Z pěstitelského hlediska je zelenina považována ze všech druhů plodin za nejnáročnější. Půda pro pěstování zeleniny by měla mít dobré fyzikální vlastnosti a neměla by být jílovitá, ovšem i taková se dá upravit. Zelenina je rovněž vysoce náročná na ochranu proti škůdcům a nemocem. Nedílnou součástí pěstování zeleniny je také odpovídající zavlažování a dodávání živin. A právě podle nároků na obsah živin v půdě dělíme zeleninu na pěstovanou v první, druhé a třetí trati.
V praxi dělíme zeleninu podle nároků na živiny na druhy náročné, méně náročné a nenáročné. Proto je pěstujeme v různých tratích. Tratěmi nazýváme skupiny či díly, do kterých rozdělujeme zeleninu podle nároků na výživu.
Zelenina 1. trati
Tato skupina zahrnuje ty druhy zeleniny, které snesou či přímo vyžadují hnojení organickými hnojivy. Mezi organická hnojiva řadíme kompost, zelené hnojení a statková hnojiva. Využíváme vysoké dávky hnojiv, a to od 3 kg do 10 kg/m2. Po hnojení organickým hnojivem tuto skupinu zeleniny ještě přihnojujeme průmyslovými hnojivy. Obvykle po celé vegetační období je tato zelenina náročná na vláhu. Na počátku vegetace vyžaduje kypření a pletí, ale vzhledem k tomu, že většina má velké listy, není nutné pozdější pletí, neboť růst plevele je potlačován právě krytím půdy velkými listy.
Pěstování zeleniny v první, druhé a třetí trati (Zdroj: ) Pěstování zeleniny v první, druhé a třetí trati (Zdroj: ) Pěstování zeleniny v první, druhé a třetí trati (Zdroj: )
Zelenina 2. trati
Do 2. trati je řazena zelenina, která má vysoké nároky na obsah humusu v půdě, avšak přímé hnojení organickými hnojivy nesnáší. Pěstujeme ji druhý rok po hnojení organickými hnojivy. Většina druhů zeleniny druhé trati je náročná na zavlažování, a to hlavně v první půlce vegetace. Tato skupina zahrnuje převážně málo olistěné druhy zeleniny. Živiny v půdě doplňujeme dávkami průmyslových hnojiv. Důležité je časté pletí, včasné jednocení a také kypření půdy.
Druhy, které nesnášejí přímé hnojení statkovými hnojivy anebo nemají v oblibě vysoký obsah dusíku v půdě, pěstujeme dva roky po přímém hnojení. Tam, kde jsou zeleninové půdy dobré, můžeme zařadit do třetí trati i cibuloviny.
Příklady: fazole, hrách, bob, špenát, salát.
Jak je to s vytrvalými druhy zeleniny
Vytrvalá zelenina jako například chřest, křen, reveň, topinambur, aromatické a léčivé rostliny jako například majoránka a kopr je zařazována spíše do samostatné trati. I když tyto druhy zeleniny mohou být pěstovány po několik let na stejném stanovišti, je výhodnější je po určité době vystřídat. Nejdéle na stejném místě můžeme ponechat chřest.
