Ještě několik dní po Novém roce nás čekají příjemná přátelská setkávání, gratulace, návštěvy. Přijít s kytičkou je vždycky milé, pozorné. Právě teď se báječně hodí žluté veselé kuličky mimózy, zajímavé i svou opojnou vůní. Tahle zvláštní rostlina vám ale udělá radost i v květináči nebo na zahrádce.
Pod názvem mimóza najdete ale spíš jen ty větvičky do vázy. Jinak je to s českými názvy rostlin tohoto druhu trochu pomotané, někdy je najdete jako akácie, jindy jako kapinice. V každém případě patří do čeledi citlivkovitých – Mimosaceae – a odtud tedy i český název mimóza. Nejspíš byste neřekli, že jsou vzdálenými příbuznými hrachu a vikve, při pohledu na listy vás ale možná správně napadne, že je můžeme přiřadit k akátům. S jejich květy je ostatně spojuje i výrazná vůně. Nekomplikujme si to ale příliš a pojďme se podívat na dva druhy, které u nás můžeme pěstovat, i když nedosáhnou takového vzrůstu jako ve svých domovských suchých subtropech.
Acacia armata neboli mimóza či kapinice je keřík původem z Austrálie. Má štíhlý tvar, větvičky rychle táhnou do výšky a jsou obsypané drobnými úzkými lístky. Od května do října mezi nimi vykvétají drobné kulaté žluté kvítky. V květináči je rostlina velice dekorativní. Výborně se jí bude dařit v místnosti, kde je dostatek světla a ne moc teplo, docela stačí 15 – 18 °C. V květnu kapinici přeneste ven nejlépe na nějaké na východ orientované místečko, kde bude mít ranní slunce, přes den dostatek světla, ale ne velké horko. Může to být terasa, ale také kapinice pěkně ozdobí truhlík na východním okně. Potřebuje dobře propustný výživný písčitý substrát s přídavkem rašeliny. Dávejte pozor, aby květy nespálilo slunce, pak rychle opadávají. Zelenožlutý keřík je nádhernou ozdobou letního okna a terasy, přes zimu pak odpočívá v nepříliš teplé místnosti. Před zimou ho můžete lehce zastřihnout, aby si udržel hezký tvar. Je to trvalka, která vám při dobré péči vydrží mnoho let, pokud by se vám přestal líbit keřík s dřevitými spodními částmi, snadno si ze semen vypěstujete nový.
