Váš buxus už není, co býval? Možná za to může zavíječ zimostrázový!
Pozorujete na keřích zimostrázu neobvykle silné hnědnutí listů. Příčinou nemusí být nedostatek závlahy, ale invazivní druh zavíječe zimostrázového. Jeho housenky jsou likvidátory mladých větviček buxusu a za jistých okolností mohou způsobit i odumření napadených keřů.
Váš buxus už není, co býval? Možná za to může zavíječ zimostrázový!
Poznat nepřítele je první krok k úspěchu
Při bližší prohlídce zahnědlých listů, často však i na větvičkách jste zaznamenali řídce ochlupené světle zelenožluté housenky? Jejich délka se pohybuje od 2,5 cm až do 4 cm. Mají černé podélné pruhy a modrobílé skvrnky. Jejich hlava je černá a lesklá. Pak máte tu čest s invazivním druhem zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectabilis) z čeledi travaříkovitých (Crambidae).
Tento druh pochází z východní Asie. Rozšířen je hlavně v Číně, Koreji a Japonsku. Housenky tohoto zavíječe se přímo specializují na rod Buxus. Nastane-li u nich větší populační hustota, způsobují až holožír a napadené rostliny poté odumírají.
Zavlečení do Evropy
Zavíječ zimostrázový byl do Evropy zavlečen teprve nedávno. Prvně byl jeho výskyt doložen v roce 2006 v Německu a v roce 2007 v Nizozemsku. Pak už se začal rychle objevovat i v jiných zemích. Na Slovensku jeho výskyt zaznamenali v roce 2012 a u nás se nejprve začal rozšiřovat v národním parku Podyjí. Zde byl prvně zjištěn na podzim roku 2011. Většina pozorování jeho výskytu měla vztah k městským biotopům, a to v teplejších oblastech.
Váš buxus už není, co býval? Možná za to může zavíječ zimostrázový! (Zdroj: ) Váš buxus už není, co býval? Možná za to může zavíječ zimostrázový! (Zdroj: ) Váš buxus už není, co býval? Možná za to může zavíječ zimostrázový! (Zdroj: )
Dvě generace ročně
V Evropě se u těchto motýlů vyskytují obvykle dvě generace za rok. Housenky jsou zvláště nebezpečné proto, že ožírají nejen listy, ale i mladé výhonky a dovedou se mezi nimi ukrýt hlouběji. Vytvářejí okolo listů a větviček řídké pavučinkové předivo. Poté se zakuklí. Kukly bývají nenápadné, nejdříve mají nazelenalou, později hnědou barvu. Motýli, kteří se z kukel vylíhnou, dosahují cca 2 cm délky, mají bělavá křídla s širokými tmavě hnědými okraji. Tito dospělci jsou na keřích k vidění jen zřídka.
Šíření zavíječe
Co se rozletu dospělců týče, jako rádius jejich rozptylu je udávána vzdálenost 10 km/rok. To je však jen jeden ze způsobů jejich šíření. Zavíječ se může šířit i sazenicemi keřů, což je i pravděpodobný způsob, jakým byl zavíječ zavlečen do Evropy.
Invazivní potenciál tohoto škůdce je značný a je třeba vzít na vědomí, že největší škody může napáchat v zámeckých zahradách a v parcích. Nicméně i v běžné zahradě, kde máme například buxusové lemy okrasných záhonů, se může rychle rozmnožit a zlikvidovat to, o co jsme roky pečovali. Pořizovací cena buxusu, zvláště vzrostlého, není právě malá, tudíž ani ekonomické škody pak nejsou zanedbatelné.
Ochrana a péče o napadené keře
Došlo-li k napadení keřů, zakročíme s pomocí kontaktních insekticidů. Jejich nevýhodou však je, že zasáhnou a zahubí i užitečný hmyz a pavouky. Chceme-li se takovému zásahu vyhnout, použijeme ekologické preparáty, které jsou šetrnější. Obsahují toxin bakterie Bacillus thuringiensis. V malých výsadbách lze uplatnit i ruční sběr housenek. Musí se však opakovat alespoň 2x za týden. Větve, u nichž došlo k poškození, je nutné následně ostříhat.
Bez přirozených nepřátel
Bohužel jako je tomu u většiny invazních druhů hmyzu, ani zavíječ zimostrázový zde v Evropě zatím nemá žádné přirozené nepřátele. O to důslednější bychom měli být při nákupu keřů pro své pozemky a zahrady, pečlivě kontrolovat všechny zakoupené keře a u již vysazených provádět včas a pravidelně důslednou kontrolu.
