Štěstí a úspěch přejí připraveným, pro zahradníka to platí stejně jako pro sportovce. Rostliny mají svůj životní i roční cyklus zakódovaný v genech. Základem úspěšného zahradničení je tento jejich rytmus poznat a všemožně mu vycházet vstříc. Především tím, že nečekáte na poslední chvíli, ale místo v zahradě každému druhu připravíte včas.
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 9
Kde se vůbec vzal záhon? Slovo zahrada má původ v pradávném „*ghord“ a patří mezi základní slova indo-evropské etymologie, vzniklo z něj latinské hortus, v moderních jazycích pak Garten, garden, jardin, gorod i ogorod (město a zahrada) i náš hrad a zahrada, protože původně znamenalo prostě něco ohradit, vymezit lidskou přičinlivostí kus území proti okolní divočině. Záhon už má etymologii slovanskou – hon znamená lán, který je možno obdělat najednou, bez zastávky. Zá-hon pak upomíná i na sloveso zahánět, tedy shrnovat půdu do středu, omezovat ji mezemi, zídkami nebo hlubokou brázdou. Původní záhon býval vršitý pruh pole oddělený od ostatních záhonů rozoranou brázdou. Zabloudili jsme do starých významů, protože všechno tohle se týká i vás, začínajícího zahradníka, tedy ohrazovače a tvůrce záhonů v malém. Svůj hrad a pozemek k němu náležející, váš mikrosvět uprostřed honů, jste si nejspíš vymezili plotem nebo alespoň jasně patrným přechodem do okolní krajiny. Teď tedy pojďme vršit záhony, protože i když vaše zahrada má být především krásná, pradávné agrotechnické lhůty na ní platí stejně jako na užitkových dávných honech.
Jak má vypadat záhon
Na to není žádná přesná odpověď. Někomu lahodí přesné geometrické tvary, někdo si libuje ve volně se proplétajících křivkách. Dle výše uvedeného je záhon i trávník, rabátko kolem stromu nebo kolem solitérně vysazených pivoněk v trávníku, zkrátka každá ohraničená plocha s kultivovanou zeminou, kde něco pěstujete. V užším slova smyslu ale přemýšlíme o místech, kde vysazujeme menší keře, letničky a trvalky nebo na užitkové zahrádce zeleninu a ovoce. To druhé ponechme nyní stranou a zaměřme se na okrasu. Zahrada ve venkovském stylu si na přesné tvary moc nepotrpí, to ovšem neznamená, že jí chybí kompozice. Úzké podlouhlé záhonky se táhnou podél plotu a přiléhají k domu, k terase i k zahradnímu altánu. Širší záhony pak umístíte tam, kde na ně budete dobře vidět, to znamená zhruba na šířku pohledu z oken pokojů a kuchyně. Záhon může být rovný, obdélníkový, vymezený cestičkou na straně k domu a na protější straně hraničící s trávníkem. Může se ale také vlnit užší stranou zaoblenou na jedné straně u domu a na druhé straně volně přecházející do rozlehlejšího trávníku. Také půlkruh, osázený na „rovné“ straně okrasnými keři a v přední části nižšími rostlinami, obroubený trvalkami nebo letničkami vhodnými pro záhonové lemy. Ohraničení je důležité, protože půda na záhonu je připravená pro pěstování, navršená. Musíte tedy zabránit tomu, aby tuhle zušlechtěnou vrstvičku hlubokou jen 15-20 cm nesplavil od rostlin první větší déšť. Lemovat můžete rostlinami, cihlami, kameny, dřevěným bedněním, všelijak. Na zahrádce ve venkovském stylu si raději odpusťte betonové lemy, ty se sem nehodí. Přirozeně vypadá kámen i cihla, kdo má rád pohled na prolínající se zeleň, využije nízké letničky nebo půdopokryvné trvalky či keříky.
S provázkem a rýčem a motyčkou
Pokud zakládáte na jaře nové záhony, je začátkem března nejvyšší čas je podle plánku vyměřit, natáhnout po obvodu provázek uvázaný na kolíky a pustit se do rytí. Chce to obrátit půdu asi 25 – 30 cm hluboko. Hrubě zryté drny nechte obrácené asi dva týdny, pak je rozbijte a ze záhonu odstraňte všechno, co sem nepatří – kameny, kořeny stromů a keřů, podzemní části vytrvalých plevelů. O kvalitě půdy jsme již psali, takže teď jen připomeňme, že než začnete něco vysazovat, je třeba půdu zúrodnit. Na každý čtvereční metr zapravte do svrchní vrstvy 3 – 5 kg dobře rozleželého kompostu a 30 – 50 g Cereritu nebo jiného univerzálního bezchloridového hnojiva dusík-fosfor-draslík s přídavkem hořčíku (NPK). Pro vápnomilné rostliny přidejte jemně mletý vápenec (50 – 100 g/m2), pro rostliny milující kyselou půdu nevápněnou rašelinu. Těžkou půdu vylepšete pískem, písčitou naopak těžší zeminou, v obou případech asi desetilitrový kbelík na metr čtvereční záhonu. Zeminu rozmělněte, uhrabejte a máte ještě dva tři týdny na to, abyste ji postupně zbavovali plevelů, které rychle začnou rašit. Čím dříve je odstraníte, tím méně budou mít možnost se vám na záhonu.
