Kam vysadíte netřesk, tam blesk neuhodí, praví prastará pověra, kterou císař Karel Veliký v raném středověku dokonce proměnil v zákon, podle kterého každý měl za povinnost na střechu netřesky vysazovat.
Tomu dnes těžko uvěřit, zato se rádi pokocháme půvabem nezdolných růžic různých barev a velikosti. Je neuvěřitelné, kde všude se dokážou uchytit. Kdo ví, z čeho rostou na střechách z betonových či eternitových tašek, jak se udrží v nepatrné spáře mezi kamenyzídky, jak dokážou přežít na holém kameni uprostřed skalky.
Dokonce se jim právě na takových místech daří nejlépe. Když jim poskytnete kvalitní půdu na záhonu, jejich růžice se budou příliš otevírat, rozpadnou se, rostlina podlehne přehnanému nadšení z dostatku živin a vláhy a uhyne na hnilobu. Špatně snášejí hlavně uložení růžice přímo na zemině, takže pokud je pěstujete v nádobě nebo jako lem záhonu, je vždy lepší povrch půdy posypat drobnými kamínky, z nichž pak růžice vykukují.
Tisíce kultivarů
Botanických druhů netřesků (Sempervivum), které rostou ve všech světadílech na severní polokouli, je jen něco kolem padesátky. Protože se ale snadno kříží, dnes existuje více 4 500 vyšlechtěných zahradních kultivarů. Vznikaly tak překotně, že si to vyžádalo v roce 1982 založení mezinárodní botanické společnosti Sempervivum Society, která se zabývá registrací nových hybridů. Pro ozdobnou zahradu je opravdu z čeho vybírat, barevná škála je od světle žluté přes hnědozelenou, šedozelenou, modrozelenou až po červenou, fialovou a dokonce i černou. Oblíbené jsou druhy s vícebarevnými listy a s ochlupením, které vytváří na trsu netřesků krásnou bílou pavučinku.
Také velikost růžic je různá, od droboučkých sotva centimetrových až po obří s průměrem až 25 centimetrů. Růžice kvete jednou za život růžovými, bílými nebo žlutýmikvítky na vysokém stonku. Po odkvětu odumírá, protože se ale netřesky množí vegetativně odnožemi s mladými růžičkami, stačí po odkvětu v létě zbytky staré rostliny odstranit a trs se na jaře sám nebo s pomocí vašeho usměrnění odnoží zase zahustí. Přes léto tedy netřeskům věnujte pozornost a odstraňujte odkvetlé růžice, tak bude trs vypadat pořád pěkně.
Dekorativní záhonek
Netřesky patří mezi sukulenty. Kdo si tyto suchomilné rostliny oblíbí, dokáže z nich vytvořit atraktivnídekorace. Různé barvy a různé velikosti růžic umožňují vytvoření pruhů, kruhů nebo i obrazů na záhonech.
Kvetoucí kameny a zídky
Máte na zahradě soliterníkameny a velké balvany ve skalce? Nebo chcete něčím oživit kamennouzídku? Netřesku stačí nepatrná vrstvička humusu smíchaného s pískem a rašelinou, kterou umístíte do mělké prohlubně kamenu nebo spáry na zídce. Do ní vysadíte pár růžiček jednoho nebo více druhů netřesků a pak už je necháte jen rozrůstat. Vystačí si s dešťovou vodou, nepotřebují hnojit. Kámen, ze kterého v létě vyrůstá vysoká lodyha s kvítky, je jedním z důkazů přizpůsobivosti života v přírodě. A v okrasnézahraděsamozřejmě hlavně dekorativnímprvkem, který na sebe poutá pozornost, i když jeho rozměry jsou nevelké.
Květináče a korýtka
Pokud si rádi hrajete s vytvářením mikrozahrádek v nádobách, jsou pro vás netřesky nekonečnou inspirací. Zejména ve starých betonových korýtkách patinovaných mechem můžete vytvořit s pomocí několika kamenů, chomáčků mechu, drobného stěrku a různě barevnýchrůžičeknetřesků, doplněných třeba jedním trsem vzrostlé traviny nebo kapradí, případně bonsají nebo čarověníkem, zmenšeninu divoké přírody. Ale i samostatně vysazený jeden druh netřesku v zajímavé nádobě bude vypadat efektně, ať už v létě některé tříleté růžice vykvetou nebo se budou teprve k vyvrcholení svého života chystat.
TIP
Osázené sochy
Doplnili jste si zahradukamennou, keramickou nebo betonovouplastikou nebo máte uprostřed jezírkafontánku se kamennou volavkou? Zkuste najít na soše místečko pro trochu zeminy a osaďte ji netřesky nebo sukulenty s dlouhými splývajícími výhony. Vaše sousoší získá punc starobylosti a půvabně splyne s okolní zahradou.
