Jak založit vřesoviště pro naše potěšení i pro užitečný hmyz?
Anglická královna Alžběta ll. ví, kde jí to sluší. Na svém posledním portrétu se postavila do skotského vřesoviště. Milé zahrádkářky, královské pozadí si můžete dopřát i vy. Vřesoviště vás bude barvami těšit celý rok. Je to unikátní rostlinný systém, který má zcela odlišné podmínky pro pěstování než běžné okrasné rostliny, a proto bude dobré se o vřesovištních rostlinách něco dozvědět - třeba jak postupovat při založení vřesoviště.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Jak postupovat při založení vřesoviště?
Přírodní a přirozené vřesoviště je otevřený prostor, který vzniká na neúrodných kyselých půdách. Dominantním druhem na vřesovištích je vřes a jeho druhy, a odtud je také odvozen český název tohoto unikátního biotopu. Pojem vřesoviště vyvolává nejčastěji představu větrem ošlehané anglické krajiny, a je fakt, v tamní vřesoviště mají své jedinečné kouzlo, které ale můžeme přenést i do naší české kotliny. Jen vědět, jak na to.
S vhodnými rostlinami vykouzlíte podobnou atmosféru i na české zahrádce. Otázka založení vřesoviště tak dostává jasné rozměry.
Vřesoviště lze vybudovat na svažitém terénu stejně jako na rovině. Pokud ale chcete docílit přirozeného prostředí, které bude připomínat anglické pláně, pokryté vřesem a vřesovištními rostlinami, měli byste zvolit spíše zvlněný a nerovný terén. Půda, na níž plánujete založení vřesoviště, by měla být velmi kyselá a ideálně písčitá (měla by mít hodnotu 4-5 pH). Důležité je celoroční oslunění místa tak, aby byla půda v době vegetačního období zahřívaná. Pro některé druhy kyselomilných rostlin ale budete potřebovat i polostín či trvalý stín.
Vřesovištní rostliny potřebují velmi specifickou půdu
Složení půdy by mělo být z rašeliny, říčního písku a borové hrabanky. K zalévání vřesovištních rostlin je nejvhodnější měkká dešťová voda. Nepoužívejte vodu studniční, protože může obsahovat vyšší procento vápníku, který je pro založení vřesoviště zcela nevhodný.
Založení vřesoviště není zdaleka jen o pěstování vřesů ve všech barevných kultivarech vyšlechtěných z původní sytě růžové formy. Kategorie vřesovištních rostlin zahrnuje všechny kyselomilné rostliny, především pěnišníky čili rododendrony, azalky, vřesy a vřesovce.
Vřesy a vřesovce
Vřes (Calluna) a vřesovec (Erica) se od sebe liší hlavně tvarem listů a květů. Listy vřesů jsou menší a plošší a květy mají kalich, který po odkvětu neopadává a je delší než koruna. Listy vřesovců jsou naopak jehlicovitého tvaru a květy spíše soudkovité. Vřesy vykvétají mezi srpnem a říjnem, vřesovce pak podle druhu kvetou od jara až do zimy.
Základem vašeho vřesoviště budou jistě vřesy a vřesovce
Pro výsadbu při založení vřesoviště zvolte světlejší až polostinné stanoviště. Sázejte v průběhu podzimních měsíců asi 20–30 centimetrů od sebe v prostoru. Po založení vřesoviště všechny vysazené rostliny důkladně zalijte vodou a substrát zasypte vrstvou drcené kůry, která sníží odpařování vody a zároveň ochrání rostliny před mrazy.
Azalky, rododendrony a další vřesovištní rostliny
Tyto specifické kyselomilné rostliny vysaďte na místo, které má předpoklady pro zdárný růst. To znamená slunečné stanoviště nebo polostín, dobře odvodněná, ale přiměřeně vlhká půda, a v ní směs štěpky z jehličnatých stromů, písku a vyzrálého kompostu. Omezte používání rašeliny. Půdu je nejlepší mulčovat.
Z azalek a rododendronů můžete vytvořit stinná zákoutí
Při založení vřesoviště myslete také na okrasné dřeviny, které dotvářejí charakter vřesoviště. Z dřevin jsou pro výsadbu nejvhodnější jehličnany, např. kultivary jalovce (Juniperus communis), kleče (Pinus mugo ssp. mughus) nebo skupiny nižších kultivarů smrků.
Z opadavých listnáčů například břízy nebo vrby. Jako vhodné keře a nízké okrasné dřeviny vysaďte brsleny (Euonymus europaeus), čilimník (Cytisus praecox), dřišťál (Berberis thunbergii).
Samotní vřesy a vřesovce pak doplňte některými druhy hvozdíku (Dianthus), mateřídouškou (Thymus) nebo kociánkem (Antennaria). Přirozenou součástí stinných partií mohou být kapradiny (Adiantum, Athyrium, Dryopteris, Osmunda, Polystichum) a jiné rostliny, vhodné pro kyselé půdy a stinná místa. Kompozice může být doplněna nižšími travinami (například Luzula), které však tvoří spíše pozadí celého vřesoviště.
Půvab vřesovišť se projevuje jednak brzy na jaře a následně pak na podzim. V tuto dobu rozkvétají jednotlivé druhy vřesovištních rostlin. Mimo tato období má vřesoviště půvab svým zvláštním charakterem.
Zdroj informací: abecedazahrady.dama.cz, symbiom.cz, zahradnictvi-flos.cz
Publikováno: tento týden, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
