reklama

Ostružiny představují chutné i velmi zdravé ovoce, víte, které odrůdy jsou nyní žádané?

Ostružiníků existuje až 350 druhů a můžeme se s nimi setkat všude po světě. U nás se těší oblibě hlavně kvůli výborným plodům - ostružinám. Lahodné ovoce může být tmavě modré, fialové, šedavě ojíněné i lesklé. Ostružiny si můžeme z planě rostoucích ostružiníků natrhat ve volné přírodě nebo vypěstovat na zahrádce. Zahradní ostružiníky a jejich kultivary plodí oproti planým ostružinám bohatěji a plody jsou větší.

Lahodné ostružiny jsou zdrojem vitaminů a minerálů. Jsou velmi silným antioxidantem (Zdroj: Depositphotos)

Rostliny ostružiníku (Rubus fruticosus) vytvářejí 50-200 cm dlouhé trnité výhony, které jsou plazivé nebo poléhavé. Lesní ostružiny se většinou plazí, zahradní tvoří mohutné pruty, které je nejlepší vyvazovat k opoře. Nejlépe se osvědčilo vodorovně tažené dvojdrátí ve třech řadách. Ostružiník má dvouletý cyklus, to znamená, že mladé výhony, které letos na jaře vyrostou, budou plodit až v dalším roce. Vysazujeme je v řadě na vzdálenost 100 cm od sebe. Mezi řadami by měl být rozestup alespoň 2 m.

Plané ostružiny
Plané rostoucí ostružiny jsou drobnější a často sivě ojíněné, najdeme je hlavně v lese podél cest (Zdroj: Daniela Dušková)

Ostružiníky vyžadují plné slunce a propustnou půdu. Ve stínu plodí také, ale plody nejsou tak sladké, navíc dřevo není dostatečně vyzrálé a v zimě může silněji pomrznout. Hnojíme nejlépe organickou formou, nejlepší je na podzim zarýt kvalitní kompost. Pro dobrou sklizeň je důležitý správný řez. Mladé rostliny, které vysazujeme na jaře nebo na podzim, zakrátíme na délku 30 cm.  Z jednoho keře ponecháme každý rok jen šest nejsilnějších výhonů. Slabé, pomrzlé a poškozené výhony odstřihneme u země. Na podzim po sklizni vyřízneme až u země všechny odplozené výhony, jednoleté, mladé pruty zakrátíme o ⅓.

Beztrnné ostružiny

Sklizeň ostružin může být díky množství trnů nepříjemná. Řešením jsou vyšlechtěné ostružiníky bez trnů. Plodí dobře a bohatě, jejich jedinou nevýhodou je menší mrazuvzdornost. Zástupci odrůd jsou např. Thornfree a Thornless. Pěstujeme je v chráněnějších polohách a na zimu můžeme přihrnout kompostem. Ostružiny se také dobře kříží s malinami a na trhu je i tzv. malino-ostružiník, výborná je jeho odrůda 'Tayberry'. Plody jsou sladké, mrazuvzdorné a keře nepíchají. Ostružinám je připisována velká řada léčivých účinků a rozhodně bychom letos měli jejich sezonu naplno využít.

Tři ostružiny
Ostružinám je připisována velká řada léčivých účinků (Zdroj: Depositphotos)

Plody obsahují spoustu minerálů a vitaminů, zejména vitamin C, B, kyselinu listovou, karoten, draslík, hořčík, vápník, železo, třísloviny a rostlinná barviva bioflavonoidy. Čím je ostružina tmavší, tím více bioflavonoidů obsahuje. Tato barviva spolu s obsaženým vitaminem C dělají z ostružin mimořádně silný antioxidant. Působí detoxikačně, zpomalují stárnutí buněk, představují prevenci nádorových a srdečních onemocnění, mohou předcházet i stařecké demenci, léčí záněty a snižují horečku. Šťáva z ostružin je výborná při rekonvalescenci a po léčbě chemoterapií.

Dozrávající ostružiny
Šťáva z ostružin je výborná při rekonvalescenci a po léčbě chemoterapií (Zdroj: Depositphotos)

Plody je nejlepší jíst čerstvé, syrové hned po sklizni, můžeme z nich ale vyrobit i ostružinovou dřeň, kterou zmrazíme, ostružinové víno, šťávu, sirup, marmelády a rosoly.

Každý člověk by měl v rámci prevence a ochrany vlastního zdraví ročně zkonzumovat 3 kg černého ovoce, alespoň polovinu by měly tvořit čerstvé ostružiny, druhou polovinu pak například aronie, borůvky a černý rybíz. Ve farmacii se používají i listy ostružiníku. Obsahují třísloviny, flavonoidy, organické kyseliny a vitamin C. Spolu s listím maliníku a jahodníku se hodí jako výborný základ do domácích čajových směsí. Mají velmi dobrou chuť a dají se pít celoročně. Vybíráme ty nejmladší listy bez poškození. Čaj harmonizuje trávení, pomáhá jako podpůrný prostředek při dietě a proti průjmům.

Listy ostružiníku
Listy ostružiníku jsou výborné na přípravu čaje i pro farmaceutické účely (Zdroj: Daniela Dušková)

Ostružiník moruška (Rubus chamaemorus) je drobný bylinný druh, který na zahradách pěstujeme spíše jako okrasnou kuriozitu. Tato bylina je typickým zástupcem severské flory, roste v lesích, na rašeliništích, pokrývá tundru. Vzácně se s ní setkáme i na území ČR, v Krkonoších, kde patří ke kriticky ohroženým druhům. Ve své domovině se s oblibou sklízí i pěstuje. Plody jsou žlutooranžové až načervenalé, větší než naše fialové ostružiny. Chuť je zcela jiná, lehce nakyslá, plody jsou měkké a šťavnaté. Tento druh je výjimečný i tím, že je dvoudomý, plody tedy nesou pouze samičí rostliny. Druh je beztrnný a dorůstá výšky pouze 5-25 cm, pěstuje se snadno, preferuje polostín a dobře propustnou půdu nejlépe s přídavkem rašeliny. Nesnáší vápno a zásaditou půdní reakci. V přírodě plody představují zdroj obživy pro volně žijící zvířata a hlavně ptactvo.

Ostružiník moruška
Zajímavá kuriozita – ostružiník moruška (Zdroj: Daniela Dušková)

Morušky jsou pro Švédy nebo Finy tím samým, jako pro nás borůvky nebo lesní jahody. V době jejich zralosti jsou s oblibou sbírány a vyrábí se z nich dobrá domácí marmeláda, kompot. Ve Finsku se jedí s tradičním sýrem  "leipäjuusto", šlehačkou a cukrem, ve Švédsku se omáčka s plodů nebo marmeláda používá na polévání zmrzliny nebo do palačinek, v Norsku je oblíbeným dezertem "multekrem", který se připraví smícháním ostružin se šlehačkou a cukrem. V Kanadě slouží k ochucení speciálního druhu piva. V okrasné zahradě můžeme pěstovat druh Rubus rosifolius, který tvoří velké jasně červené, někdy až kulovité plody. Velmi krásná je plnokvětá varieta coronarius. Plody jsou jedlé, sladké.

Jak stříhat ostružiny

Publikováno: 13. 7. 2021, Autor: Daniela Dušková