reklama

Dvouletky pomohou udržet zahradu déle krásnou, kvetou i mimo hlavní sezonu

Většinou si přejeme mít zahrádku rozkvetlou co nejdéle. Právě skupina dvouletek patří mezi pěstitelsky velmi významné květiny. Přinášejí květy v období května až června, tedy v době, kdy již dokvétají cibuloviny, ale ještě nekvetou letničky. Některé druhy dokonce kvetou i na podzim a prodlouží tak podzimní kvetení. Tato skupina obsahuje jak nízké, tak vysoké druhy, které je možné používat k řezu. Mezi zástupce patří macešky, sedmikrásky, pomněnky, karafiáty, zvonky, zimní fialy, slézové růže a náprstník.

i (Zdroj: Daniela Dušková)
Zlatá koruna je odrůdou macešky a na záhoně opravdu zazáří (Zdroj: Daniela Dušková)

V zahradnické praxi je možné je přiřadit k letničkám. Způsob jejich pěstování je však odlišný, proto je můžeme považovat za samostatnou skupinu květin. Dvouletky se prvním rokem vysejí a následně vysadí, ale teprve druhým rokem kvetou. Mnohé z nich jsou ve své domovině trvalkami a některé i u nás v dalších letech dobře přezimují, ale mají již podřadnější květy, a proto se pěstují pouze jako dvouleté. Nároky na stanoviště a pěstitelský postup jednotlivých druhů dvouletek jsou si velmi podobné. Liší se pouze ve způsobu použití.

Pěstování

Pěstují se na výsluní, snesou však i polostín. Nesnášejí ale sluneční úpal. Půdy vyžadují kvalitní, humózní, spíše hlinité. Naprosto nevhodné jsou půdy suché a čerstvě vyhnojené chlévským hnojem. V půdě přemokřené nebo přehnojené dusíkem rostliny snadno vymrzají nebo vyhnívají. Množí se převážně semenem. Výsev se provádí v červnu až červenci do pařeniště, truhlíků nebo na pečlivě připravený výsevný záhonek. Především macešky velmi trpí při klíčení vlivem vysokých teplot, kdy navíc půda velmi rychle vysychá. Proto se vyplatí semínka jen slabounce zasypávat a po zalití výsevy zastiňovat. Výsevy nesmí zaschnout, proto je třeba dbát na pravidelnou zálivku.

Jakmile semínka začnou klíčit, zatemnění se sejme, ale za slunného počasí se budou opět lehce zastiňovat. Právě příliš vysoké červencové teploty v některých letech bývají příčinou neúspěšného pěstování těchto květin. Po vyklíčení, především při výsevech v pařeništi, je nutné výsevy důkladně větrat, aby nedošlo k nadměrnému vytažení semenáčků. Husté výsevy se musí přepichovat. Na konečné stanoviště je vysazujeme na podzim nebo na jaře. Před holomrazy je chráníme lehkou nastýlkou, nejlépe z chvojí, kterou musíme včas na jeře odstranit, aby rostliny nevyhnily. Následně se musí přihrnout a okopat.

Druhy

Maceška (Viola)

Patří mezi nejpěstovanější dvouletky. Používá se na obruby, pestré záhony, kde se s oblibou kombinuje s tulipány. V současné době jsou především drobnokvěté macešky využívány pro výsadbu do okenních truhlíků a závěsných nádob. Macešky představují nekonečnou škálu barev, jednotlivé skupiny se liší vzrůstem, velikostí a tvarem květů, dobou květu, jeho velikostí, odolností proti mrazu atd.

Řadí se do několika hlavních skupin:

  • rané macešky - kvetou již na podzim, i když hlavní doba kvetení spadá až do jarních měsíců. Jejich květy jsou menší a rostliny jsou méně kompaktní. Hodí se především k záhonovým výsadbám. Jsou zimovzdorné.
  • pozdní macešky - kvetou až na jaře. Mají nízký kompaktní vzrůst, kvetou velmi dlouho, hodí se především pro velkoplošné výsadby, záhony, rabata, hřbitovy. Jsou zimovzdorné.
  • F1 hybridy - vznikly v Japonsku. Vyznačují se středně velkými až obřími květy, výraznými barvami a barevnými kombinacemi. Mají pevné stonky. V tuhých zimách špatně přezimují, proto je vhodnější jejich přezimování ve skleníku. Velmi raně kvetou.
Plnokvěté macešky jsou skvělé i do nádob
i (Zdroj: Daniela Dušková)
Plnokvěté macešky jsou skvělé i do nádob

Sedmikráska (Bellis)

V plané formě je pro mnohé úporným plevelem v trávníku. Její kulturní formy ale patří mezi vyhledávané dvouletky s velkými nádhernými květy o průměru až 8 cm. Pěstují se v několika barvách, nejhezčí jsou bílé a karmínové. Kvetou od konce dubna do začátku července. Používají se především na obruby, do okenních truhlíků, k osázení hrobů, ale i do květináčů a k řezu. Semeno se vysévá na přelomu června a července, po vzejití se přepichují a na stanoviště se rostlinky vysazují v srpnu asi 20 cm od sebe. Sázejí se vždy na plné slunce.

Pomněnka (Myosotis)

Je velmi oblíbená květina kvetoucí od dubna do konce května. Má modré, bílé i růžové kvítky. Používají se na obruby, ale i celé plochy záhonů. Kombinuje se výborně s tulipány a používá se v poslední době i jako hrnková květina. Semena se vysévají do začátku července velmi řídce tak, aby se rostlinky nemusely přepichovat. Koncem srpna se pak vysazují na stanoviště do sponu 20×20 cm. Mohou se přesazovat i na jaře a dokonce i v době květu. Snášejí i polostín, půdu však potřebují humózní, vlhkou a bohatou vápnem.

Pomněnky jsou proslavené svojí nádhernou modrou barvou
i (Zdroj: Daniela Dušková)
Pomněnky jsou proslavené svojí nádhernou modrou barvou

Hvozdík bradatý, karafiát (Dianthus barbatus, Dianthus caryophyllus

Jsou to oblíbené dvouletky k řezu. Začínají kvést koncem května a kvetou po dobu až dvou měsíců. Jsou v několika barevných odstínech jak čistých barev, tak dvoubarevné. Jsou velmi nenáročné a po utržení vydrží dlouho ve váze. Pevné stonky jsou vzpřímené bez možnosti poléhání i v době prudkých dešťů. Dvouleté karafiáty snad nechybí na žádné zahrádce a jejich obliba je trvalá snad u všech generací.

Směs barev hvozdíku bradatého (Dianthus barbatus)
i (Zdroj: Daniela Dušková)
Směs barev hvozdíku bradatého (Dianthus barbatus)

Chýr, zimní fiala (Cheiranthus)

Je vlastně jakýsi polokeř, ale pěstuje se jako dvouletka. Má žluté až červenohnědé, někdy i tmavě fialové intenzívně sladce vonící květy. Kvetou od dubna do května. Využívají se jak na záhony, tak jako hrnkové květiny. Osivo se vysévá v květnu až červnu, výsadba rostlin na stanoviště pak v září ve vzdálenosti asi 30 cm. Je důležité, aby rostliny narostly do zimy silné, přesto je potřeba je před mrazy chránit, protože nejsnadněji z dvouletek vymrzají.

Zvonek (Campanula medium)

Tento zvonek je jedinou dvouletkou z velkého rodu zvonků. Je to nádherná rostlina, vysoká asi 70 cm s velkými zvonky v barvě bílé, růžové nebo modrofialové. Kvete červnu a červenci. Semena se vysévají do začátku července řídce. Na trvalé stanoviště se rostliny vysazují v srpnu asi 50 cm od sebe. Ke zdárnému přezimování je nutné, aby rostliny vytvořily silné nadzemní růžice.

Zvonky jsou perfektní i k řezu do vázy
i (Zdroj: Daniela Dušková)
Zvonky jsou perfektní i k řezu do vázy

Proskurník (Althea rosea)

Je známá pod názvem topolovka nebo slezová růže. Je vysoký až 2 m a vytváří jednoduché i plné květy, velké až 10 cm. Je velmi efektní a dobře se hodí k zakrytí zdí, ale i do pozadí květinových záhonů. Nejvhodnější je k venkovským domům a dřevěným plotům. Osivo se vysévá břevnu, v srpnu se rostlinky přepichují a na trvalé stanoviště se vysazují až na jaře asi 50 cm od sebe. Při jarním přesazování vyjmeme rostlinky opatrně i s balem, aby nedošlo k poškození dužnatých kořínků.

Náprstník (Digitalis)

Je efektní vysoká rostlina, dorůstající do výšky 120-160 cm, s množstvím purpurových květů na lodyze. Roste v každé zahradní půdě, která není příliš těžká a zamokřená, daří se jí na slunci i v polostínu. Pěstuje se také jako léčivka.

Náprstník (Digitalis) vyniká velkými zvoncovitými květy
i (Zdroj: Daniela Dušková)
Náprstník (Digitalis) vyniká velkými zvoncovitými květy

Víte, co s cibulovinami po odkvětu?

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Publikováno: 27. 9. 2021, Autor: Daniela Dušková, Profil autora: Daniela Dušková

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.