Přesto, že se jedná o stepní rostlinu vyskytující se v Asii a v jihovýchodní části Evropy, najde své uplatnění i na našich zahradách. Výhodou je její pravidelný vejčitý tvar a naprostá nenáročnost. Hodí se k oddělení částí zahrad anebo jako podrost pod jehličnany, případně jako jejich sezonní náhrada.
V případě vitelu hovoříme o spíše málo známé letničce. Jednotlivé rostliny mohou dosahovat šířky až 80 cm a výšky do 1 metru. Botanikové jej označují jako vitel metlovitý a řadí ho do čeledi merlíkovitých. Lidové označení ho zná pod jménem letní cypřišek a latinské jméno této rostliny je Kochiascoparia. Běžně se vyskytuje ve dvou odlišných variantách. První celosezonně světle zelená varianta je ‚Childsii‘ a druhá varianta ‚Trichophylla‘ je zelená jen do konce léta, pak získá nádherný karmínově červený odstín.
Původ kochie
Stepi jihovýchodní Evropy a Asie naučily tuto rostlinu poradit si v obtížných podmínkách. Ani v našem pásmu tedy nepotřebuje nijak zvláštní péči a nemá ani speciální požadavky na půdu. Pro úspěšné pěstování by měla mít rostlina vlhkou zem, slunné nebo polostinné stanoviště a slabší přistínění. Je zajímavé, že semena, která zůstanou v zemi, leckdy vyklíčí i po několika letech. Sklizené osivo má však klíčivost pouhé 2 roky.
Výsadba v květnu
Předpěstovat si můžete rostlinu ze semen doma anebo ve skleníku. Výsadbu ven proveďte v průběhu května. Při výsadbě 20 cm vysokých rostlin můžete počítat s tím, že během léta dorostou do obvyklé výšky 1 metru. Vegetační období vitelu končí s podzimem. Tehdy se usychající rostliny sklidí a vy z nich získáte osivo na příští rok. Po celou dobu růstu můžete keříky citlivě tvarovat, ale není to nutné, dokážou si svůj hezký tvar udržet i samy.
Výsev semen můžete sice uskutečnit už v dubnu přímo na záhony, ale tím se celkově prodlouží vývoj rostlin. Kochie se snadno množí také samovýsevem. Kvítky, které jsou nenápadné a ukrývající se pod drobným olistěním po sobě později zanechají dostatečné množství semen, která na jaře na stejném místě velmi snadno vyklíčí. Vám postačí je jen vyjednotit. Pokud chcete docílit, aby vitel vytvořil souvislou stěnu rostlin, musíte je vysadit do řady ve vzdálenosti 40 cm mezi jednotlivými rostlinami.
Způsoby uplatnění v zahradě
Výraznější zelený solitér, oddělovací řada rostlin nebo souvislá zelená stěna – tím vším se může ve vaší zahradě stát vitel. Díky jeho vyššímu vzrůstu okolo 80–100 cm je ideálním příkladem hustého živého plotu v přiměřené výšce. Dokáže skvěle narušit jednotvárnost zahrady, olemovat monotónně vyhlížející dlážděnou plochu terasy anebo vyniknout v několika větších osázených nádobách. Na jednu sezonu dokáže naprosto skvěle nahradit kompaktní jehličnany. Pokud ale chcete krásu vitelů ponechat bez poškození, vysazujte je jen na oplocených pozemcích. Představují totiž vítanou změnu jídelníčku zajíců.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: shutterstock.com
Publikováno: 23. 5. 2017, Autor: