Život v přírodě se nezastavuje v žádném ročním ani denním období. A tak aby se noční motýli měli na čem pást, jsou tu i květiny, které vykvétají navečer a září do letní noci. Patří mezi ně i pupalky, nenáročné letničky i trvalky.
U nás roste planě hlavně pupalka dvouletá (Oenothera biennis), vysoká bylina skromných suchých půd rumišť a osluněných skalnatých strání. Dříve byla pěstována jako kořenová zelenina, její silný kořen má podobnou chuť a kuchyňské využití jako černý kořen. Její semena je možno využít k lisování pupalkového oleje, i když častěji je jako polní plodina k těmto účelům u nás pěstována pupalka malokvětá (O. parviflora).
Podvečerní posezení u záhonu
Pupalek existuje více než 200 druhů a je to jeden z druhů rozšířených jak na severní tak jižní polokouli. Ať už se vyvinuly jako rostliny jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé, shodně mají převážně žluté, výjimečně bíle nebo růžové kalichy květů, jejichž život trvá pouhý jeden den. Poupata rozkvétají kolem šesté hodiny podvečerní a druhý den v téže době vadnou. U málokterých rostlin můžete pozorovat, jak se květ rozvíjí před vašima očima. Poupata pupalek ale pukají rychle, během několika minut se napřímí a rozloží okvětní plátky. Pozorovat rozkvétající květy je úchvatná zahradní podívaná, už kvůli ní byste si dnes téměř zapomenuté pupalky neměli zapomenout vysít.
Nízké porosty a vznosné letničky
Nabídka osiva je u nás poměrně bohatá a nemusíte se bát ani exotických druhů, daří se jim v našich zahradách dobře. Stačí jim dobře propustná půda a skromná zálivka v nejteplejších dnech. Jako skalničky nebo půdopokryvné rostliny můžete pěstovat žlutě kvetoucí pupalku nejmenší (O. minima), do široka se rozrůstající trvalku vysokou jen asi 15 cm. Podobně se rozpíná i další o něco vyšší kultivar trvalky pupalky křovité (O. fruticosa) se žlutými květy Cold Crick, jejíž listy se na podzim vybarvují do purpurova a jsou tak ozdobou záhonů i v době, kdy již téměř nic nekvete. Červenajícími listy se vyznačují i až 60 cm vysoké kultivary tohoto druhu, jasně žlutě kvetoucí Sonnenwende nebo růžová Hohes Light. Zajímavě vypadá na skalce i pupalka bezlodyžná (O. acaulis), jejíž výhony poléhají po zemi a květy jsou nejprve bílé, ke konci svého krátkého života se přebarvují do purpurové. Nesnáší mráz, proto se u nás dá pěstovat pouze jako letnička. Mezi letničkami na záhonu vyniknou zářivě žluté květy až dva metry vysoké pupalky dvouleté nebo také dvouleté pupalky rudokališní (O. galzioviana) s temně červenými poupaty pukajícími do žlutých květů. Jako trvalka vyššího až metrového vzrůstu se pak dá pěstovat pupalka čtyřhranná (O. tetragona). Využití pupalek na zahradě je zkrátka všestranné. Také proto se v poslední době vracejí do módy a přibývá šlechtěných kultivarů se zajímavými květy i olistěním.
Pupalkový olej pro zdraví a krásu
Olej se lisuje ze semen a obsahuje řadu nenasycených mastných kyselin i dalších látek, které z něj dělají účinný potravní doplněk. Důležitou vlastností je imunostimulace, čili podpora obranyschopnosti organismu proti infekčním onemocněním i proti stresu. Podává se nemocným s atopickým ekzémem, lupenkou i úpornou akné. Snižuje také hladinu cholesterolu, vysoký krevní tlak a srážlivost krve, je tedy vhodnou prevencí v oblasti cévních chorob. Ženám pomáhá zvládnout premenstruační syndrom. Přestože dosud nebylo prokázáno proč, snižuje olej z pupalky také nepříjemné revmatické a artritické bolesti. Pupalkový olej se obvykle užívá v kapslích, na výběr ale i lékovky, z nichž si doporučenou denní dávku 2-3 g můžete přimíchat třeba do salátu.
