reklama

Skřivánek mezi léčivkami

Na podzim přivezlo nákladní auto zeminu plnou jílu a kamení. Na jaře se na této bezútěšné hromadě rozsvítila drobná žlutá sluníčka. Vykvetl podběl lékařský.

Již jeho latinský název Tussilago farfara připomíná, že byl vysoce ceněn jako účinný pomocník při úporném  kašli (Tussis znamená kašel, ago ženu, vyháním. Od mouky – far- získal druhové pojmenování, protože listy jsou zespodu bílé, jakoby posypané moukou, na což upozorňuje i české jméno). Na vesnici mu dávají i jiná libozvučná jména, třeba lopušnice, úbytník, koňské kopyto, babuška, podkova nebo mateří líčko. Kytička je to velice nenáročná, na povrch se dere na nezarostlých chudých hlinitých a jílovitých půdách, v příkopech, podél cest. I přes svou nenáročnost náleží mezi byliny, jež už tak často nepotkáváme. Neuvážené zásahy do hospodaření s půdou likvidují i takové rostliny, jež jsme si zvykli považovat spíše za plevel.

Vytrvalá jarní bylina vykvétá za slunného počasí už v březnu a dubnu. Z podzemních oddenkových pupenů vyrůstají jednoduché květonosné stvoly, vlnaté, porostlé šupinami, na pohmat hebce sametové. Každý nese jeden květní úbor podepřený zákrovem. Uprostřed se krčí jasně žluté samčí trubkovité květy uspořádané do terče. Obklopují je paprskovité, jazykovité samičí, taktéž zářivě žluté. Po odkvětu z jiných pupenů vyraší celkem mohutné listy tvořící přízemní růžici. Mají srdčitě okrouhlý tvar, na okrajích zubatý, na rubu je pokrývá šedivý, plsti podobný povlak, jenž se dá stáhnout. Plodem je válcovitá nažka, nesoucí na horním okraji věneček chmýru. Z jednoho květu jich odlétne nejméně 150.

Velká inspirativní galerie rostlin

Skřivánek mezi léčivkami
Skřivánek mezi léčivkami (Zdroj: )
Skřivánek mezi léčivkami
Skřivánek mezi léčivkami (Zdroj: )
Skřivánek mezi léčivkami
Skřivánek mezi léčivkami (Zdroj: )
Skřivánek mezi léčivkami
Skřivánek mezi léčivkami (Zdroj: )
Skřivánek mezi léčivkami
Skřivánek mezi léčivkami (Zdroj: )
Skřivánek mezi léčivkami
Skřivánek mezi léčivkami (Zdroj: )
Skřivánek mezi léčivkami
Skřivánek mezi léčivkami (Zdroj: )
Skřivánek mezi léčivkami
Skřivánek mezi léčivkami (Zdroj: )
Skřivánek mezi léčivkami
Skřivánek mezi léčivkami (Zdroj: )
Skřivánek mezi léčivkami
Skřivánek mezi léčivkami (Zdroj: )
Skřivánek mezi léčivkami
Skřivánek mezi léčivkami (Zdroj: )
Skřivánek mezi léčivkami
Skřivánek mezi léčivkami (Zdroj: )
Skřivánek mezi léčivkami
Skřivánek mezi léčivkami (Zdroj: )
Skřivánek mezi léčivkami
Skřivánek mezi léčivkami (Zdroj: )
Skřivánek mezi léčivkami
Skřivánek mezi léčivkami (Zdroj: )
Skřivánek mezi léčivkami
Skřivánek mezi léčivkami (Zdroj: )
Skřivánek mezi léčivkami
Skřivánek mezi léčivkami (Zdroj: )
Skřivánek mezi léčivkami
Skřivánek mezi léčivkami (Zdroj: )

Výborných plicních účinků podbělu si všiml už starověký lékař Galenos, který je zanesl do svých učených spisů. Neunikly ani abatyši Hildegardě, která jím odstraňovala horečku a farář Kneipp doporučoval čerstvé nadrcené listy přikládat na zánětlivá místa, odkud vytáhly veškerou horkost. Na jaře sbíráme za slunného a suchého počasí mladé polorozvité květy a volně usušíme. Překvetlé se rozchmýří, rozpadnou a nejsou k potřebě. Pohodlnější je později trhat list, ale nesmíme ho zaměnit s podobným děvětsilovým nebo lopuchovým. Při sušení listů může dojít k zapaření a zplesnivění, hnědnutí a zčernání, je třeba celý proces pravidelně sledovat a často drogu obracet.

Obě sbírané části, květ i list, obsahují slizy, hořčiny, třísloviny, silice, fytosteroly a minerální soli. Čaj ( nálev z jedné polévkové lžíce řezané drogy na půl litru vody) se pije teplý, po doušcích asi dva šálky denně při dráždivém kašli, zahlenění, zánětech nosohltanu i po zápalu plic. Zároveň se však v květech i listech nachází alkaloidy, které při dlouhodobém užívání způsobují jaterní onemocnění. V sušené droze je těchto látek méně, než v čerstvé. Jako vždy platí, všeho s mírou a podbělový čaj pít pouze při onemocnění, nikoliv dlouhodobě. Těhotné a kojící ženy by podběl užívat raději neměly. Velmi účinnou medicínkou je i podbělový sirup. Natrháme velké množství listů, omyjeme je a ještě vlhké střídavě s cukrem po vrstvách ukládáme do sklenice. Důležité je vrstvy dobře stlačovat. Staré knihy radí zakopat nádobu do země, ale lze ji uložit na tmavé místo. Časem se obsah změní na jednolitou hustou, táhnoucí se hmotu. Na jeden její kilogram přidáme ½ kg medu a chuťově vynikající sirup užíváme po lžičkách.

Čerstvé listy ochlazují a léčí  namožená, zánětlivá místa a urychlují hojení ran, protože podporují epitelizaci bez nadměrné tvorby granulací. Listy opatrně natlučeme v mikroténovém sáčku nebo na čistém prkýnku a přikládáme zelenou stranou na postižené místo. Obalíme nahřátým flanelem nebo šátkem a upevníme obinadlem. Podle potřeby vyměňujeme. Ulevuje při kloubních bolestech, revmatizmu, dně, zánětu žil i artróze. Při oteklých nohou naši předci přísahali na bylinnou listovou koupel. Listy obsahují i vitamin C, lze je drobně nakrájené přidávat do jarních salátů.

Blahodárné účinky mohou vyzkoušet lidé v celé Evropě, ale i v částech Asie a Ameriky, protože tam všude tato milá rostlinka roste. Podběl je velice cennou medonosnou rostlinou, protože kvete už brzy z jara a je doslova spásou pro zesláblé včely, které hledají něco k snědku. Při osévání holin by se mělo pamatovat i na podběl a uměle ho rozšiřovat. Souvislé polštáře podbělu našeho dětství asi už patří jen minulosti. Ale dá se to změnit.

Jindřiška Kodičková
Foto autor

Publikováno: 10. 4. 2007, Autor:

Mohlo by vás dále zajímat

Jak pěstovat ostropestřec mariánský a co si z něho vyrobit

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Reportáž o pěstování léčivé rostliny ostropestřec mariánský. Jak jí správně pěstovat, jaké léčivé účinky má pro náš organismus, jak jí užívat a jak si z něho připravit mléčný nálev nebo lihový extrakt.