reklama

Okopávání a mulčování – víte, jak na to?

Říká se, že jedno okopání nahradí dvojí zalití. Okopání totiž nakypří a provzdušní půdu a kyslík, jak známo, je pro kořeny stejně důležitý jako voda.

i (Zdroj: Lucie Peukertová)
Okopávání a mulčování – víte, jak na to?

Na okopávání běžně používáme nejraději motyky. Ty jsou ve skutečnosti již tak starým nástrojem, že nikdo neví, kdy doopravdy vznikly. Dříve se pracovávalo s namáhavými zásekovými motykami, dnes se již používají motyky lehčí tzv. tažné.

Smyslem okopávání je rozrušit povrchovou krustu, která se na povrchu vytvořila a alespoň část plevele zbavit kořenů. Ti poctiví zahradníci okopávají zeleninové záhony v průběhu léta dvakrát až třikrát. Ztupené motyky se musí nabrousit, a pokud se násada uvolní v krčku, vložíme ji na den či dva do sudu s vodou, násada nabobtná a bude držet opět pevně v kovovém osazení.

Velmi dobrým způsobem, jak zajistit rostlinám v půdě stabilitu, je kopčení. Kopčit můžeme brambory, fazole, hrách, rajčata, okurky, všechny druhy kapustypórek. Kopčení je vlastně přihrnutí suché půdy okolo stonku. Jelikož tak obvykle překryje suchá půda mokrou, znatelně se sníží odpařování.

I mulčování má mnoho předností. Udržuje rostliny v dobré kondici. Půda pokrytá zbytky rostlin zůstává delší dobu vlhká, kyprá a dobře provzdušněná. Mulčový pokryv také zabraňuje rozrůstání plevele. Mulčování je tedy vlastně využitelné jak na jednotlivých záhonech, tak na ostatních částech zahrady. Většinou však zeleného hnojiva není nazbyt, a tak jím musíme šetřit. Sazenice, které jsou na záhonu více než týden, mulčujte přednostně. Jsou totiž odkázány na kyprou a rovnoměrně vlhkou půdu.

Nejdůležitějším pravidlem pro mulčování je, že zelená pokrývka nikdy nesmí těsně přiléhat ke stonkům nebo kmenům. Malý okruh kolem nich vždycky musí zůstat prázdný. Tento postup je tím důležitější, čím je vrstva mulče tlustší. Předejdete tak totiž plísním a jiným houbovitým chorobám. Stále hladová a žíznivá rajčata vám budou za pořádnou vrstvu mulče opravdu vděčná. Pokud byste třeba nechtěli zeleninu neustále hnojit, mulčujte ji silnou vrstvou listí bohatého na živiny například pampeliškou, kopřivou, měsíčkem nebo špenátem. Rajčata a brambory, co se mulče týká, dávají přednost kostivalu nebo kapradí, jelikož tyto rostliny obsahují mnoho draslíku.

Při mulčování však musíme provádět pravidelnou kontrolu, zvláště v případech, pokud jsme mulč položili v silné vrstvě. Kontrolovat musíme pravidelně kvůli možnému výskytu slimáků a případně i myší, které by mohly způsobit velké škody třeba i na mladých ovocných stromech.

Jestliže plánujeme výsadbu stromů, vysazujeme je ještě před mulčováním. Mulčovat suchou půdu je nevhodné, takže s mulčováním počkáme na období po dešti, jinak bychom museli půdu důkladně zalít. Nastýlka se rostlinám postará o lepší hospodaření s vodou a také vytvoří ideální mikroklima pro půdní život a kořínky rostlin.

Mulčování je vlastně takovou ideální formou využití rostlinných zbytků a odpadu k recyklaci přímo v naší zahradě. Těch rostlinných zbytků se na každé zahradě jistě najde dost, a tak by bylo škoda, nevyužít je ekologicky, a to právě k recyklaci.

Pokud se chystáte na práci na zahradě, pak je tady Výbava, bez které se neobejdete

Text: Zuzana Bohdalová

Publikováno: 26. 6. 2012, Autor: