Přemnožení mravenci okolo domu a v zahradě můžou způsobit velké škody
Mravenci jsou obecně bráni jako užiteční a pracovití tvorové. Pokud se ale rozhodnou obývat společně s námi naší kuchyň nebo záhony s jahodami, obvykle propadáme panice a hledáme nejvhodnější postřik, kterým je z naší blízkosti vypudíme. Máte nějaké osvědčené způsoby? My ano a rádi se o ně podělíme.
Přemnožení mravenci okolo domu a v zahradě můžou způsobit velké škody (Zdroj: Depositphotos)
Když se u nás přemnoží mravenci
Mravence rádi pozorujeme, když se plahočí se nákladem potravy nebo kousky lístků a větviček do svého mraveniště. Působí to uklidňujícím dojmem a vrací nás to do dětství. Pokud objevíme mravence v kredenci, jak nás osvobozují od cukru, nebo uprostřed jahodového záhonu, kde stěhují jahody do své spíže, většinou nám už tak roztomilí nepřijdou a jejich neúnavná pracovitost v nás vyvolává zcela jiné emoce.
Ačkoliv u nás žije několik druhů mravenců, skutečnou "hrozbou" pro naše zahrady a domovy je pouze mravenec obecný a mravenec domácí. Jakmile objevíme mravence v záhonech nebo v truhlících, případně pak pod parapety oken, v podlaze nebo přímo v kuchyni, je malér na světě. Tito mravenci se totiž velmi rychle zabydlují a ihned po nastěhování začnou vytvářet mraveniště. Oba druhy mravenců však můžeme dostat poměrně snadno z našeho teritoria.
Co platí na mravence?
V první řadě asi vyzkoušíte zaručené babské rady. Traduje se, že mravenci nesnáší skořici, hřebíček, zubní pastu, křídu (snad kdybyste jim tu křídu dali, aby si mohli kreslit). Pravda je, že chvilku jim to trvá, ale mravenci jsou poměrně chytří a na nepříjemnou vůni si rychle zvyknou. Takže pokud jste v dobré víře rozsypali po všech koutech aromatické koření a po hodině už nevidíte ani jednoho mravence, nejásejte, během dalších několika hodin se nejspíš zase pěkně vrátí zpět.
Mravence je z domu a ze záhonů potřeba dostat silnějším kalibrem. A ten představuje prášek proti mravencům, který má v sobě účinnou látku Pyrethrin. Pyrethriny jsou obsaženy například v semenech kopretin, přičemž extrakty z této rostliny se již dříve používaly k insekticidním účelům. V přípravku proti mravencům jej nalezneme v silnější koncentraci. Jednoduše jej aplikujeme na místa a cestičky, kudy se mravenci dostávají do svých doupat. Pokud objevíme jejich vstupní bránu do hnízda v podobě pukliny ve zdi nebo škvíry pod parapetem, využijeme prostředek proti mravencům ve formě roztoku, a ten pak postřikovačem aplikujeme do těchto míst.
Prášek nebo roztok však můžeme používat pouze venku a snažíme se přitom jej aplikovat mimo dosah dětí a domácích mazlíčků. Co ale uděláme s mravenci, kteří se nám nastěhovali do domu? Zde je potřeba zvolit bezpečnější metodu likvidace mravenců tak, abychom neohrozili členy domácnosti či právě domácí mazlíčky.
K tomu nám výborně poslouží tzv. mravenčí bufety. Jsou to v podstatě malé plastové mističky, do kterých nakapeme návnadovou látku (např. Spinosad), mističky pečlivě uzavřeme přiloženým víčkem a umístíme je pod nábytek nebo do rohů místností, kde se mravenci zdržují. V případě, že mističku najde malé dítě nebo pes nemusíme se obávat, že by se návnadou otrávili, neboť je pečlivě uzavřená. Mravenci si pak tuto látku roznesou do mraveniště, kde uhynou nejen oni, ale i královna. A tím máme od mravenců pokoj. Jakmile nástraha v mističce zmizí, doporučujme jí ještě aspoň dvakrát zopakovat, abychom měli jistotu, že jsme celou mravenčí kolonii zlikvidovali.
Většinou doma nebo na zahradě narazíte na již zmíněné mravence domácí či obecné. Pokud je v zahradě vidíte pobíhat po větvičkách keřů nebo květů, zpozorněte a začněte hledat mšice. Mravenci totiž velmi rádi žijí se mšicemi v dokonalé symbióze. Dalo by se říci, že mravenci jsou pastevci mšic, kdy jim poskytují ochranu před predátory a na oplátku vysávají jejich medovici a nosí jí jako pokrm do mraveniště pro své larvy a královnu.
Tam, kde se začnou mravenci pravidelně shlukovat, jsou nejspíš i mšice
Opravdovou pohromou našich obydlí jsou pak ale mravenci faraoni (Monomorium pharaonis). Mravenci faraoni jsou nebezpeční zejména tím, že roznášejí choroby a kontaminují potraviny. Z toho důvodu je také nelze hubit běžnými insekticidy na mravence, protože bychom se mohli otrávit sami. Faraoni totiž nejčastěji obývají naše spíže a kuchyně a zjevují se především tam, kde je něco k jídlu.
Abychom se nemuseli s mravenci přetahovat o naší večeři, využijeme látky, které faraony přímo nezabijí, ale učiní jejich královny neplodnými. Mravenci, kteří přijdou do kontaktu s kontaminovanou plochou, donesou do hnízda na svých tělíčkách použitou chemikálii, která zamezí královně v dalším kladení vajíček. Jejich cestičky pak můžeme přerušit třeba nanesením tekutého lepidla nebo kyseliny borité, kterou ve slabší koncentraci nalezneme třeba v borové vodě, používané na ošetření očí. S faraony je také ten problém, že na své loupežné výpravy vycházejí převážně v noci. Navíc jsou to velcí fajnšmekři, kteří si potrpí na maso, a dokonce i na krev, včetně té naší. Pokud se tedy ráno probouzíte pokousaní, hledejte blechy nebo faraony. Protože však tyto malé bestie nepohrdnou ani výkaly, dokážou přenášet i řadu onemocnění.
