Vaši zahradu bohužel navštěvují také nezvaní hosté. Dovedou ji v krátkém čase proměnit v nevzhlednou směs okousaných a uvadajících zbytků rostlin. Raději se tedy na nachystejte včas a boj s nimi zahajte dříve, než se objeví.
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 18
Škůdců je mnoho, téměř každý druh má nějakého spásače či vysávače z živočišné říše. Naštěstí ne všichni zdecimují zahradu kompletně, spíš ji poškodí na krátký čas a ona má pak dost prostoru, aby se s vaší pomocí vzpamatovala. Nejhorší jsou přivandrovalci z ciziny, kteří u nás nemají přirozené nepřátele a zahradajim chutná od jara do podzimu.
Co se slimáky
Správně se vlastně jmenují plzáci a i u nás jsou běžně rozšíření. Zatímco náš plzák lesní je ale na potravu poměrně skromný a většinou si vystačí v lese nebo na loukách, plzák španělský je nejen mimořádně žravý, ale také se velice rychle množí. Zimu ale dospělí jedinci u nás nepřežijí, takže když se nám podaří zlikvidovat co nejvíce vajíček, máme vyhráno. Ta, která nakladou slimáci na podzim, je potřeba dostat na povrch, aby zmrzla – to znamená překopat zeminu v záhonech před zimou. Chemie na slimáky je nebezpečná i pro jiné živočichy, je lépe se jí vyvarovat. Nezbývá než je sbírat a likvidovat v době největšího výskytu, v květnu a v červnu, ale i během léta. Aby vám neokousali květiny a zeleninu, snažte se jim zabránit k nim dolézt. Nepřelezou ostré kousky mulčovací kůry, dobré je také kolem záhonů udělat lem z ostrého alespoň deset centimetrů vysokého plechu. Také můžete na slimáky nastražit pasti – nejlepší jsou do země zapuštěné nádoby s pivem, v něm mají alespoň lehkou smrt. Na mladé plzáky je účinné nasazení biologického likvidátora – slimáčího parazita hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita, je ale třeba ji nasazovat opakovaně.
Mšice není jen jedna
Velmi drobný hmyz měkkého těla tvoří obvykle shluky velkého množství jedinců na listech a lodyhách rostliny. Vyskytují se okřídlené i neokřídlené formy mšic, na světě existuje více než 2000 druhů. Živí pouze rostlinnými šťávami, které sají chobotem vbodnutým do rostliny. Silné napadení mšicemi poškozuje růst rostlin a vyvolává vznik deformací. Mšice také mohou také přenášet různé choroby rostlin, zkrátka velká invaze dokáže rostliny úplně zahubit. Často se vyskytují na lichořeřišnici, na poupatech růží, ale také na košťálové zelenině, bazalce a mnoha letničkách i třeba na jasmínových keřích. Když najdete první shluk mšic, ihned zasáhněte. Mechanicky je setřete z rostlin, kde je to možné a použijte postřik mýdlovou vodou, vodou s výtažkem tabáku, na květiny můžete s mírou použít některý chemický přípravek určený na tento druh hmyzu. Můžete také bojovat přirozenými nepřáteli – vysaďte larvy slunéčka sedmitečného, které se mšicemi živí ve velkém.
Snažte se určit druh
Miniaturních škůdců je samozřejmě mnohem víc, puklice, molice, svilušky, housenky (zejména bělásků) a řada dalších. Důležité je především přesně určit, o jaké napadení rostlin se jedná. Pokud vám nepomůže internetové nebo knižní vyhledávání, odeberte vzorek spolu s kouskem poškozené rostliny a poraďte se v zahradnictví, odborníci zpravidla umí nejen určit druh, ale také vědí, jak se s ním co nejlépe a nejšetrněji k přírodě vypořádat.
