Konifery neboli zakrslé jehličnany bývají ozdobou našich zahrad. Potřebují poměrně dost péče, aby prospívaly a byly opravdu zdravé a krásné. Může se ale stát, že i tyto jehličnany napadnou škůdci či houbové nebo jiné choroby. Podívejte se, jak rozpoznat nejčastější druhy chorob konifer a jak tyto choroby léčit.
Co dělat, když konifery onemocní?
(Zdroj: Depositphotos)
Choroby konifer
Konifery jsou v podstatě malé jehličnany, ale patří sem i další dřeviny. Konifery ale na rozdíl od bonsají nejsou upravovány a uměle tvarovány. Jsou speciálně šlechtěny pro pomalý růst a pro pěstování v kontejnerech. Řadíme k nim například
Ne vždy je při onemocnění konifer na vině škůdce nebo houbová choroba. Jehličnany mohou stejně tak onemocnět při déletrvajícím suchu, ale také zhutněním pozemku a poškozením struktur nebo poruchami výživy.
Na těžkých půdách odumírají při přemokření vlásečnice kořenů konifer, na lehkých a suchých půdách při nedostatku vláhy pak dochází k hnědnutí a opadu jehličí. V případě sucha, které se vyskytuje nejen v tropických letních dnech, ale také přes zimní období bez sněhu je potřeba konifery zalévat. Optimální je 30-40 l/m². Extrémní půdy je dále nutno zlepšit. Ve všech případech se vyplatí napodobit přirozenou lesní půdu. Přemokření odstraníme vhodnou drenáží nebo prorazíme nepropustnou vrstvu (např. jílové podloží).
Hnědě strakaté nebo žluté nejmladší jehličí na koniferách a jeho postupný opad většinou značí nedostatek hořčíku. Zde se vyplatí, zvláště u smrkových odrůd rozhodit okolo paty stromku hořkou sůl, případně jiný výživný prostředek, obsahující hořčík. Mimo to je velmi užitečný dusík a fosfor. Tyto látky jsou obsaženy např. v superfosfátech. Protože většina konifer má ráda lehce kyselou půdu s pH okolo 5, nepřidáváme výživu s obsahem vápníku a draslíku. Správný poměr hnojiv s obsahem zmíněných prvků docílíme tak, že na jaře dvakrát za sebou pohnojíme půdu okolo konifer příslušným preparátem, zapravíme do půdy a zalijeme.
V první řadě to jsou mšice, které mají po svém zásahu na koniferách na svědomí žlutě skvrnité, pokroucené a pokřivené jehličí a likvidují dokonce i mladé výhony. Mšice navíc vypouštějí medovici, která přiláká mravence, avšak na větších shlucích medovice se usazuje černé padlí. Mšice se na koniferách objevují především v době letního sucha. Je nutné proto velmi často provádět kontrolu a odhalit brzký výskyt mšic.
Dalším škůdcem je korovnice zelená, která konifery dráždí k tvorbě a bujení hálek jahodovitého tvaru. Proti korovnici zasahujeme v dubnu postřikem výhonků, které ošetříme nejen svrchu, ale i zespodu.
Dutilka Pemphigus vytváří hálky také na topolech (Zdroj: Depositphotos) Mšice si libují i v mladých výhonech konifer (Zdroj: Depositphotos)
Korovnici smrkovou (Sacchiphantes abietis), která napadá staré jehličí různých jehličnanů, hubíme ihned, jakmile zjistíme její výskyt. Tento škůdce je velmi podobný zelené mšici, avšak bezpečným ukazatelem jsou červenohnědé oči na stopkách a dva výrůstky na zadečku. Proti korovnici zasáhneme Pirimorem, v létě pak Neudosanem.
Na borovicích, douglaskách a modřínech můžeme pozorovat dutilky. Dutilka (Pemphigus) vysává mladé jehličí, přičemž si vytváří v místech sání hálky. Při likvidaci použijeme opět Pirimor nebo Neudosan.
Obzvlášť velkým problémem jsou svilušky, které s oblibou vysávají bílé smrky. Jehličí získává následně rezavě červenou barvu a vyskytnou se oranžové skvrny. Jehličí následně usychá, ale zůstává na stromech. Před rašením nových výhonů stříkáme speciálním prostředkem přímo na hubení svilušek.
Molovka thujová (Argyresthia thuiella) způsobuje na odumřelých výhoncích zřetelný vyhlodaný drobný otvor, do něhož klade svá vajíčka v období června až července. V srpnu se tedy můžeme setkat s prvními příznaky poškození konifer. V červenci bychom tedy měli provést postřik přípravkem s deltamethrinem, například Decis Mega.
K preventivním opatřením se používá například bio prostředek Ectovit, vhodný zejména pro smrky, borovice, jedle a modříny. Pro túje ale používáme přípravek Symbivit, neboť Ectovit pro ně není přijatelný. Bio prostředky konifery posilují a rostliny jsou odolnější vůči suchu a stresu.
Houbové choroby se vyskytují zejména při dlouhodobějším vlhkém počasí na neošetřovaných koniferách. Postřik provádíme preventivně, nejdéle pak při prvním výskytu choroby. Jde především o plíseň šedou, která napadá mladé výhonky. Pokud sledujeme, že jemné výhony visí schlíple dolů, pátráme po výskytu plísně šedé. Vhodným prostředkem proti ní je např. Euparen 50 WP.
Borovice občas trpí výskytem rzi, kterou zapříčiňuje sypavka borová. V tomto případě během rašení masivně opadává staré, hnědě zbarvené jehličí. Stříkáme prostředkem Dithane M 45 nebo Novozirem. Ošetření je nutné provádět 3× po 14 dnech. Včasným postřikem zabráníme dalším škodám v létě.
Hnědnutím listů a odumíráním větví trpí také zeravy. Šupinové lístky pak vypadají jako ožehnuté plamenem. Použijeme zde stejný přípravek jako proti sypavce, případně i přípravek Konifer Balsam.
Hnědnutí a odumírání větví thují vlivem houbové choroby (Didymascella thujina, Kabatina thujae) bývá zřetelné většinou až koncem léta a na odumřelých výhonech jsou zřetelné drobné černé plodničky nebo naduřelé polštářkovité plodnice. Proti oběma houbovým chorobám doporučujeme v květnu provádět postřik přípravkem Dithane DG.
Cypřišky a tisy často trpí houbovým onemocněním kořenů, které bývá ale způsobeno nadměrnou zálivkou.
