Zakrslé druhy čarověníků jsou hrátky přírody, z kterých můžeme vytvořit fantastický miniaturní les na skalce či v zahradě
Čarověníky se vzhledově blíží v mnohém k bonsajím. Je jim vlastní přirozený zakrslý růst a nepodléhají takové přísné údržbě jako je tomu nutné u bonsají. Připomínají svým růstem miniatury opravdových stromů. Čarověníky jsou proto ideální rostliny pro skalky a menší zahrady. Uplatní se také v nádobách. Jejich původ má v sobě něco čarovného, jak napoví název.
Čarověníky lze do zahrady vhodně zapojit s japonskými azalkami (Zdroj: Jiří Trojan)
Vyskytují se v korunách stromů, odkud se získávají a roubují na podnože stejných druhů dřevin. Jejich pěstování je velmi populární, protože se jedná o nenáročné dřeviny s nízkým vzrůstem.
V zásadě se jedná o přírodní mutaci na původní rostlině, která je odborníky odebrána a přeroubována na rostliny stejného druhu. Vysoko v korunách stromů vypadá čarověník jako zvláštně zahoustlé místo, které se na první pohled odlišuje od rostliny, na které roste. Každá mutace má svou vlastní DNA a nenajdete v přírodě dvě shodné. To ale neznamená, že si některé nebudou podobné. Čarověníky se vyznačují velkou různorodostí tvarů. Velká většina jich je nízkých, proto se hodí do skalek, kde i po desítkách let zůstávají ve tvarech zakrslých stromů připomínajících v seskupení miniaturní les.
V zahradě plné čarověníků na slunné stráni ve Varnsdorfu
Čarověníky si našly obdobně jako původně bonsaje své místo v malých zahradách pro svůj nízký růst. Již v době starověkého Orientu začali lidé zakládat zahrady, které jim vracely duševní klid. Budovali zahrady, které se vyznačovaly přísnou uspořádaností. Začali do nich vsazovat květiny, kvetoucí keře a stromy pro úlevný stín. Tak vznikaly první bonsaje, tedy uměle zastřihované stromky. Tento praktický zahradnický počin, který bránil nežádoucímu přerůstání stromů, nakonec přerostl ve své vlastní umění.
Namodralý čarověník z Picea omorika nazvaný po svém nálezci "Coufal“. V době rašení pupenů velmi krásná rostlina
Mají podobné vlastnosti jako bonsaje
Pěstování čarověníků je koníček, který začíná jejich hledáním v přírodě či získáváním roubů od pěstitelů. Ruce zkušeného pěstitele vytváří z větviček sebraných v korunách stromů specifické rostliny, které jsou velmi žádané a potřebné pro menší zahrady svými zajímavými tvary a nízkým vzrůstem. Krásy kolem nás není nikdy dost a je-li tato krása přírodní, je o to více třeba si jí vážit a rozšiřovat ji kolem nás. Pěstování čarověníků vyžaduje určitou praxi a zkušenosti. Proto je vhodné se obrátit pro rady a doporučení na zkušené pěstitele v tomto oboru. Děkujeme pěstiteli čarověníků Jiřímu Trojanovi za poskytnuté rady a fotografie z jeho čarokrásné zahrady ve Varnsdorfu.
Většina čarověníků z borovice kleče (Pinus mugo) vytváří kulovité tvary.
Pan Jiří Trojan z Varnsdorfu se věnuje výhradně pěstování čarověníků jehličnatých. V jeho sbírce lze nalézt kolem 3 000 kultivarů. Problematice pěstování a roubování těchto rostlin se věnuje téměř 20 let a rád každému poradí s výběrem i pěstováním rostlin. Rostliny lze pěstovat roubováním, řízkováním i výsevem. Roubování je nejrozšířenějším způsobem množení čarověníků. Roubuje se nejčastěji do boku plátováním, ale o tom bude následovat delší pojednání a podrobnější vysvětlení v samostatném článku. U pěstitelů jsou v sortimentu naroubované čarověníky připravené ke zdárnému růstu s nepříliš náročnou péčí.
Začínající nadšení pěstitelé si mohou roubování zkusit sami ze získaných roubů od pěstitelů. Určitě je vhodné získat informace "jak na to“ z literatury nebo ideálně přímo od samotných pěstitelů. Za dodržení určitých podmínek se dle rad zkušeného pěstitele může roubování podařit. Stejný případ je řízkování rostlin, který není ale u všech druhů použitelný. Proto je vhodné se podělit o zkušenosti s pěstiteli čarověníků. Další možností, jak získat nový čarověník je výsev semen ze šišek nebo jiných plodů již nalezeného čarověníku. Pravděpodobnost úspěchu z takového výsevu je ale velmi mizivá. Většinou vám vždy vyroste původní druh té samé rostliny.
Ve skalce vynikne zakrslý čarověník Picea abies "Doone Valley“
Čarověníky lze vzhledově k bonsajím přirovnat. Mají však svůj vlastní zakrslý růst a nevyžadují tak přísnou údržbu. Je to ideální rostlina pro skalky, nádoby, parky a všechny okrasné zahrady jakékoliv podoby. Mezi čarověníky existují zcela zakrslé varianty, ale i rostliny solitérní a tedy více vzrůstné. Podle specifických vlastností lze vždy po poradě s odborníky vybrat do zahrady správný kultivar nebo vhodnou kombinaci.
Můžete je úspěšně kombinovat s mnoha nižšími pokryvnými rostlinami. Tím si také zjednodušíme pletí kolem rostlin. Dobrým podrostem čarověníků jsou drobné skalničky a trvalky. Lze použít i nízké vřesovištní rostliny jako vřesy (Calluna Vulgaris) nebo vřesovce (Erica Carnea). Ve slunných partiích pak dobře poslouží obyčejné netřesky (Sempervivum). Kombinace s kvetoucími rostlinami je v podstatě na fantazii každého z vás. Čarověníky se snadno udržují, skalky s nimi vypadají upraveně a zajímavě.
Velmi známý a oblíbený zakrslý čarověník Picea abies "Push“. Stáří této rostliny je zhruba 20 let
V současné době je na celém světě několik desítek tisíc kultivarů čarověníků jehličnatých a listnatých rostlin. Jejich výběr pro vlastní zahradu je ale velmi omezen počtem kultivarů, pěstovaných v zahradnictvích pro komerční účely. Opravdu širokému sortimentu čarověníků se věnují pouze specialisté a lze u nich nalézt neuvěřitelné skvosty. Za zmínku stojí i fakt, že Česká republika patří mezi tzv. čarověníkářské velmoci.
Zahradu rozsvítí každé jaro bíle rašící kultivary čarověníků. Na obrázku Picea pungens "Pan Byczkowski“
Tvarové a barevné zajímavosti kompozic
Čarověníky se hodí do skalek, kde lze vhodnou kombinací tvarů drobných korun a solitér vytvořit dojem bizarního lesa, který je po úspěšném zakořenění rostlin vcelku snadný na údržbu. Přední pěstitelé čarověníků mají ve svých sbírkách neskutečné množství tvarů a barev rostlin. Málokdo si umí představit miniaturky stromů rašící bílou nebo rudou barvou jehličí. Také takové kultivary jsou už dnes v sortimentu specialistů. Některé se žlutým jehličím vám doslova rozsvítí zahradu. Existuje mnoho barevných možností a kultivarů, v kombinaci s jinými rostlinami můžete vytvořit fantastické kompozice miniaturního lesa ve skalce a v zahradě.
Picea glauca "Burning Well“ na jaře vytvoří nádherné bronzové pupeny a je opravdovým skvostem v zahradě.
Tvary čarověníků
Tvar čarověníku při růstu v zahradě je ve většině případů kulovitý a pravidelný. Často také mívá čarověník plochý vršek koruny rozrůstající se do stran. Mnohé rostliny mají sloupovitý nebo převislý tvar, takže nezaberou mnoho místa. V menší míře se vyskytují také čarověníky s bizarním růstem, jejichž větvičky vyráží do různých směrů nevyzpytatelně "jak je napadne“.
Nároky na pěstování
Čarověníky nepotřebují žádné speciální podmínky pro pěstování. Postačí jim podle druhu jen zachovat přistínění a poskytnout půdu podobnou lesnímu charakteru zeminy. V těžkých jílových anebo přemokřených půdách se jim příliš dařit nebude. Po vysazení je třeba nějaký čas hlídat zálivku, po dobrém zakořenění by si již měla rostlina vystačit sama.
,
Pestrost tvarů a barev roubů poukazuje na různorodost přírody, jejíž možnosti nejsou stále probádané, a proto zůstávají nekonečnou výzvou pro nadšené pěstitele. Čarověníky oproti bonsajím nepotřebují řez větví či kořenů a mají i po desítkách let růstu stále přirozený zakrslý, převislý nebo sloupovitý vzrůst bez zásahu ruky zahradníka. Pro tyto vlastnosti, které zaručují úsporu místa a "bezpracnou“ údržbu, jsou čarověníky stále populárnější a žádanější rostliny. Všem zájemcům o krásný přírůstek do zahrady doporučuji navštívit zahradu Jiřího Trojana ve Varnsdorfu nebo někoho ze specializovaných pěstitelů. Pro první pěstování je vhodné nechat si poradit, jaké nároky bude rostlina mít a poradit se o jejím vzhledu a vhodném umístění do zahrady či nádoby.
Jak postupovat při roubování?
Publikováno: 18. 5. 2021, Autor: Jana Hanšpachová, Profil autora: Jana Hanšpachová
