Okrasné dříny patří k těm nejkrásnějším keřovým solitérám. Jak je pěstovat?
Pod názvem dřín si můžeme představit jak nádherně kvetoucí solitéru, tak i ovocnou dřevinu. Dřínů (Cornus) je velké množství druhů a ať vyberete okrasný, nebo ovocný typ, nikdy nebudete zklamáni. Pokud hledáme výraznou solitéru pro okrasnou zahradu, vsadíme na kvetoucí neboli květnaté druhy.
Dřínů existuje velké množství (Zdroj: Depositphotos)
Ke krásným druhům patří například dřín květnatý (Cornus florida) nebo dřín japonský (Cornus kousa). Světle růžové květy dřínu květnatého se objevují v květnu, v době kdy na keřích ještě nejsou zelené listy. Dříny raší relativně pozdě a na holých větvích pak krásné květy mnohem více vyniknou.
Dřín květnatý 'Comanche Chief' má květy téměř červené, kvete velmi bohatě
V době podzimu pak keř upoutá ještě jednou, a to intenzivním červeným zbarvením listů. V lesích Severní Ameriky roste nejvyšší druh, dřín Nuttalův (Cornus nuttallii). Jeho květy jsou bílé.
Cornus nuttallii patří k vyšším druhům dřínu, pochází ze severní Ameriky
Z hlediska pěstování jsou okrasné druhy dřínů náročnější na podmínky stanoviště. Vyžadují chráněné místo a kyselou, živnou půdu s dostatečným vláhovým režimem. Dříny porostou na slunci i v polostínu. Zcela zastíněné stanoviště jim ale vyhovovat nebude. Vyhneme se i místu na plném úpalu se suchou a písčitou půdou.
Dříny nemají rádi přesazování, proto jim místo vybíráme pečlivě a s rozmyslem. Při výsadbě je vhodné jim vytvořit dostatečně velkou výsadbovou jámu a vyplnit ji kvalitní zeminou. Ideální je směs rašeliny, kompostu a původní zeminy. Určitě můžeme přidat i trochu křemičitého písku. Vytvoříme zálivkový okraj tak, aby se dešťová a zálivková voda dostala co nejblíže ke kořenovému systému. Dřín bychom po výsadbě neměli nechat zcela vyschnout po dobu alespoň 4 měsíců. V pravidelných intervalech tedy zaléváme. Povrch půdy nezapomeneme opatřit vysokou vrstvou kůrového mulče.
Cornus mas Aurea, kvete velmi časně na jaře, jeho květy jsou zářivě žluté
K rodu Cornus patří i dobře známé svídy, které představují rozšířené podrostové keře. Velké oblibě se těší nejen díky své nenáročnosti, ale také díky krásnému zbarvení mladé kůry, které může být, červené, oranžové, zlaté nebo zelené. Mnohé kultivary navíc mají zajímavě barevně panašované listy. Zajímavostí pro nás bude i bylinný dřínek – dřín švédský (Cornus suecica), se kterým se můžeme setkat v Severních částech Evropy. Tento nizoučký druh najdeme nejčastěji v lese, kde tvoří husté koberce. Vedle květnatých dřínů máme i jedlé dříny, které jsou ceněny pro svoje červené peckovičky - dřínky. Ačkoliv se tyto dříny pěstují pro svoje plody, i jejich květy jsou zajímavé. Jsou zářivě žluté a vykvétají velmi brzy.
Chamaepericlymenum suecicum nebo Cornus suecica je velmi zajímavým a dekorativním nízkým druhem
Dřín je malý stromek nebo keř s rozložitým růstem a výškou kolem 4-6 m. Pochází z jižní Evropy a části západní Asie. Kvete velmi brzy z jara, před vyrašením listů, několik týdnů před zlaticemi a představuje jeden z nejraněji kvetoucích keřů vůbec.
Dříny doslova prozáří monochromatickou barevnost začínajícího jara. Jednotlivé květy jsou sice malé, ale je jich tolik, že připomínají jednu velkou zlatou kytici. Péče o dřín je velmi jednoduchá. Snáší téměř jakoukoli půdu, i těžké jílovité, ale nejlépe mu bude v bohaté, vlhké, ale dobře odvodněné půdě. Vyberte pro něj místo na plném slunci, tak se později dočkáte bohaté sklizně sladkých plodů. Při výsadbě pamatujeme na to, že zralé dřínky rády opadávají a na zpevněné cestě nebo terase nebudou rozšlapané plody vypadat moc dobře, ideální stanoviště bude v trávníku nebo v keřové skupině. K dobrým vlastnostem keře patří i jeho adaptabilita a extrémně dlouhá životnost.
Dřínky mají příjemnou, sladkokyselou chuť. Obsahují velké množství vitamínu C, antioxidantů a minerálních látek. Zpracovat se dají na marmelády, ovocná vína, džemy, šťávy a kompoty. Na Slovensku se z nich připravuje alkoholický nápoj – drienkovica, v Rusku je to dernovka. V Turecku se plody dřínu přidávaly do osvěžujícího ovocného nápoje šerbetu. Ovoce se také užívalo k výrobě dortů, cukroví a bonbónů a dokonce jako náhražka oliv. V japonské medicíně platil dřín za "prodlužovač života“ a byl součástí "léku osmi chutí“, známého již od 3. století našeho letopočtu. Speciálně pro sklizeň byly vyšlechtěny dva kultivary Devín a Titus, které dávají plody větší a chutnější.
