Dozrála vám zelenina a chcete, aby dlouho vydržela? Chcete si užít úrody z vaší zahrady ještě několik měsíců po sklizni? Nevíte, jak na to? Poradíme, jaké druhy zeleniny kde a za jakých podmínek uskladnit, co dodržet a čeho se vyvarovat.
Správně uskladněná zelenina dlouho vydrží (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Skladování zeleniny záleží na skladovacích podmínkách, které se liší nejen druhem, ale také konkrétní odrůdou. Málo vody je jednou z hlavních příčin k znehodnocení sklizně. Proto je nutné ztrátě vody co nejvíce zamezit. Nikdy neskladujte poškozenou nebo nahnilou zeleninu.
Plodová zelenina
Plodová zelenina se nejlépe skladuje konzervováním, především rajčata, okurky nebo baklažány. Zeleninové papriky je vhodné zavěsit v suchém a bezmrazém prostoru. Feferonky můžete zmrazit nebo usušit. Tykve lze skladovat v dobře větrané místnosti při teplotě 10 °C a relativní vlhkosti 95 % po dobu 4 až 6 měsíců (doba je závislá na konkrétní odrůdě).
Kořenová zelenina a hlízy
Kořenová zelenina se ke skladování musí pečlivě připravit, jinak bude uhnívat. Skladujte jen zdravé a nepoškozené kořeny nebo hlízy.
Salátovou řepu uskladněte ve vlhkém písku v bezmrazém prostoru. Nejprve odkruťte listy, ořezáním může vzniknout výron. Takto skladovaná vydrží do poloviny jara.
Tuřín lze skladovat ve venkovním krechtu. Jedná se o místo, které je chráněné a oddrénované. Jednotlivé bulvy naskládejte do pyramidy na 20cm vrstvu slámy. Kořenové hlavy musí směřovat ven. Poté opět překryjte vrstvou další slámy. Vhodné je ještě zahrnout hromadou 10cm vrstvy zeminy, ale toto je nutné jen ve velmi chladném klimatu. Tuřín lze skladovat i v dřevěných bedničkách pod střechou na chladném a suchém místě i několik měsíců.
Mrkev v oblastech s mírnou zimou můžete nechat v zemi zakryté 15cm vrstvou slámy nebo kapradí umístěného do drátěného oblouku. Tímto máte jistotu, že přikrývka vydrží na svém místě. Při silných mrazech mrkev skladujte v bedničkách s pískem na chladném a suchém místě. Nejprve odkruťte listy a jednotlivé kořeny umístěte do písku. Vrstvu dobře zasypte pískem, na něj opět položte další kořeny, které opět zasypte pískem. Místo písku je možné použít rašelinu, která lépe drží vodu. Po několika týdnech rašelinu provlhčete. Takto skladovaná mrkev vydrží až 5 měsíců.
Batáty je nutné před skladováním nechat dozrát při teplotě okolo 29 °C a vlhkosti 85-90 % po dobu 7 dnů. Poté je skladujte v mělkých lískách při teplotě 10-15 °C. Takto skladované vydrží několik měsíců.
Pastinák lze skladovat v zemi a vyrývat dle potřeby. V oblastech tuhými zimami jej překryjte 15cm vrstvou slámy nebo kapradí umístěnou do drátěného oblouku.
Ředkvička není vhodná k dlouhodobému skladování. Zimní ředkev je vhodné nechat v mírné zimě v zemi a vyrýt vždy podle potřeby. V drsnějších podmínkách skladujte bulvy v bedničkách s vlhkým pískem v mrazuvzdorném prostoru nebo ve venkovním krechtu (jako tuřín) kde vydrží 3-4 měsíce.
Černý kořen lze nechat v půdě v zemi (stejně jako pastinák) nebo jej můžete uskladnit v bedničkách v chladném prostoru.
Vodnici skladujte ve venkovním krechtu, takto se dá skladovat 3-4 měsíce.
Hlízy tara skladujte jen zdravé, jinak budou uhnívat. Ideální je skladovací teplota v uzavřené místnosti 11-13 °C s vlhkosti 85-90 %.
U brambor dejte pozor na mráz, proto je vhodné je skladovat v neprůsvitných pytlích umístěných v chladu v mrazuvzdorné místnosti, nejlépe sklepě. Lze je skladovat i v dobře izolovaném krechtu tvořeném pyramidou brambor s 20cm vrstvou slámy.
Cibuloviny
Některé cibuloviny se dají skladovat několik měsíců, především specifické odrůdy cibule, česneku nebo šalotky. Ideální je po sklizni sušit na slunci, ideálně pod přístřeškem, dokud vnější suknice neoschnou.
Cibule ke skladování musí mít zatažený krček. Uskladňuje se zavěšená v pletencích nebo sítích. Dá se opatrně uložit vedle sebe ve vrstvách do dřevěných nebo plastových bedniček. Ideální skladovací teplota je 0-7 °C s vlhkostí pod 40 %. Dobře uskladněná cibule vydrží 3-6 měsíců. Pozor, cibule je náchylná na otlaky, proto s ní zacházejte opatrně, jinak může začít uhnívat.
Šalotka se před uskladněním suší stejně jako cibule kuchyňská. Zimní cibule není ke skladování vhodná. Pór vydrží ve sklizňové zralosti několik měsíců, proto můžete nechat odolné odrůdy v záhonu a vždy podle potřeby spotřebovat.
Česnek vhodný ke skladování nesmí být ve stadiu narašení, jinak shnije. Listy česneku spleťte nebo svažte lýkem. Sušte stejně jako cibuli, a poté zavěste v pletencích nebo v síťkách v chladné suché místnosti. Takto uskladněný česnek vydrží až 10 měsíců.
Celeru nevadí skladování v zemině. V podnebí, které je nepříznivé, je nutno opatrně vyryté bulvy skladovat v bedničkách s vlhkou zeminou v chladném a v bezmrazovém prostoru.
Řapíkatý celer skladujte v chladném bezmrazovém prostoru s vysokou vlhkostí, vydrží tak několik týdnů. Duté řapíky nejsou ke skladování vhodné.
Chřest ej vhodné zamrazit. Fenykl není vhodné skladovat delší dobu, raději jej zpracujte čerstvý ihned po sběru.
Listová a košťálová zelenina
Tyto druhy se velmi špatně skladují, především květák a brokolice pro vysoký obsah vody je vhodné zamrazit, stejně tak růžičkovou kapustu, špenát nebo mangold. Zamrazujte vždy ty nejkvalitnější výpěstky. Listové a brokolicové vodnice a východoasijské košťáloviny uskladňujte čerstvé v chladničce.
Zelí lze skladovat zavěšené v sítích nebo položené na slámě v místnosti, kde nehrozí mráz. Nejprve odstraňte z hlávek všechny volné, zažloutlé nebo poškozené listy. Mezi hlávkami ponechte dostatečné mezery, jinak hrozí kvůli neprůchodnosti vzduchu uhnívání. Vhodným sladovacím prostorem bude i pařeniště. Během skladování hlávky kontrolujte a ty nahnilé ihned odstraňte.
