Ti z nás, kteří mají nejraději jaro, a to hlavně proto, že na zahradách všechno raší a začíná pomalu rozkvétat, by zimu nejraději přeskočili. Příroda má však své zákonitosti a my je musíme ctít. Svým zahradám bychom však měli věnovat patřičnou péči i v zimě. Mnohokrát i zimní zahrada přikrytá čerstvou čepicí sněhu vypadá kouzelně.
Rostliny na zahrádce nacházejí pod sněhem tu nejlepší ochranu před mrazem, vysycháním i před větrem. Ten, který se tvoří při několika málo stupních pod nulou – prachový – je pro zahradu nejpříznivější. Z toho vyplývá, že rostliny potřebují sníh prachový, kyprý, pod který se dostává vzduch. Ulehlý sníh, který vzniká postupným táním a následným tuhnutím, k zasněženým rostlinám nepouští dostatek vzduchu. V tomto případě je potřeba zledovatělou plochu narušit alespoň motyčkou.
Mějme na paměti, že 1m3 dodá naší zahradě při tání až 100 litrů vody. Takže sníh je pro naši zahradu a její závlahu opravdu důležitý.
Velkou chybou by však bylo, pokud bychom zaryli sníh do země. Zarytý sníh totiž na jaře způsobí opožděné zahřívání půdy.
Jestliže v zimě procházíme přes namrzající pěšinu či cestičku zahradou, raději ji nesolíme. Působení vysoké koncentrace soli má na rostliny velmi škodlivý vliv. Mají pak nápadně deformované listy a také jsou listy malé. Jejich dýchání a asimilace oxidu uhličitého je pak velmi omezena. Jestliže jsou nadzemní části rostlin potřísněny silně koncentrovaným roztokem kuchyňské soli, dochází k toxickému působení. Rostliny jsou nadměrně žíznivé, trpí nedostatkem vody, aniž by viditelně vadly. Musejí se proto častěji zavlažovat.
Jednotlivé rostlinné druhy a odrůdy reagují na zasolení velmi odlišně. Zpravidla vše zprvu začíná chlorózou – žloutnutím a následným zasycháním okrajů listů. Pokračující zasolení může vést až k odumírání větví anebo dokonce i korun stromů. Po vyrašení poznáme zasažené dřeviny, které jsou i nadále životaschopné, podle přetrvávajícího žlutého zabarvení listů. V tomto případě ještě můžeme rostliny zachránit, a to velmi vydatnou zálivkou 30 – 40 litrů vody na 1m2. Během několik dní musíme toto opatření zopakovat. Existuje však nebezpečí, že se vyplavená voda dostane do podzemní vody.
Rostliny citlivé na kuchyňskou sůl:
Okrasné stromy: modřín, jedle, smrk omorika, javor, jilm, buk a jírovec. Ovocné stromy: zejména broskvoň, švestka, slíva, jabloň a třešeň. Ovocné keře: zejména angrešt a červený rybíz, jahody a vinná réva. Zelenina: okurky, fazol, hrách, cibule a brambory.
Pečujme tedy o své zahrady tak, jak bychom chtěli, aby bylo pečováno o nás. Vždyť nám se také nelíbí, když se vrátíme ze zimní procházky s bílými stopami soli na nových kozačkách.
