Zadržování vláhy v půdě není jen otázkou dešťů, ale i přístupu k údržbě zahrady
Trpěla vaše zahrádka v minulých letech suchem, i když bylo více srážek? Možná je na čase přemýšlet nad změnou hospodaření. Správný způsob péče o zahradu jako celek pozitivně přispívá k zadržování vláhy v půdě. A nejde jen o pravidelné kypření půdy. Sepsali jsme pro vás několik praktických tipů, jak zabránit vysychání půdy v zahradě.
Kypření je jednou ze základních činností, které podporují zadržování vláhy v půdě (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Základním aspektem, který napomáhá zadržování vláhy v půdě, je pravidelné kypření půdy na záhonech a dalších plochách, kde pěstujete nejen zeleninu. Povrchovým kypřením významně omezíte odpar vláhy z půdy, což je důležité nejen v teplých letních dnech, ale i bezprostředně po výsadbách vzrostlých a silných sazenic, které se v dobře fungující půdě lépe ujmou. Pravidelně tak provádějte meziřádkové kypření v záhonech zeleniny, mezi bramborami a dalšími rostlinami. Pozor však na příliš hluboké kypření, které může rostlinám poškodit kořeny.
Hnojte. Využívejte především přírodní prvky pro hnojení, jako je kompost obsahující spoustu živin. Pokud jej zapravíte do půdy, humus na sebe naváže vláhu, což rostlinám prospívá. Do půdy se pak neuvolňují jenom živiny, ale i vláha, která jinak v půdě může začít chybět. Mnoho let nehnojená půda, jak ji znáte z některých polí kolem sebe, je jako prach, nedrží v sobě vláhu, protože nemá jak. Silný déšť ji odplaví, což způsobí další zbytečné škody.
Dobře funguje i běžně dostupný kravský hnůj, který je oblíbeným přídavkem živin do zahrádek - především na venkově. Náhrada v podobě lisovaných pelet sušeného kravského hnoje funguje jako houba, ve vlhku do sebe naváže spoustu vláhy a s postupným rozkladem dochází k uvolňování vláhy i potřebných živin najednou.
Každoročně zryjte záhony. Podzimní rytí je nesmírně důležité. Dochází k prokypření a promíchání celé orniční vrstvy, ve které roste každý rok vaše budoucí úroda. Udusaná půda je problém, protože i sebemenší dešťová přeháňka neteče do půdy, ale odplavuje ji. Přídavek cenných živin v podobě kompostu, hnoje nebo zapraveného zeleného hnojení zásadně zlepší půdní kondici.
Nenechejte půdu jen tak ležet ladem. Pokud sklidíte plodiny ze zahrádky, zasejte zelené hnojení. Využijte řepku, hořčici nebo úžasnou luskoobilní směs, kterou ještě nakombinujte se svazenkou. Za měsíc je porost vysoký i přes 30 cm, takže chrání půdu před vysycháním a v kvetoucím porostu najde útočiště větší množství užitečného hmyzu. Zhruba v polovině října porost posečte nadrobno, využijte k tomu křovinořez, sekačku na trávu nebo mulčovač. Porost co nejvíce nasekejte a hluboko zapracujte do půdy. V létě také nezapomeňte vysít letničky pod stromy, kde jsou bezplevelné pásy.
Zelené hnojení brání před vysycháním půdy a také je zdrojem organického materiálu
Sekejte několikrát do roka. Na zahradě nechejte trávu vyrůst i do větší výšky. Perfektní je kvetoucí louka, která je zdrojem nejen ranní rosy, ale i potravy pro včely a další hmyzí druhy. Trávu také nabídněte místním hospodářům, kteří budou velmi rádi. Nakrátko střižený trávník se přehřívá a velmi rychle se z něj odpaří veškerá vlhkost.
