Pórek ničím nenahradíš. Jako by na nás promluvila babička. A je to pravda. V dnešní době, kdy se snažíme původní zdravé a prospěšné potraviny nahrazovat kdečím, bychom si měli uvědomit, že právě ty původní potraviny jsou pro nás daleko větším přínosem než jakékoliv náhražky. A u pórku to platí dvojnásob.
Pór je prastará zelenina s nízkou energetickou hodnotou, s obsahem draslíku, vápníku, sodíku, fosforu, železa a vitamínů B, B2, C, provitaminu karoten, dále sirné látky, což z něj činí zdravotně vysoce ceněnou zeleninu a přírodní antibiotikum. Minerální látky a éterické oleje obsažené v póru ovlivňují tvorbu žaludečních šťáv a trávení. V zimě pomáhá předcházet nemocem z nachlazení, působí léčivě a usnadňuje odkašlávání.
Nejvýznamnější využití má pórek v kuchyni, kde se řadí mezi lahůdkové zeleniny
Nejvýznamnější využití má však v kuchyni, kde se řadí mezi lahůdkové zeleniny. V některých domácnostech dokonce zcela nahrazuje cibuli. Takové dušené mladé pórky zapečené se šunkou a sýrem jsou skutečnou pochoutkou. Jak ale úspěšně takové pěkné póry, které obdivujeme v obchodech vypěstovat?
Uvedeme si několik zásad, na které bychom měli pamatovat v okamžiku, kdy se rozhodneme pórek sami vypěstovat:
Pór je náročný na půdu. Tu musíme před výsadbou dobře připravit, především hluboko zkypřit. Vyžaduje vlhčí, středně těžké a hluboké půdy s dostatečnou zásobou vláhy a živin. Snáší dobře hnojení uleželým chlévským hnojem, pěstovat jej proto můžeme jako následnou plodinu po raných košťálovinách, především po květáku. Daří se mu i ve vyšších polohách a je odolný proti mrazu.
Z botanického hlediska rozlišujeme pór letní a pór zimní (pravý). Zimní pór se u nás pěstuje ve větší míře než letní. Má delší vegetační dobu, je kratší a silnější a také velmi trvanlivý a mrazuvzdorný. Pór letní si v posledních letech získává stále větší oblibu. Dá se velmi dobře uchovat zmrazením, také výběr odrůd je poměrně bohatý. Letní pór je ranější, má rychlejší vývoj a mnohem delší konzumní část. Proti mrazu není odolný, velmi snadno vymrzá, proto se musí před zimou sklidit a zpracovat.
Pór vyséváme buď přímo na záhony do volné půdy, nebo ho pěstujeme z předpěstovaných sazenic. Pokud budeme pór pěstovat na zahrádce, je výhodnější předpěstovat sadbu, protože jednotlivé rostliny pak můžeme vysazovat hlouběji. Z přímého výsevu je nutné rostliny po vyjednocení postupně nahrnovat, abychom získali co nejdelší vybělené stonky. Při předpěstování sadby vyséváme pór na výsevný záhon nebo do pařeniště od března do května v závislosti na době, kdy jej chceme sklízet.
Do kvalitní do hloubky prokypřené půdy vyhloubíme kolíkem 15-20 cm hlubokou jamku nebo rýhu a do ní umístíme sazenice, nejlépe o síle stébla až tužky. Rostlinám zakrátíme kořínek i nať. Někdy zůstane z jamky koukat jen špička listů, ale to vůbec nevadí – rostliny si poradí.
Jemným zakropením splavíme do jamky zeminu, která postačí k zakořenění rostlinky.
Během růstu přihrnujeme zeminu, abychom dosáhli co nejdelší vybělenou část.
Pór potřebuje pravidelnou zálivku po celou dobu vegetace.
V posledních letech jsou porosty póru likvidovány škůdcem – mouchou vrtalkou pórovou, proti které rostliny chráníme textilní fólií, kterou zakrýváme záhony póru začátkem srpna a ponecháváme až do konce září, kdy je stále možný nálet 2. generace škůdce. Chemická ochrana je problematická vzhledem ke stanovení doby náletu vrtalek.
Vyplatí se přihnojování superfosfátem v dávce 45 g na m².
Sklízíme postupně vyrýváním, tj. od konce léta do jara.
Takové dušené mladé pórky zapečené se šunkou a sýrem jsou skutečnou pochoutkou
Nejčastěji pěstované odrůdy
Elefant – velmi výnosná odrůda, určená pro sklizeň od podzimu až do jara příštího roku. Listy jsou tmavě zelené, silně ojíněné. Rostlina je vysoká asi 65-85 cm. Konzumní část stvolu je dlouhá průměrně 10 cm, široká 3-6 cm, na průřezu okrouhlá a pevná. Přihrnováním lze délku konzumní části částečně prodloužit. Vegetační doba je 180-200 dnů. Přímý výsev od března do května, výsadba od poloviny dubna do června.
Elefant je velmi výnosná odrůda určená pro sklizeň od podzimu až do jara příštího roku
Starozagorski Kamuš – rychle rostoucí odrůda letního póru, určená pro letní a podzimní sklizeň. Vyniká dlouhým vyběleným stvolem až 50 cm. Vegetační doba od výsevu je 170-180 dnů. Výsev pro předpěstování sadby se provádí od ledna do dubna, výsadba od dubna do května.
Starozagorski Kamuš je rychle rostoucí odrůda letního póru určená pro letní a podzimní sklizeň
Albos – nová poloraná odrůda, určená pro letní a podzimní sklizeň. Rostliny jsou středně vysoké se vzpřímenými listy. Konzumní část stvolu je 50-55 cm dlouhá. Výsev pro předpěstování sadby se provádí od ledna do poloviny dubna, výsadba pak od dubna.
Albos je nová poloraná odrůda určená pro letní a podzimní sklizeň
Tango – nová výnosná odrůda určená pro podzimní sklizeň. Listy jsou tmavě modrozelené, vzpřímené. Přímý výsev od března do dubna, pro výrobu sadby od druhé poloviny února. Výsadba od poloviny dubna do června.
Tango je nová výnosná odrůda určená pro podzimní sklizeň
Prima tipy:
Pór se vyplatí pěstovat ve smíšené kultuře s okurkami, mrkví, ředkví, celerem, kedlubnami a salátem
Nesnáší se s keříčkovými a tyčkovými fazolemi, hráškem a salátovou řepou.
Někteří pěstitelé ve snaze dosáhnout co nejdelší vybělené části nasazují na rostliny plastové trubky, ty současně chrání rostliny před škůdci. Toto opatření lze prakticky provádět pouze při omezeném počtu rostlin. Zastíněné stonky jsou pak dokonale bílé a dlouhé.
