reklama

Chcete na Vánoce změnu? Běžte na houby

Myslíte si, že na Vánoce v lese nic neroste? Omyl. Rostou dokonce i houby. Některé druhy hub potřebují ke svému růstu spíše chladnější teploty, proto je můžeme nacházet od podzimu až do jara a nevadí jim ani sněhová pokrývka. A některé z těch, se kterými vás seznámíme, jsou dokonce i jedlé. Pokud si tedy chcete předvánoční čas zpestřit nějakou neobvyklou činností, popadněte košíčky a vyrazte na houby.

Chcete na Vánoce změnu? Vyražte do lesa na sběr hub (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Sbírejte houby v našich lesích i o Vánocích

Jistě si řeknete, že pojem vánoční houby je pěkný nesmysl. Víme přeci, že houby potřebují ke svému růstu optimální teplotu a přiměřenou vlhkost, ale nevěřili byste tomu, že i v zimním období můžeme sbírat houby, kterým sníh a mráz vůbec nevadí. 

I když za okny padají vločky jako selata a zima je, že by psa nevyhnal, v našich lesích to žije. A to nejen divokou zvířenou, která hledá, co by kde snědla. Stromy sice spí zimním spánkem a odpočívají, aby nabraly do jara dost sil, ale pod vrstvami jehličí, listí a sněhu se rodí nový život v podobě hub. 

Některé houby jsou dokonce jedlé a my vám pár těch zimních otužilců představíme. Třeba vás budou houby inspirovat a místo povalování u televize s mísou cukroví na klíně vyrazíte do lesa. 

Rádi by jste si v zimě pochutnali na houbách ale nechce se vám do zasněženého lesa? Vypěstujte si houby doma

Dřevnatka parohatá (Xylaria hypoxylon)

Tato zvláštně tvarovaná houba se vyskytuje zejména v listnatých lesích (vzácněji i v jehličnatých), kde ji můžeme v zimním období nalézt na tlejících pařezech, olámaných větvích a kmenech různých listnáčů, velmi vzácně potom také smrků a borovic. 

Její název je odvozen od jejího tvaru, protože dřevnatka velmi nápadně připomíná rozvětvené paroží daňků nebo losů. Může se vyskytovat v bílé, šedé nebo téměř černé formě. Je tuhá, dřevnatá, se suchým až sametovým povrchem. Dřevnatka dorůstá do velikosti cca 80 mm. Ačkoliv je řazena do hub nejedlých, není vysloveně jedovatá. Některé látky v ní obsažené mají dokonce ozdravné účinky. Bylo zjištěno, že výtažek z této houby může pomáhat proti některým typům leukémie. Dřevnatka má protirakovinné účinky. 

Dřevnatka vypadá jako miniaturní paroží daňků nebo losů
Dřevnatka vypadá jako miniaturní paroží daňků nebo losů (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Housenice červená (Cordyceps militaris)

Housenici nalezneme v našich lesích růst už v létě, ale nepřestává s růstem na podzim a v zimě. Je nápadná svým jasně červeným či oranžovým bradavičnatým povrchem. Nalezneme ji jak v listnatých, tak ve smíšených lesích. Vzácně se může objevit housenice žlutá nebo bílá.

Svým tvarem připomíná housenku, je kyjovitá, někdy i rozvětvená. Patří mezi nejedlé houby. Má však protirakovinné schopnosti a působí proti některým škodlivým bakteriím i chřipkovým virům.

Housenice opravdu připomíná sytě červenou nebo oranžovou housenku
Housenice opravdu připomíná sytě červenou nebo oranžovou housenku (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Klanolístka obecná (Schizophyllum commune)

Klanolístka je zimní houba, která je schopna vyrůst téměř všude, nejen v lesích na odumřelém dřevě či větvích listnáčů, ale dokonce i na dřevě spáleném či na rohovině. Asi 40 mm vysoká houba má nápadný ledvinovitý nebo vějířovitý tvar, bočně či středem přirostlý k podkladu. 

Houba má masitou měkkou, později kožovitou tkáň, bývá narůžověle bílá až nahnědlá. V Evropě je považována za nejedlou houbu, nicméně africké či asijské země ji běžně konzumují. Vyznačuje se také antimikrobiálními, chemoprotektivními a výraznými protirakovinnými účinky.

Klanolístka má zajímavou schopnost uchytit se i v živých tkáních a vytvářet v nich myceliární útvary. Vyskytly se případy, kdy byla klanolístka objevena i v lidských plicích či mozkové tkáni, a to dokonce až ve velikosti 5 cm. Lidé s oslabenou imunitou mají na klanolístku zánětlivé reakce, v atypických případech může vyvolat meningitidu nebo dokonce otoky mozku.

Klanolístka je houba, která dokáže proniknout i do živého lidského organismu
Klanolístka je houba, která dokáže proniknout i do živého lidského organismu (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Věděli jste, že někteřé houby mají také léčivé účinky? Víme, které to jsou a kde je můžete sbírat. 

Ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca)

Tuto nápadně červenou houbu nalezneme v listnatých lesích na větvích pokrytých mechem. Patří mezi pozdně zimní až předčasně jarní houby. Výskyt ohnivce je nejsilnější v období února a března. Při vhodných podmínkách vyrůstá už v říjnu, zvlášť v době, kdy udeří první mrazíky, po kterých se následně oteplí. 

Má polokulovitou, později pohárkovitě prohnutou plodnici s tence masitou - bělavě červenou dužinou. V některých publikacích se ohnivec vede mezi jedlými houbami, ale jeho konzumaci ztěžuje příliš houževnatá a tuhá dužina, proto se nejí.

Ohnivec svou ohnivou barvu opravdu nezapře a v lese jej určitě nepřehlédnete
Ohnivec svou ohnivou barvu opravdu nezapře a v lese jej určitě nepřehlédnete (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Strmělka mlženka (Clitocybe nebularis)

Strmělky nalezneme v trsech nebo tzv. čarodějných kruzích prakticky v každém lese, kde od září do prosince rostou. Bělavě šedý, popelavě šedý, šedobéžový až šedohnědý klobouk s lupeny je usazen na kyjovité noze s tlustě masitou pružnou dužinou.

Patří mezi jedlé houby, ze kterých se dají připravit vynikající řízky nebo falešné zavináče. Do dalších pokrmů z hub není vzhledem k výrazné vůni dužniny příliš vhodná. Konzumují se pouze malé nebo středně velké plodnice. Stejně jako ostatní zmíněné houby má antibakteriální a protirakovinné účinky.

POZOR: Možná záměna se závojenkou olovovou by vás mohla přijít hodně draho, neboť tato houba je smrtelně jedovatá.

Některým houbám mráz nesvědčí. Dejte si pozor na hřiby, které prošly mrazem - jsou nejedlé. 

Strmělka má nakyslou chuť, proto sbíráme jen mladé, méně výrazné plodnice
Strmělka má nakyslou chuť, proto sbíráme jen mladé, méně výrazné plodnice (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Šťavnatka zlatá (Hygrophorus hypothejus var. aureus)

Roste vzácně obvykle po prvních přízemních mrazících - často ve společnosti běžnější šťavnatky pomrazky (Hygrophorus hypothejus). Nejčastěji jí nalezneme ve vrstvě napadaného jehličí borovice černé. Šťavnatka má polovypouklý slizký klobouk, světle šedý nebo hnědý, ve variantě aureus žlutooranžový až karmínově červený. Dužina je bělavě nažloutlá až oranžová. 

Šťavnatka patří mezi jedlé houby, ale protože je zařazena v Červeném seznamu mezi kriticky ohrožené druhy, rozhodně se její konzumace vzdáme. 

Šťavnatka je chutná, ale bohužel kriticky ohrožená houba
Šťavnatka je chutná, ale bohužel kriticky ohrožená houba (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae)

Jidášovo ucho nalezneme nejčastěji na dřevě bezu černého, vzácněji na akátech, jasanech nebo javorech. Vyskytuje se hojně a je možno jej sbírat celoročně, tedy i v zimě. Lasturovité až miskovité plodnice mají chrupavčitou až rosolovitou tkáň. 

Jidášovo ucho je velmi oblíbená houba v asijské kuchyni. Kromě výborné chuti je tato houba využívána k úpravě hladiny cholesterolu v krvi, posiluje imunitní systém, podporuje srdeční činnost a působí také proti hemeroidům. Její blahodárné účinky byly dokonce známy už ve středověku. Ke konzumaci se využívají pouze mladé plodnice - nepotažené zeleným povlakem.

Jidášovou ucho je častou ingrediencí asijských pokrmů
Jidášovou ucho je častou ingrediencí asijských pokrmů (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus)

Patří mezi jedničky v kategorii jedlých hub. Vyrůstá na pařezech a odumírajících kmenech listnatých stromů, ale je možné jí pěstovat i v domácích podmínkách v naočkované slámě nebo pilinách. Vytváří trsy těsně u sebe vyrůstajících plodnic se žlutobílou až šedavou barvou a s bílou, pružnou a masitou dužinou.

Hlívu ústřičnou si můžete vypěstovat také v pohodlí domova. Víme, jak na to. 

Hlíva je mnohostranně využitelná, používá se do polévek, omáček, do rizot, těstovinových pokrmů, ale dají se z ní připravit i skvělé řízky. Hlívu je možné také nakládat.

Hlíva ústřičná je hotová studnice zdraví prospěšných látek
Hlíva ústřičná je hotová studnice zdraví prospěšných látek (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Obsahuje řadu vitamínů, aminokyseliny, proteiny nebo mastné kyseliny. Upravuje hladinu cholesterolu v krvi i krevní tlak, odstraňuje bradavice virového původu, odstraňuje nebo výrazně tlumí bolesti některých kloubových onemocnění, a dokonce pomáhá alergikům, astmatikům a diabetikům. Významně posiluje imunitní systém.

Zdroj informací: houby.naturatlas.cz

I houby mohou být léčivé, podívejte se:

TIP:

Našli jste spoustu hub? Připravte si z nich krémového kubu s voňavou majoránkou nebo houbový guláš podle našeho receptu. 

 

Publikováno: 11. 12. 2021, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová