Lotos jako květina představuje jeden z nejváženějších symbolů buddhismu. Legenda o Buddhovi vypráví, že sotva se narodil, uděl sám několik krůčků bez jakékoli pomoci a tehdy na každém místě, kam vstoupil, vykvetly lotosy. Jedna z nejznámějších manter zaznamenaných ještě v sanskrtu také hovoří o Buddhovi ve spojení s lotosovým květem. Buddha byl rovněž velmi často zobrazován sedíc na květu lotosu.
Ve starověké Číně vzniklo velké množství bájí pojednávajících velmi poeticky o okouzlujících lotosech rostoucích na nebeských jezerech. Každý květ tak měl představovat duši člověka žijícího na Zemi. V květu samotném se pak odrážely skutky těchto lidí, pokud květ vadl, znamenalo to, že člověk páchal zlé skutky, pokud se květ rozvíjel, člověk dělal skutky dobré.
Osm okvětních plátků lotosu označovalo kosmickou harmonii. Jestliže se počet okvětních plátků blížil k tisíci, jednalo se o duchovní zjevení.
Sláva lotosu, květu neustále se obracejícího ke slunci žije i nadále a právě vzhledem ke své více než tisícileté tradici se stal lotos symbolem dlouhověkosti, znovuzrození a také duchovní čistoty. Dříve se lotosy vyskytovaly i v údolí Nilu, a tak můžeme spatřit na staroegyptských freskách mnohá vyobrazení lotosů, které jsou zasvěceny vždy bohům. Indická bohyně Mahavídia známá tím, že měla 3 tváře a šest rukou, je vždy zobrazována s květem lotosu v jedné a s bílým hadem v druhé ruce. I bohyně Ganga symbolizující stejnojmennou posvátnou řeku bývá zobrazována s květem, lotosu aleknínu.
O lotosech se dočítáme i ve starořecké básni o Homérovi, kde se vypráví, jak se Odysseus se svými druhy ocitli v zemi Lotofágů, tedy pojídačů lotosů. Tam se stalo to, že každý pojídal lotosy a tak díky jejich sladké chuti byl natolik omámen, že zapomněl na všechno zlé a již se nikdy nechtěl navrátit tam, odkud sem připlul. Za omámení pojídačů lotosů mohou zcela jistě jedlá a užitečná semena plodu lotosu, která byla vždy považována za velkou lahůdku. I kořeny prý mají stejné účinky.
Pokud odhlédneme od mystického obrazu lotosu a podíváme se zblízka na jeho rostlinný původ, jedná se o vodní vytrvalou rostlinu plovoucí po hladině, která má na svých listech průduchy jen na jejich horní části čepele. Na samotném vrcholu oddenku se s příchodem konce sezony začnou utvářet hlízovité zásobní orgány. Květy těchto úchvatných rostlin jsou opylovány nejčastěji brouky. Celý rod lotosů (Nelumbo) má pouhé dva druhy, přičemž první je původem z Asie a druhý z Ameriky. S lotosy se setkáváme nejčastěji na stojatých či pomalu tekoucích mělkých vodách, a to v oblasti tropů a subtropů.
