Zpracování dřeva na zimu je v případě, že si ho připravujete vlastními silami, vždy opravdová dřina. Mnoho kutilů je ovšem za tuto náročnou práci rádo, protože se při ní dobře odreagují a přijdou na jiné myšlenky. Na druhé straně jsou ovšem i ti, kteří berou přípravu dřeva na zimu jako nutné zlo. Hlavně pro ně a také pro jedince, kteří nemají už dostatek sil, je tu velmi silný pomocník – štípačka na dřevo.
Než si ovšem půjdete do obchodu štípačku zakoupit, vyjasněte si několik jednoduchých otázek, které vám pomůžou se v sortimentu štípaček cíleně orientovat. V opačném případě vás čeká smršť informací od prodejce a vy tak spíše zakoupíte přístroj, který pro vás nebude vhodný.
Nejdříve se zamyslete, kolik metrů dřeva potřebujete ročně zpracovat a zda se jedná převážně o dřevo tvrdé, měkké nebo berete dřevo zásadně v poměru 1 : 1. Už jen tyto dva aspekty postačí k tomu, abyste se při koupi spíše nezmýlili.
Další parametry jsou už spíše problematické. Dále totiž záleží na typu motoru a vašich finančních možnostech. I přestože by peníze neměly být tím rozhodujícím parametrem, někteří z nás se dle cenovky rozhodují, a i proto mnohdy vyberou slabé a tím pádem pro ně nepoužitelné stroje.
Bohužel typ motoru mnohdy už tak jednoduše vybrat nelze. Pokud bydlíte v husté zástavbě, štípačky s benzinovým motorem se pravděpodobně vašim sousedům líbit nebudou. Zde pak záleží na vás, jestli slevíte ze svých nároků na pohodlné štípaní nebo zda budete topit spíše měkkým dřevem.
Typy štípaček
Dnes se už štípačky dělí hlavně dle motoru a dle možné polohy dřeva než podle principu, na kterém štípačka funguje. V současnosti všechny typy štípaček pracují na principu Pascalova zákona, a i proto se jim říká hydraulické. V minulosti ovšem existoval ještě kuželový typ, kde se speciální stupňovitý kužel s ostrým hrotem napojoval přímo na motor. Přestože lze i tento typ dnes sehnat, vzhledem k jeho špatně vyřešené otázce bezpečnosti není ke štípání dřeva zrovna tou nejlepší volbou.
Hydraulické štípačky jsou, co se bezpečnosti týká, řešené velmi dobře, a tak patří mezi ty nejrozšířenější. Sehnat lze stroje s elektromotorem a s benzinovým motorem. U výkonnějších strojů s elektromotorem je třeba zdůraznit, že se připojují přes třífázovou zásuvku.
Na silné dřevo se štípačkou (Zdroj: ) Na silné dřevo se štípačkou (Zdroj: ) Na silné dřevo se štípačkou (Zdroj: )
Hydraulické štípače se z hlediska použití motoru dále dělí:
s elektromotorem
+ nižší hmotnost a snadná manipulace
+ cena
– menší výkon
– u silnějších potřeba třífázové zásuvky
s benzinovým motorem
+ větší výkon
+ možnost pracovat i v místech bez přívodu elektřiny
– cena
– údržba a větší váha
bez motoru – pro připojení k hydraulické soustavě traktoru
Horizontální a vertikální štípačky
Dle polohy dřeva se setkáte se štípačkami horizontálními a vertikálními. Horizontální štípačky mají sice menší výkon a jste omezeni délkou a průměrem štípaného dřeva, ale zase jsou dobře skladovatelné, lehké a také nestojí tolik peněz. Hodí se spíše na měkké dřevo o menším průměru. Tvrdé dřevo zvládnou spíše jen krátkodobě.
Vertikální štípačky se používají na horší práci, jsou výkonnější, dobře si poradí s tvrdým dřevem o větším průměru, jejich nevýhoda spočívá bohužel v ceně a mnohdy i horší skladovatelnosti. I zde ovšem záleží na typu motoru, kdy benzinový motor podá mnohem lepší výsledky než motor elektrický.
K oběma typům štípaček lze připojit i křížový klín, který rozštípne dřevo na více dílů. Hlavní podmínka pro připojení tohoto typu klínu je ale potřebný výkon stroje. Při nedostatečném výkonu, se vám klín zasekne do dřeva a bude třeba vašich sil a schopností na to ho dostat ven ze dřeva.
Pár tipů na konec
U vertikálních štípaček není problém rozštípnout i mnohem větší průměr dřeva než je udáván výrobcem. Stačí špalek přistavit na klín pouze jedním jeho bokem a postupně ho takto otáčet.
Při pořizování štípačky zakupte spíše o trochu výkonnější model než jen takový, jaký vám v dané době dostačuje. Lepší je mít větší rezervu do budoucna než poté kupovat dalšího pomocníka jen o třídu výkonnějšího.
