Vysévat zeleninu je doménou našich soukromých pěstitelů rok co rok. Většinou se zaměřují na osvědčené druhy, které si vyzkoušeli už v minulosti. Proč ale po létech nevyzkoušet nějaké novinky - anebo ještě lépe, proč se nevrátit k zelenině, která se na našich zahradách vyskytuje už opravdu jen sporadicky.
Poznáte zajímavé druhy zeleniny, které můžeme vysévat? (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Zajímavé druhy zeleniny pro výsev
Proč vyzkoušet zajímavé druhy zeleniny? Každý rok se na našich zahradách opakují stejné sestavy - okurky, papriky, rajčata, ředkvičky, kedlubny a salát. Nalezneme zde také zelí, kapustu, cibuli a česnek, mrkev, celer a petržel, brambory či hrášek, prostě běžná skladba nejvíc používané zeleniny. Zeleninové záhony pak prokládáme bylinkami či jahodami.
Když se ale člověk rozhlédne po obchodech s potravinami a podívá se zejména na ceny zeleniny, dostává chuť rozorat louky a lesy a zasadit všechno, co mu jen přijde pod ruku, aby nebyl závislý na nákupu zeleniny v obchodě.
Mnoho odrůd kořenové zeleniny běžný pěstitel vůbec nezná
Proto by možná nebylo od věci připomenout si, že existují i další druhy zeleniny, kterou můžeme považovat minimálně za zajímavou a ze které si můžeme připravovat další skvělé a zdravé pochoutky.
Pastinák
Tuto zajímavou kořenovou zeleninu si mnoho lid plete s kořenovou petrželí. Rozdíl mezi pastinákem a petrželí najdeme zejména v chuti, protože petržel má mnohem ostřejší chuť než pastinák. Místo, kde vyrůstá z kořene nať, má pastinák lehce prohloubené, naopak petržel ho má kulaté, jasně vystouplé a oblé.
Užití kořene pastináku spolu s mlékem příznivě působí na léčbu dnes už nepříliš rozšířených souchotin.
Někdy se podává jako afrodiziakum.
Obsahuje velké množství draslíku a je cenným zdrojem vlákniny.
Působí močopudně a má uklidňující účinky.
Můžeme doporučit odrůdu Kamo, která je velmi vhodná pro běžné pěstování.
Listy i bulvy červené řepy obsahují celou řadu živin, které naše tělo rozhodně neodmítne. Obsahují antioxidanty, minerální látky a vitaminy. Řada z nich je ověřená, ale některé jsou ještě předmětem studií nebo se jedná o poznatky tradiční medicíny.
Jako jedna z mála zelenin obsahuje červená řepa látku betanin, což je antioxidant, který zabarvuje řepu dočervena a napomáhá potlačit rozvoj některých typů nádorů.
Dusičnany, které červená řepa obsahuje, mohou mít vliv na sportovní výkon.
V řepě se nachází také značné množství vitaminu B9, který pomáhá k růstu a fungování buněk.
Rovněž je důležitá při poškození cév, čímž může snižovat riziko kardiovaskulárních chorob a mozkové mrtvice.
Může snížit krevní tlak.
Obsahuje betalain, což je pigment, který má protizánětlivé vlastnosti.
Je bohatá na železo, které je důležité pro červené krvinky a jejich transport kyslíku. Konzumovat by ji měli tedy lidé trpící anémií.
Protáhlejší kořeny červené řepy jsou méně sladké, kdežto ty kulaté jsou spíše sladší. Protáhlá červená řepa má zemitější chuť. Mezi těmi podlouhlými dominuje třeba odrůda Alexis, která potřebuje spíše propustné půdy, zatímco kulatá Kahira snese i půdu těžkou.
Velmi podobné červené řepě je černá ředkev. Je méně známou příbuznou klasické ředkvičky. Jde tedy o kořenovou zeleninu, která má tuhou černou slupku a čistě bílou dužinu. Oproti klasickým červeným či bílým ředkvičkám bývá její chuť mnohem štiplavější. Vyzkoušejte třeba odrůdu Černou kulatou. Kdo má pak na zahradě místo, může vyzkoušet pěstování židovských brambor čili topinambur.
Tuřín
Lidově se mu říká kvaka, kvačka, kolník, hlavatice či dumlík. Správný název je ale brukev řepka tuřín. Bývá zaměňován za vodnici, ale na rozdíl od ní je tuřín kořenová zelenina. Syrový má nasládle zemitou jemně štiplavou chuť, připomínající tak trochu kedlubnu, mladé bulvy chutnají podobně jako ředkvičky.
Má prokazatelné léčivé účinky, je skvělým zdrojem vitaminu A, dále obsahuje vitamin C, rostlinné bílkoviny, karoten, draslík a vápník.
Doporučuje se ve zvýšené míře konzumovat při zlomeninách a osteoporóze.
Listy obsahují také důležitou kyselinu listovou, jejíž nedostatek způsobuje mimo jiné i vznik depresí.
Tuřín stimuluje peristaltiku střev a zlepšuje trávení.
Používá se proti chorobám zažívacího ústrojí a snižuje cholesterol.
Působí na kardiovaskulární systém, snižuje krevní tlak a zlepšuje srdeční činnost.
Zlepšuje zrak a zpomaluje stárnutí.
Vhodný je také při redukčních dietách a detoxikačních kúrách, protože je plný vlákniny.
Vsaďte třeba na odrůdu Dalibor, která patří mezi moderní odrůdy.
Tuřín bychom měli velebit, neboť několikrát zachránil lidi od hladomoru
Mrkev
Mrkev se používá jako přírodní lék pro zlepšení zraku již celá staletí, a to díky obsahu luteinu a lykopenu, který podporuje zejména lepší vidění v noci.
Vysoký obsah karotenu naše tělo přeměňuje karoten na vitamin A. Mrkev obsahuje také beta karoten i alfa karoten.
Obsahuje také spoustu rozpustné i nerozpustné vlákniny, která nás udrží bez pocitu hladu po delší dobu a zároveň pomáhá snižovat chutě na sladké.
Draslík obsažený v mrkvi pomáhá regulovat krevní tlak a zlepšuje průtok krve v cévách.
Rozpustná vláknina v mrkvi pektin pomáhá při trávení cukru a škrobu.
Obsahuje spoustu antioxidantů, které snižují vznik mnoha nemocí a pomáhají v boji proti volným radikálům v těle.
Vitamin C obsažený v mrkvi pomáhá posilovat imunitu našeho těla.
Mezi mrkvemi s přehledem vede karotka, která je u pěstitelů velmi oblíbená. Proto bychom ale neměli zapomínat na ostatní odrůdy. Například pozdní mrkve vynikají mimořádně dlouhým kořenem a vydrží i dlouhodobé skladování. Patří sem třeba odrůdy Berlicum, Francis nebo Naomi.
Nemusíme pěstovat jen karotku, třeba pozdní mrkev je velmi vhodná pro uskladnění
Půda pro kořenovou zeleninu
Ne všude nalezneme na zahradách propustnou a výživnou půdu. Někdy je to naopak půda těžká, ve které se kromě celé plejády plevelů daří málokteré kulturní plodině. Takovou půdu ale nezatracujeme, protože pokud si s ní dáme trochu práce a zušlechtíme ji, máme další vhodné místo pro pěstování právě třeba kořenové zeleniny.
Těžkou půdu poznáme podle enormního výskytu pampelišky, rozrazilu, popence, sedmikrásek, pomněnky, hluchavky nachové nebo žabince. Navíc díky letošní poměrné teplé zimě se těmto plevelům dařilo výborně, zdárně přezimovaly a nyní se chystají na další bujné rozrůstání. Zasáhnout do jejich plánů mechanicky a snažit se je vytrhávat je to samé jako nosit sovy do Athén. Tady pomůže opravdu přesvědčivý pomocník.
Můžeme tak sáhnout po totálních herbicidech, které ale budeme používat v místech, kde nechceme pěstovat žádnou zeleninu nebo drobné ovoce. Na záhony bohatě zaplevelené využijeme stejně účinný, ale přitom ekologický přípravek obsahující zejména kyselinu pelargonovou.
Pokud nemáme čas na neustálé mechanické odstraňován plevele, můžeme vsadit na herbicid. Přípravek Roundup® FAST je herbicidní přípravek ve formě emulgovatelného koncentrátu určený k likvidaci nežádoucích jednoletých plevelů a mechu na nezemědělské půdě a pod okrasnými dřevinami.
Na velké plochy použijeme koncentrát herbicidu, který si dle návodu výrobce naředíme a použijeme na jeho rozptýlení mechanický postřikovač. Na menší lokální místa pak můžeme použít přípravek již naředěný a opatřený aplikátorem. Tímto způsobem se tak plevele zbavíme velmi brzo a téměř bezpracně.
Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů, rubrika Zahrádkářská poradna; Michasa; cervena repa.cz; zdravizone.cz; ceskenapady.cz; abecedazahrady.dama.cz
Publikováno: 16. 4. 2023, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
