Vachta trojlistá je v mnoha směrech velmi zajímavá rostlina. Jedná se o trvalku, která byla v minulosti využívána mnoha odlišnými způsoby, ale dnes je její výskyt natolik vzácný, že byla zařazena mezi rostliny chráněné zákonem. Její s ničím nezaměnitelné květy se nejčastěji objevují nad hladinou rašeliništních jezírek.
Největší kolonie této půvabné byliny můžeme spatřit na okrajích jezer nebo zvedající se nad hladinou močálů, rašeliništních jezírek a horských vod. Rozšířena je i na slatinách a v bahnitých pobřežních pásmech rybníků. Zahlédnout ji můžeme i okolo vodních příkopů a tůní.
Jak spolehlivě poznáme vachtu
Hedvábně bílé květy patřící vachtě trojlisté jsou jedny z nejkrásnějších květů patřících planě rostoucím rostlinám střední Evropy. Květy vachty tvoří volná květenství, a to na jedné lodyze. Květy v pupenech jsou vždy růžové. Postupně, jak se rozvíjejí, blednou, až jsou u plně rozkvetlých květů zcela bílé. Koruna květů má zvláštní třásnité cípy, takže jednotlivé kvítky vypadají velmi křehce. Lodyha vyrůstající nad vodní hladinu má trojčetné listy, které jsou mírně dužnaté a připomínají listy fazole.
Kvetení, plody a podobnost s žebratkou
Rostliny celkově dosahují výšky mezi 10 až 35 cm. Jednotlivé květy mají šířku 1,4 až 1,6 cm a vyskytují se v řídkém hroznu. Vachty rozkvétají od dubna do června. Plody jsou vejcovité tobolky, které pukají a rozdělují se tak na dvě části. Rostlina má vodorovně plazivé podzemní oddenky. Podobnou rostlinou je pouze žebratka bahenní, která má však růžovofialové květy a její listy jsou ponořené.
Lidově bývá vachta označována jako trojlistník hořký nebo hořká jetel. Účinné léčivé látky nacházející se ve vachtě se dříve využívaly při horečkách. Nálev z listů vachty trojlisté byl v minulosti velmi ceněn a často využíván k léčbě kurdějí. Vachta se dříve využívala také jako náhražka chmele při přípravě piva.
Proč mizí z naší krajiny
Menyanthes trifoliata čili vachta trojlistá patří mezi vachtovité (Menyanthaceae). Dnes je velmi přísně chráněnou rostlinou. Začala totiž z naší přírody rychle mizet. Původní domov vachty trojlisté jsou na živiny chudé tůňky a zanešená rašeliniště. Vachty velmi citlivě reagují na hnojení půdy, a tak se v kulturní krajině vyskytují stále vzácněji. Pokud se vám podaří na vachtu v přírodě přece jen narazit, pamatujte na to, že se můžete její krásou kochat pouze pohledem. Pro svůj zahradní rybníček můžete vybrat některou z kulturně rostoucích forem, kterou zakoupíte v dobře zásobovaném zahradnictví.
