Éra chemizace, která vyvrcholila ve 20. století, způsobila, že hmyzí škůdci si velmi rychle dovedou vytvořit rezistenci vůči používaným účinným látkám. Tak se stalo nutností zvyšovat dávky těchto škodlivých látek nebo je různým způsobem kombinovat, aby vůbec zabraly.
Navíc se ukázalo, že tyto syntetické látky se stávají součástí potravinového řetězce a způsobují nebo přinejmenším přispívají k vzniku chorob 21. století jako jsou alergie, syndrom únavy, přecitlivělost, ale také rakovina. Chcete-li se vyhnout použití těchto rizikových syntetických přípravků na svých zahradách, vsaďte na rostlinné insekticidy, které se stávají v současnosti stále populárnějšími.
Jednoduchost extrakce účinných látek
Neobjevili jsme pochopitelně nic nového. Biologické insekticidy získané z již tehdy dobře známých rostlin pochopitelně využívali i naši předkové. Jednoduché extrakty z rostlin se začaly využívat jako rostlinné insekticidy už někdy na konci 16. století.
V éře chemizace jako by byly na půl století zapomenuty a nyní, poté, co poznáváme na vlastním těle následky škodlivých synteticky vyráběných insekticidů, se opět vracíme k hubení hmyzích škůdců přírodní cestou. Extrakce účinných látek z rostlin je natolik jednoduchá, že ji můžeme provádět sami doma jako běžní drobní pěstitelé.
Běžná plevelná rostlina s nebývalými účinky
K hubení hmyzu používali už staří Římané vratič obecný. Mnozí jistě tuto vytrvalou silně aromatickou bylinu znáte. Vratiče dorůstají často až do výšky 1,5 metru. Rostlinu zakončuje vždy několik chocholičnatých lat s drobnými žlutými úbory. Vratiče si vystačí i s kamenitou půdou a není třeba je záměrně pěstovat, roste jich planě všude tolik, že není problém si jich ve volné přírodě nasbírat dostatek na přípravu extraktu obsahujícího celou řadu látek s insekticidním charakterem.
Extrakty z vratiče se dnes běžně využívají v homeopatii, dále při léčbě špatně se hojících ran a také při revmatismu. Pro sběr se využívá cca 30 cm dlouhá nadzemní část rostliny, a to tehdy, je-li rostlina v maximálním květu. Extrakt pak využijeme při postřicích savých a žravých škůdců. Při pravidelném používání velmi dobře působí proti molicím, sviluškám, mšicím, dále proti housenkám běláska zelného, můry zelné anebo zápředníčka polního.
Ničí také larvy i dospělce mandelinky bramborové a funguje i jako repelent proti mravencům. Při aplikaci postřiku z vratiče používejte ochranné prostředky a dodržujte hygienická pravidla.
Aksamitníky – oblíbené, i když páchnoucí letničky
Aksamitníky se velmi snadno pěstují ze semen. Tak jako někteří lidé nesnášejí jejich zápach, nemusí je ani mnohé druhy hmyzu. Svou oblibu si rostlina získala jednak pro nenáročnost pěstování, ale i pro vytrvalé kvetení.
Pro získávání extraktu sbíráme rostliny celé včetně kořenů. Kořeny opereme, rostliny osušíme a pak je zavěsíme na tmavé teplé místo. Látky obsažené v aksamitnících působí jako žaludeční a nervové jedy. Proto i extrakty z nich působí rychle a jejich účinek přetrvává dlouhou dobu.
Extrakt vyrobíme z 200 g sušených rozdrcených rostlin. Ty zalijeme 700 ml 50% alkoholu. Luhování by mělo trvat celé dva dny. Následně přefiltrujeme a k extraktu přidáme cca 15 ml tekutého mýdla. Takto připravený extrakt se dá využít přibližně pro sedm postřiků.
Uplatníme ho na preventivní postřiky proti škůdcům, ale můžeme s ním ošetřovat i napadené rostliny. Účinkuje proti mandelinkám, bělásků, molicím, můře zelné, sviluškám, mšicím, mouchám domácím i zápředníčku polnímu. Vyplatí se postřik zopakovat vždy po týdnu.
Routa jako vonná trvalka na slunné místo
Routa je původem z jihovýchodní Evropy, a tak se jí u nás daří na slunných místech. Pro extrakty sbíráme vrcholky větviček routy v době květu. Šťáva z jejích listů ale může leptat pokožku, takže při sběru raději použijte rukavice. Nasbírané části rostlin následně sušíme na stinném, ale teplejším místě.
Routa obsahuje mnoho biologicky účinných látek jako například terpeny a alkaloidy. A k výrobě extraktu se dají využít nejen sušené části rostlin, ale i čerstvé výhonky. Extrakt z čerstvých surovin připravíme rozmixováním 500 gramů čerstvých vrcholků rostlin s 5 litry horké vody a 15 ml mýdla. Následně necháme směs po dobu 6 hodin macerovat. Pak vše přecedíme, případně přefiltrujeme. Získaný extrakt zředíme tak, aby nám vzniklo asi 8 litrů postřiku.
Postřik aplikujeme na škůdci zasažené rostliny až do skanutí z listů. Účinkuje proti běláskům zelným, můrám zelným, zápředníčkům polním anebo i na larvy mandelinky bramborové. Vyrobíme-li lihový extrakt, můžeme jej využívat jako repelent proti mouchám a komárům. Ale vždy si nejdříve ověříme, zda naše pokožka nebude na extrakt reagovat příliš citlivě.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com
Publikováno: 30. 11. 2017, Autor: