Velmi často používáme v příspěvcích, které se týkají zeleniny, termíny - "plodina první, druhé nebo třetí tratě“. Především začínající pěstitel nemá mnohdy jasno, o co se vlastně jedná. Jednoduchým přehledem proto upřesníme, kam jednotlivé zeleniny podle nároků na množství živin zařadit.
Zájemců o vypěstování vlastních brambor každoročně přibývá. Pro vypěstování kvalitních hlíz je ale nutné dodržet i další podmínky:
Brambory vyžadují lehčí až středně těžké humózní půdy, nejlépe písčité až hlinitopísčité. V rámci České republiky lze brambory na zahrádkách pěstovat v kterémkoli klimatickém regionu. Vyhovují jim chráněné polohy, nevhodné pro pěstování jsou těžké zamokřené půdy. Ze živin jsou brambory náročné především na draslík. Půdu pro výsadbu brambor je nutné připravit již na podzim. Základní podmínkou pro úspěšné pěstování je důkladné zrytí pozemku se zapravením chlévského hnoje případně kompostu do půdy. Zpracování půdy má pro brambory rozhodující význam, protože vyžadují půdu kyprou, přílišné utužení se následně projeví redukcí výnosu. Na jaře před výsadbou se využívají průmyslová hnojiva, a to síran amonný, superfosfát a síran draselný v dávkách 30, 50 a 40 g na 1 m². Aplikace se provádí při jarní přípravě půdy, kdy se záhony po zimě kypří a vláčí.
Cibule má specifické nároky na pěstování. Vyžaduje především slunnou polohu a záhřevné půdy, z nichž pak mívá jemnou a nasládlou chuť. V těžkých, jílovitých, kyselých a studených půdách krkatí, hůře vyzrává a podléhá chorobám. Nedaří se jí příliš ani ve vyšších polohách s vlhčím klimatem, kde také špatně a pomaleji vyzrává. Ze živin cibule vyžaduje především fosfor a draslík. Dusíkatá hnojiva by se měla používat opatrně, protože nadbytek dusíku v půdě zpomaluje zrání a cibule je při uskladnění méně trvanlivá. Právě to zařazuje cibuli do druhé pěstební tratě.
Pěstování cibule z přímého výsevu se provádí v teplejších oblastech a především pak ve velkovýrobě. Někteří zahrádkáři však praktikují tento způsob pravidelně, osvědčuje se především sklizní velmi vitálních, trvanlivých a zdravých cibulí, které jsou podstatně déle skladovatelné než cibule vypěstovaná ze sazečky. Semena vyséváme v průběhu března do řádků vzdálených od sebe 25-30 cm. Hustě vzešlé rostliny je nutné vyjednotit na 8 –10 cm od sebe aby si vzájemně nekonkurovaly. Na 10 m² přímého výsevu je potřeba 4,5 až 5,5 g osiva. 1 g obsahuje 200 – 300 semen.
Pokud pěstujeme cibuli ze sazečky, je výběr odrůd značně omezen. Výsadba se provádí v dubnu.
jsou zařazeny třetím rokem po organickém hnojení a řadíme sem
luskoviny
listové zeleniny řadíme většinou jako předplodinu nebo následnou plodinu vzhledem ke krátké vegetační době
Hrách i fazole bezesporu patří mezi nejoblíbenější plodiny, které se u nás pěstují. Vzhledem k velikosti semen se dobře vysévají, rychle rostou, nezaberou příliš místa, a navíc jsou pochoutkou pro děti i dospělé.
Fazole (Zdroj: Ludmila Dušková) Hrách Avola (Zdroj: Ludmila Dušková)
Nároky na pěstování jsou přibližně shodné. Vybíráme slunné stanoviště, půdu propustnou, nejlépe hlinitopísčitou. Vysévat můžeme obě plodiny vzhledem k rychlému růstu postupně. Především u hrachů je tato možnost výhodná vzhledem k prodloužení sklizně čerstvých lusků. Poslední výsev by měl být ale naplánován nejpozději na začátek července, aby lusky stačily dozrát do konzumní délky.
