahradnická společnost v Británii je zařadila na seznam významných rostlin.
Poměrně známá hlíznatá bylina, vysoká až 2 m, mimořádně nenáročná, pěstovat lze venku celoročně a na stanovišti dlouho. Je příbuzná a podobná slunečnici. Hlízy jsou mírně nasládlé, použití stejné jako brambory. Jsou mrazuvzdorné a lze je vyrývat před i po zimě. Díky obsahu cukru inzulinu je topinambur velmi vhodný i pro diabetiky. Množství minerálů je podobné bramborám.
Exotická rostlina hlízola
U nás je tato exotická rostlina prakticky neznámá. Je to prastará kulturní rostlina severoamerických indiánů a cenná planě rostoucí rostlina k jídlu, poskytující sladké hlízy. Je to pnoucí trvalka, každoročně z podzemních hlíz vyrazí až 1–2, ale i 6 m dlouhé výhony. Ozdobné růžové květy v hlávkách připomínají trochu květ lupiny – vlčího bobu. Je považována za nejstarší pěstovanou hlíznatou rostlinu vůbec. Hlízy jsou sladké a poživatelné zasyrova, vařené nebo pečené. Hlízola je považována za nejchutnější severoamerickou divokou rostlinu. Hlízy jsou chuťově bramborám podobné, mají jemnou ořechovou chuť. Obsahují asi 3x více bílkovin než brambor. Jsou také dosti olejnaté. Jsou vynikajícím zdrojem železa a draslíku. Snižují hypertenzi, působí jako prevence diabetes a zkoumají se i protirakovinné účinky. Netrpí škůdci a chorobami, je nenáročná, ocení pergolu a pomocí symbiózy s nitrofilními bakteriemi si dusík ze vzduchu získává sama.
Lékořice čili sladké dřevo
Asi metr vysoká trvalka, která před staletími zplaněla na jižní Moravě. Po několika letech růstu tvoří dva i tři metry dlouhé oddenky, které mají sílu palce ale častěji i 4 cm. Celé je lze vykopat, nařezat na kousky a usušit. Konzumovat lze jak čerstvé, tak i sušené kořeny. Jde o sladké dřevo čili známé pendreky. Pendreky samotné jsou lékořicí jen ochucené želé, chuť lékořičiny je však autentická a typická.
Tuto exotickou rostlinu najdeme téměř v každé kuchyni. Bobkový list je vhodný jako ochucovadlo a koření. Subtropický keřík lze tvarovat do naprosto libovolné velikosti a tvaru. Zajímavostí je možné použití čerstvě utržených listů přímo v kuchyni. Přezimuje jak v bytě, tak i ve studeném sklepě. Staré a silné rostliny lze v nížinách zasadit do chráněného zákoutí volné půdy.
Zdroj: Receptář prima nápadů
Publikováno: tento týden, Autor: Václav Postránecký, Profil autora: Václav Postránecký
