Výsadba zeleniny na záhony vrcholí, při správném postupu se sazenice ujmou všechny
Květen je ve znamení spousty činností na zahradě, a to až takovým způsobem, že nevíme, kam dříve skočit, abychom všechno stíhali. Sázení zeleniny z předpěstovaných sazenic je ale práce velmi oblíbená a rádi si na ni čas najdeme. Jak ale sázet tak, aby se sadba dobře přijala? Jaké jsou nejčastější chyby při výsadbě? Více přinášíme na dalších řádcích.
Při sázení zeleniny do půdy zachovejte maximálně kořenový bal i se substrátem (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Sázení zeleniny neuspěchejte
Se sázením zeleniny začněte až po zmrzlých mužích v květnu. Dřívější výsadba se může vyplatit, ale rizika spojená s pozdními přízemními mrazíky jsou přece jen příliš velká, protože teploty kolem bodu mrazu nekompromisně zničí jak teplomilnou zeleninu, tak letničky. Před zahájením vlastního sázení začněte tak, že si dokonale připravíte půdu.
Dokonale připravená, nakypřená a výživná půda je zárukou, že vysazená zelenina po ujmutí dobře poroste a nic jí nebude chybět - tedy kromě vláhy, která je nutná nejen ve startovací fázi po vysazení, ale i v době růstu tehdy, když delší dobu nepadají z nebe dešťové srážky. Přípravu proveďte hráběmi. Půdu v hrubé brázdě, kterou jste ponechali od podzimního rytí, nyní dokonale rozhrabejte, urovnejte a rozbijte případné hroudy. Na větších plochách sáhněte i třeba po elektrickém kultivátoru, který vám docela významně ušetří práci.
Sadba celeru a póru v sadbovačích, jak je znáte ze zahradních center
Půda by měla mít také dostatek živin, které nejsnáze doplníte kompostem. Například brambory vyžadují v rámci sadby přihnojení draselnými hnojivy a u plodové zeleniny nezapomeňte na doplnění vápníku, který je důležitý pro správný vývin plodů. Jeho nedostatek se projevuje černáním jejich konců. Vápník je doplnitelný například tak, že před rozhrabáním rozhodíte na záhon nadrobno nadrcené vaječné skořápky.
Vyberte si nejlepší sazenice
Před zahájením sázení zeleniny je nutné projít si všechnu sadbu a vybrat ty nejsilnější sazenice. Poznáte je jednoduše, mají řádně vyvinuté olistění a nechybí jim děložní lístky. U druhů se stonkem má i ten již značnou tloušťku a sytě zelenou barvu. U rajčat i paprik je obvyklé, že rostliny před vysazením již nasadí na první květenství.
Vzrostlá sadba prorůstá kořeny skrz otvory v sadbovači, při vyjímání buďte opatrní
Slabé a vytáhlé kusy je nutné zlikvidovat, protože porostou podstatně hůře a jejich výnos může být výrazně snížen. Pokud máte sazenic hodně a všechny jsou řádně vyvinuty, nabídněte je například přátelům, kterým tím uděláte radost.
Kdy je čas na sázení zeleniny?
Nejvhodnějším časem nejen pro sázení zeleniny je brzy ráno nebo večer, kdy sluneční paprsky nemají takovou sílu. Ještě lépe při zamračeném počasí nebo po déletrvajícím dešti. Nutné je přihlédnout k teplotě, při sázení by měla být alespoň 10 °C nebo více.
Na připravených záhonech si vytvořte jamky, do kterých budete sázet. Ale pozor, nejprve je vhodné na dno jamek nalít trochu vody z konve. Také sázejte tak, že předem zalité sazenice budete jednu po druhé vyjímat ze sadbovačů, případně nádob, a s celým kořenovým balem je vysadíte. Nikdy je ze sadbovačů nevyklepávejte, naděláte akorát zbytečné škody. Rajčata sázejte klidně i hlouběji, protože na stonku se jim vytvoří další kořeny. Ostatní zeleninu ale vysaďte tak, jak byly v sadbovači. Pokud je v půdě příliš utopíte, nebudou prospívat.
Po zasazení a přitlačení půdy rostliny mírně zalijte
Po vysazení zahrňte jamky a mírně zalijte. Nezapomínejte také na to, že půdu kolem každé sazenice je nutné řádně přitlačit, zlepšuje to proces přijímání rostlin. Při správné péči se pak můžete těšit na bohatou úrodu.
