reklama

Únor v lidové meteorologii aneb Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout

Únor v lidové meteorologii bývá vnímán jako předzvěst toužebně očekávaného jara, protože vláda zimy pomalu spěje ke svému konci. I když únorové teploty mají zpravidla oproti teplotám lednovým vzestupnou tendenci, je to právě druhý měsíc v roce, kdy byla na území Čech zaznamenána teplota absolutně nejnižší -42,2 °C!

O nejkratším měsíci v roce se velice často hovoří jako o předjaří, neboť právě v únoru obvykle rozkvetou první květy sněženek a bledulí a do svých hnízdišť se navrátí první skřivani. Je to ale zároveň měsíc, ve kterém přibližně v každém třetím roce z desíti zima vrcholí! 

Únor v lidové meteorologii: Hromniční obleva

Závan předjaří na nás možná dýchne počátkem měsíce, neboť tehdy se s pravděpodobností pohybující se okolo 70 % dostavuje oteplení, jež naši předci nazvali hromniční oblevou (Hromnice 2. února). Teploty někdy až překvapivě vzrostou, sněhové srážky se změní v dešťové, což ve spojení s tajícím sněhem může být dokonce i příčinou povodní.

Valentinská zima

Kolem poloviny první únorové dekády obvykle přicházívá tzv. tuhá únorová zima, kdy do střední Evropy proudí velmi chladný arktický vzduch. Nejchladnějším obdobím bývá hned první část, která se nazývá zimou valentinskou (sv. Valentin 14. února). V roce 1929 na okraji Českých Budějovic byla naměřena absolutně nejnižší teplota na území Čech -42,2 °C! 

Únor v lidové meteorologii: obvykle rozkvetou první květy sněženek a bledulí
i (Zdroj: pixabay.com)
Únor v lidové meteorologii: obvykle rozkvetou první květy sněženek a bledulí

Juliánská obleva

Ve dnech okolo poloviny února pak přicházívá mírné a ne příliš dlouhé období ústupu mrazů v podobě tzv. juliánské oblevy (sv. Julián 16. února), kdy se teploty zase šplhají vzhůru.

Petrská zima

Nadějné oteplení však bývá přerušeno tzv. zimou petrskou (sv. Petr 22. února), kdy se teploty zase dostanou pod bod mrazu.

Únor v lidové meteorologii: Matějské oteplení

V posledních únorových dnech pak přichází Matějského oteplení (Matěj 24. února). Ve staročeských kalendářích končila zima a nastávalo předjaří – tedy přelom mezi zimou a jarem. Tenhle čas byl spojován se zahájením matějských poutí, jejichž tradice přežila až do dnešní doby.

Víte, že:

V únoru bývá mnohdy obleva, sníh taje a led puká. A rozlámané kusy ledu se ve vodě z roztátého sněhu zanořují a vynořují. Název druhého měsíce v roce je pravděpodobně odvozen od slovesa nořit, přesněji unořovat, a jde tedy o měsíc noření ledů.

Zdroj  informací: autor článku 

Publikováno: 3. 2. 2024, Autor: Jaroslav Beran, Profil autora: Jaroslav Beran