reklama

Bylinky jsou královny našich zahrad. Které z nich pěstujete vy?

Pěstování bylinek na našich zahradách, ale i na balkonech nebo doma za oknem se stalo už neodmyslitelnou součástí našich životů. Není nad to mít po ruce čerstvou bazalku, majoránku nebo pažitku. Bylinek je obrovská paleta druhů, aby se vám všechny na záhon vešly, musel by záhon mít rozměry fotbalového hřiště. Které známé druhy bylinek pěstujete vy?

Bylinky jsou královny našich zahrad a podle toho bychom se k nim měli chovat (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Výběr vhodných druhů bylinek k pěstování

Bylinky patří v současné době k hvězdám mezi zahradními rostlinami. Ať již pěstované na záhonech nebo v nádobách - nacházejí stále  častější využití a jejich obliba každoročně vzrůstá. Obohacují zahrádku pestrými květy a intenzívní vůní, navíc mají léčivé účinky a lze je mnohostranně využít v kuchyni pro zlepšení nejen stravitelnosti pokrmů, ale především pro přípravu nápojů. Jejich pěstování není složité, přesto vyžadují péči a vhodné podmínky pro zdárný růst.

Máta peprná

Vyžaduje živinami bohatou a humusem dobře zásobenou půdu. Mátu peprnou dávejte na záhony ve 2. trati. Nejlépe jí vyhovují lehké písčitohlinité půdy. Vlhké půdy jsou lepší než příliš suché. Pro mátu peprnou jsou nejvhodnější polostinné polohy, přestože snese i plné slunce. Na příliš stinných stanovištích napadá mátu peprnou rez mátová, a to zejména v období hodně deštivého léta. Mátu peprnou můžete bez obav vysadit mezi keře bobulovin.

Často dorůstá do výšky 50 až 80 cm, proto je nutno ji stříhat. Nejjednodušší způsob množení máty peprné spočívá ve využívání oddenků (výběžků). Je však nutné brát při pěstování na záhonech ohled na sousední rostliny, které objevíte při dělení rostlin. Máta peprná vypěstovaná ze semen má vždy horší jakost, neboť jsou jen zřídkakdy k dispozici semena těch odrůd, které mají nejvýraznější aroma a chuť.

Od poloviny dubna rozdělujte staré rostliny a hned potom je vysazujte. Pro jedno osázené místo vezměte vždy několik výběžků a seřízněte je malý kousek nad povrchem země. Oddenky sázejte tak, aby byly zakryty jen tenkou vrstvou zeminy, a po výsadbě je vydatně zavlažte. Tím teprve získají s okolní zeminou kontakt, který je žádoucí pro bezvadné ujmutí rostlin.

Máta peprná vyžaduje živinami bohatou a humusem dobře zásobenou půdu
Máta peprná vyžaduje živinami bohatou a humusem dobře zásobenou půdu (Zdroj: Ludmila Dušková)

Meduňka lékařská

Potřebuje provzdušněnou, živinami bohatou a nepříliš suchou půdu. Půda se musí zpracovat do velké hloubky už na podzim a musí být ve 2. trati. Na písčitých půdách budete mít u meduňky dobrý výnos pouze v případě, že jsou humózní a máte možnost je zavlažovat. Uspokojivé sklizně meduňky lékařské docílíte pouze v teplých, chráněných, výslunných polohách. Meduňka dorůstá do výšky 50 až 60 cm, na což se musí brát zřetel při úvahách o sousedních rostlinách. Stinné a větrné polohy jsou pro meduňku nevhodné. Na každý čtvereční metr pěstební plochy stačí přibližně kolem 10 sazenic meduňky. Pro malé zahrádky se proto výsev nevyplatí.

Meduňka lékařská potřebuje provzdušněnou, živinami bohatou a nepříliš suchou půdu
Meduňka lékařská potřebuje provzdušněnou, živinami bohatou a nepříliš suchou půdu (Zdroj: Ludmila Dušková)

Kerblík třebule

Potřebuje pro svůj dobrý vývoj živinami bohatou, nepříliš suchou střední půdu a slunné stanoviště. Kerblík můžete pěstovat na pozemcích ve 2. trati. Kerblíku se bude dařit i na písčité půdě, kterou dobře zásobíte organickou hmotou. Dorůstá do výšky 50 až 60 cm. Sklízejte ho obvykle již ve stadiu, kdy měří 25 až 30 cm. To bývá většinou asi 5 týdnů po výsevu. Na metr čtvereční osevní plochy vysejte nanejvýš 1 g osiva s dobrou klíčivostí, neboť obsahuje průměrně 450 semen.

Osivo kerblíku si bezpečně podrží dobrou klíčivost po dobu dvou let, přesto je radno přezkoušet klíčivost. Semena stačí nasadit teprve 2 týdny před výsevem, protože vyklíčí již asi za 8 dnů. Záleží-li vám na průběžné sklizni kerblíku, začněte ho vysévat v půli března a výsevy opakujte každé čtyři týdny. Kerblíku vyhovuje meziřádková vzdálenost 15 až 20 cm. V žádném případě však nesmíte překročit uvedený výsevek. Řádky naznačujte násadou hrábí, protože osivo smí být jen mělce zakryto zeminou.

Všem vytrvalým bylinkám do kuchyně, které již rostou alespoň rok na svém stanovišti, dodejte v březnu před vyrašením nových výhonů potřebné živiny. Nejlepší jsou plná, kombinovaná hnojiva. Rozhoďte je v suchém stavu mezi bylinky. Na každý metr čtvereční dejte asi 30 g. Poté zapravte hnojivo do půdy motyčkou a pozemek řádně zavlažte.

Kerblíku se bude dařit i na písčité půdě, kterou dobře zásobíte organickou hmotou
Kerblíku se bude dařit i na písčité půdě, kterou dobře zásobíte organickou hmotou (Zdroj: Ludmila Dušková)

Tymián

Neklade zvláštní nároky na půdu. Stačí, když není kyselá a chudá na humus. Tymián patří na půdy ve 2. trati. Písčitým a hlinitým půdám musíte dodat dostatečné množství kompostu nebo rozleželého chlévského hnoje (pozor, bylinky nesnáší čerstvý hnůj, musí být dostatečně odleželý). U tymiánu můžete počítat s dobrými výsledky pouze na výslunných stanovištích, chráněných před větrem. Tymián se vzhledem ke své malé výšce (25 cm) hodí velmi dobře jako lem pro záhony. Potřebuje však takové stanoviště, kam nemůže v zimě proniknout východní vítr.

Je třeba si také uvědomit, že tato bylina zůstává aspoň 3 roky na tomtéž stanovišti. Při dělení tříletých rostlin tymiánu získáte tolik nových sazenic, že se pro pěstování v malém vůbec nevyplatí zdlouhavý vysev osiva do pařeniště k získání semenáčků. Staré rostliny tymiánu lze velmi dobře dělit, protože výhony, které leží na zemi, již mají většinou hodně kořenů.

Z několika těchto výhonů získáte stejně velké a silné sazenice pro výsadbu na nový záhon. Všechny nadzemní části sestříhejte před výsadbou na délku 5 cm. Tymián musíte po přesázení pevně přimáčknout. Dávejte ho poněkud hlouběji, než rostl doposud. Vyhovuje mu meziřádková vzdálenost 20 cm. Na řádku ho sázejte rovněž 20 cm od sebe.

Tymián se vzhledem ke své malé výšce hodí velmi dobře jako lem pro záhony
Tymián se vzhledem ke své malé výšce hodí velmi dobře jako lem pro záhony (Zdroj: Ludmila Dušková)

Brutnák lékařský

Roste lépe na lehkých půdách než na těžkých. Máte-li tedy k dispozici těžkou půdu, přimíchejte do ní hodně rašeliny a písku. Nejvhodnější jsou záhony ve 2. trati. U brutnáku budete mít dobré výnosy na výsluní v otevřené poloze. Pouze v takových podmínkách bude mít brutnák mnoho účinných látek. Brutnák dorůstá do výšky 40 až 60 cm, na což je třeba brát zřetel při výběru stanoviště.

Osivo brutnáku musí být vždy čerstvé, protože již v druhém roce značně klesá jeho klíčivost. Před každým výsevem je radno přezkoušet klíčivost, abyste byli později ušetřeni zklamání. Přikročte k ní dva týdny před výsevem. Brutnák vysévejte na konečné stanoviště pod širým nebem od poloviny dubna.

Brutnák patří mezi nejlepší medonosné rostliny
Brutnák patří mezi nejlepší medonosné rostliny (Zdroj: Ludmila Dušková)

Saturejka zahradní

Neklade žádné zvláštní nároky na půdu. Uspokojivě se však vyvíjí pouze v případě, že přijde do půdy ve 2. trati, která je značné obohacena humusem (rašelinou) a živinami. Saturejka snáší i polostinná stanoviště. Na výsluní má však podstatně vyšší obsah účinných látek. Na výslunném místě obsahuje saturejka na stejné ploše dvakrát víc silic, pryskyřic a éterických olejů než ve stinné poloze.

Jednoletá saturejka se může vysévat v příznivých polohách až v posledních dubnových dnech. Saturejka je citlivá na mráz. Chraňte ji před mrazíky. Semena saturejky jsou plně klíčivá pouze v prvním roce, a proto raději vždy použijte čerstvé osivo. Saturejku byste měli vysévat teprve po zkoušce klíčivosti. Při setí na konečné stanoviště stačí meziřádková vzdálenost 20 cm. V řádku se musí drobounká semínka vysévat hodně řídce. Přijdou jen velmi mělko do země.

Lichořeřišnice větší

Je mnohostranně použitelná jako koření, a zaslouží si proto více pozornosti. Pěstuje se převážně jako okrasná květina. Právě u lichořeřišnice se však dá dobře spojit příjemné s užitečným. Vysadíte-li si ji jako ozdobu balkonu, nebo aby porůstala zahradní plot, dodá vám navíc dostatečné množství koření pro domácnost. Jako koření se hodí nejen listy a květy, ale i poupata a mladé, ještě zelené plody.

Lichořeřišnici větší nejlépe vyhovuje živinami bohatá, značně humózní středně těžká půda. Při pěstování v okenních nebo balkónových truhlících na okrasu použijte směs kompostové zeminy a dobře vyzrálé zeminy s chlévským hnojem. Nemáte-li hnůj, přidejte pod kompostovou zeminu hodně rašeliny. Chcete-li mít v době výsadby (po polovině května) k dispozici silné sazenice lichořeřišnice větší, vysejte ji do kořenáčů na začátku dubna.

Semena jsou poměrně velká, 1 g jich obsahuje jen 8 až 12 kusů. K výsevu použijte kořenáče o průměru 9 cm naplněné kompostovou zeminou. Do každého dejte 3 semena. Až do vzejití semenáčků mohou stát ve tmě, pak je ale musíte postavit na světlé místo u okna. V každém případě by měly být v teplotě 10 až 12 °C.

Lichořeřišnice větší je mnohostranně použitelná jako koření
Lichořeřišnice větší je mnohostranně použitelná jako koření (Zdroj: Ludmila Dušková)

Rady při pěstování bylinek

  • Na duben připadá poslední termín pro sestříhání víceletých bylinek, jež obrůstají z nadzemních částí a užívají se jako koření do kuchyně.
  • Pažitku, kterou jste v březnu vyseli do pařeniště, můžete koncem dubna přesadit ven, pokud jsou ovšem rostlinky dostatečně silné. Berte vždy malé chomáčky semenáčků a vysazujte je do sponu 20 cm x 20 cm. Pažitka roste velmi dobře i v polostínu.
Pažitku, kterou jste v březnu vyseli do pařeniště, můžete koncem dubna přesadit ven
Pažitku, kterou jste v březnu vyseli do pařeniště, můžete koncem dubna přesadit ven (Zdroj: Ludmila Dušková)
  • Levandule lékařská a šalvěj lékařská. Podle vzrůstnosti různých druhů či rodů ponechte na silně rostoucích trsech polovinu výšky keříků, zatímco slabě rostoucí keříky zkraťte až na jednu třetinu. Rostliny, které silně poškodil mráz, seřízněte jen několik centimetrů nad úrovní okolního terénu.
  • Víceleté bylinky do kuchyně, které byly vypěstovány ze semen, můžete přesazovat v poslední třetině dubna. V každém případě je na místě zakrývat rostliny ochrannými poklopy.
  • Vysetou majoránku, kterou jste si postavili na kuchyňské okno, musíte v druhé polovině dubna přepíchat do studeného pařeniště. Majoránku nepřepichujte po jednotlivých rostlinách, ale vždy po 3 až 4 semenáčcích, aby se později vytvořily mohutné keříky. Pikýrovat stačí do sponu 5 cm x 5 cm. Majoránka přitom nesmí přijít hlouběji, než jak rostla původně po vysetí. Na noc je nutno pařeniště zavírat kvůli výkyvům teploty.
Vysetou majoránku, kterou jste si postavili na kuchyňské okno, musíte v druhé polovině dubna přepíchat do studeného pařeniště
Vysetou majoránku, kterou jste si postavili na kuchyňské okno, musíte v druhé polovině dubna přepíchat do studeného pařeniště (Zdroj: Ludmila Dušková)
  • Za slunečných dubnových dnů je třeba dbát, aby měly všechny nové výsadby dostatek vody. To platí nejen pro bylinky do kuchyně, ale i pro všechny druhy zeleniny. Dopustíte-li, aby zůstaly po výsadbě bez vody, budou růst pomalu, nebo dokonce zajdou.

Zdroj informací: autorka

Publikováno: 25. 1. 2022, Autor: Ludmila Dušková, Profil autora: Ludmila Dušková