Spolu se začátkem zahradnické sezony je třeba připravit záhony na novou výsadbu. Nejen pro tento účel vám dobře poslouží kvalitní kompost. Dále je třeba zahradu po zimním spánku přivést opět k životu. Po těchto pracích budete naopak potřebovat pro mnohé neužitečnou hmotu někam odvézt. Není tak nic lepšího, než pozvolna začít se založením fungujícího kompostéru a místo draze zakoupeného kompostu si vyrobit vlastní.
Pro správné fungování celého procesu kompostování je nezbytné vybrat prostor pro kompostér ne dle toho, kde se vám líbí, ale dle daných kritérií. Jako první a nezbytná podmínka, kterou je třeba dodržet, aby vše fungovalo, jak má, je zvolit místo, které bude odolávat nepřízni počasí, ať už na jeden, či druhý extrém.
Místo nesmí být tedy umístěné na sluneční výhni a také na místě, kde je vystaveno permanentnímu silnému dešti. Obojí s sebou nese jen problémy. Pokud na kompostér bude pražit celý den slunce, celý proces se značně zpomalí a hmotu budeme spíše sušit. Naopak při silném dešti mnoho užitečných látek vyplavíme ven z kompostéru. Když se oba extrémy zkombinují, spustíme namísto tlení nežádoucí proces hnití.
Při stavbě kompostéru myslete dále také na to, aby nebyla hmota určená ke kompostování oddělena od země například betonovou deskou apod. Do kompostu se tak budou špatně dostávat pomocníci jako žížaly či jiné užitečné organismy. Pokud tedy není nutné mít kompost pevně oddělen, jako třeba v případě nežádoucích průsaků do spodních vod, neoddělujte jej.
V neposlední řadě myslete také na dobrý přístup. Kompostér by měl být minimálně přístupný pro zahradní kolečko. Pokud máte malotraktor, je vhodné mít přístup i pro něj. Velmi si tím usnadníte budoucí práce.
Zakládáme kompost
Kam kompostér umístit již víme, a tak můžeme po stavbě začít se založením kompostu. Na dno kompostu je vhodné dát větve nebo jiný materiál, který není příliš nadrcený. Při dalším vršení již nadrceného materiálu tak bude kompost mít možnost dýchat, což je jeden z nejdůležitějších základů.
Další hmotu se snažíme drtit na co nejmenší části. Hlavně u dřevitého materiálu je to podstatné. Dřevitý materiál se nedrcený rozkládá velmi dlouho. Nadrcením, a tedy i narušením jeho pletiv se hmota homogenizuje za krátkou dobu. Hmotu je nutné vršit na kompost ve správném poměru. Kompost můžeme během zakládání i vlhčit a je možné také přidat přísady, které pomáhají ke správnému rozběhu a průběhu procesu.
Možností, jak založit kompost, je několik a určitě je vhodné navštívit internetové stránky, které se mnohými procesy zaobírají komplexně.
Jak správně založit kompost (Zdroj: ) Jak správně založit kompost (Zdroj: ) Jak správně založit kompost (Zdroj: )
Jak celý proces funguje?
Abychom vůbec mohli dobře kompostovat, je nezbytné mít alespoň minimální představu, co se vlastně při kompostování děje a jak lze mnohé procesy ovlivnit a třeba i zefektivnit. Celému procesu se říká proces aerobní. Proces lze chápat tak, že je zapotřebí dodat mikroorganismům kyslík, aby mohly pracovat a hmotu rozkládat na příslušné látky. Kyslíku je ovšem zapotřebí poměrně dost, a tak je nevhodné kompost na sebe přímo doslova pěchovat jen proto, abychom měli více místa.
V první fázi, kdy mají mikroorganismy mnoho práce, dojde ke zvýšení teploty hmoty na 50–70 ºC. Takto vysoká teplota je žádoucí a není třeba se nijak obávat. Dojde tak ke zničení nežádoucích patogenních mikroorganismů a také zbylých semen plevelů.
V další fázi teplota pozvolna klesá a hmota zhnědne. V tuto chvíli má kompost nejvyšší hnojivý účinek. V posledním kroku dozrávání dochází sice ke zmenšení hnojivého účinku, ale naopak účinnost humusu je nejlepší. To je způsobené pevnějším navázáním živin v kompostu.
Kromě přísunu vzduchu hlídejte také hodnotu pH, která se musí pohybovat mezi 6 až 8 a také dodržujte správný poměr míchání hmoty, ten je 30 : 1 (uhlík : dusík). Hmota, která obsahuje dusík, je zelená a naopak hmota s vysokým obsahem uhlíku je hnědá. Existuje mnoho zdrojů, které uvádějí, jaký má která hmota poměr. Je vhodné se minimálně se základním materiálem a jeho poměry seznámit.
