Donedávna se zahrádkáři keře s množstvím ostrých trnů hleděli spíš zbavit, když se prodral přes plot kořenovými výhony. Dnes je ovšem rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) znovuobjevenou vysoce ceněnou léčivkou, takže pro něj jistě nějaký ten slunný kout v okrasné zahradě najdete i vy.
Ostatně opravdu jedinou nevýhodou tohoto keře jsou zmíněné trny. Jinak jeho štíhlé zelené listyse stříbrnými šupinkami na rozsochatých větvích působí velmi dekorativně. Když raší ze skvrnitých pupenů, pod kterými se už v březnu nalijí poupata a v dubnu rozzáří hrozny kvítků, znamená to jistojistě, že jaro je opravdu tady. V létě pak dozrávají malvičky a obalují větve jásavou žlutočervenou ohnivou až karmínovou barvou.
Jednoduché pěstování
Zakládáte zahradu u nového domu? I když jste se snažili zbytky suti, cihel, kousků dřeva a písek pečlivě zlikvidovat směrem na veřejnou skládku, nejspíš vám někde v koutě už upraveného terénu zahrady přece jenom zbyla nějaká ne zrovna ozdobná hromada. Nebo máte pozemek na písčité duně, případně s kamenitým svahem? Všude tam ochotně porostou keře řešetláku. Stačí vrstvička dobře propustné půdy, kterou překryjete suť nebo kámen.
Tam, kde je zem samý písek, se jim bude dařit také dobře. Navíc to může být místo suché, kam se vydatně opírá slunce a se zálivkou se tam téměř nedostanete. Záměrně mluvíme o keřích v množném čísle – rakytník je dvoudomý, a protože budete určitě chtít sklízet jeho plody, musíte vysadit samčí i samičí rostliny. Na pět sazenic samičích stačí jedna samčí. Tu vysaďte tak, aby od ní zejména na jaře v době květu foukal vítr a opyloval samičí květy. Pak už vše zajistí sama příroda. Vy se jen postarejte, aby se vám volnými kořeny nerozrostl do zahrady. Kam neporoste? Například do stínu vysokých stromů, směrem na vlhkou louku. Neprodere se ani přes uježděnou cestu.
Bobulky, kůra i listí léčí
Proč málokdy najdete rakytník v kuchařkách? Protože se obtížně sklízí. Na sběr mezi ostré trny se tedy vydejte s dlouhými rukávy a v pevných rukavicích. Ale vyplatí se. Dužina sladkých malviček obsahuje tolik vitaminu C, že pro běžnou dávku stačí dospělému člověku jedna denně! Zavařováním se samozřejmě snižuje objem hodnotných látek, takže nejlepší do domácí lékárny je nevařený sirup. Chuťově výborný je ale i kompot nebo ovocný likér. Ptáci kvůli trnům nechávají rakytník podobně jako šípky na pokoji až do zimy, kdy už nic jiného k obživě nenacházejí. Takže i vy můžete s klidem počkat do prvních mrazů a sklízet zmrzlé bobulky, které se v tomto stavu při trhání nerozmačkají. Vitaminu C je v nich pak sice méně, stále ale dost na to, abyste si doplnili jeho zimní spotřebu. Zobat je můžete i v zimě čerstvé, sušené, nebo si z nich vařit lahodný čaj.
Rakytník – krásné a zdravé trní (Zdroj: archiv redakce) Rakytník – krásné a zdravé trní (Zdroj: archiv redakce) Rakytník – krásné a zdravé trní (Zdroj: archiv redakce) Rakytník – krásné a zdravé trní (Zdroj: archiv redakce)
Rakytníkové keře vytvoří v průběhu let poměrně silné nepravé kmínky a spleť větví je svými tvary a šedě vláknitou barvou půvabná i v zimě. Asi deset let staré keře je vhodné zmladit, větve prořezat na tříleté dřevo, pak budou zase bohatě rodit. Kůra a listy rozhodně nepatří do kamen – raději si z nich udělejte výluh (stačí pomačkané listy a kůru přelít vařící vodou a nechat pod poličkou hodinu louhovat), kterým přelijte umyté vlasy. Budou pevnější a omezíte jejich vypadávání. Obklady z listů a kůry se používají také na revmatické, artritické a dnové bolesti, výluh z listů je možno užívat i vnitřně jako prevenci proti zmíněným nemocem i žaludečním vředům. Nejnovější objevy prokázaly v kůře vysoký obsah serotoninu, díky čemuž se preparáty z ní užívají i jako pomocník v boji s nádorovými onemocněními.
Rakytníkový olej a med
Když rozdrcené malvičky prolisujete přes husté síto, abyste získali dužinu na výrobu sirupu nebo marmelády, zbudou vám slupky a zrníčka. U nich se lisuje olej, jehož medicinální hodnota je skoro neuvěřitelná. Obsahuje vitaminy C, E, K, provitaminy A a D, flavonoidy, karotenoidy, karoteny, kyselinu listovou, minerální soli železa, bóru a manganu, organické kyseliny a nenasycené mastné kyseliny. Užívání rakytníkového oleje na léčbu žaludečních a dvanáctníkových vředů je velice účinné, pomáhá i hojení ran, regeneraci tkání a sliznic, má pozitivní vliv na choroby jater, pročišťuje cévy. Olej ale doma vylisujete obtížně, spíš pro něj půjdete do zelené lékárny. Když ale uschlé slupky a zrníčka rozdrtíte na prášek, v němž zůstane i olej, smíchejte ho s medem v poměru jedna lžička prášku na deset lžiček medu. V takto získaném (a mimochodem lahodnou jemnou obilnou chutí ochuceném) medu jsou zachovány všechny výživové i léčebné kvality rakytníkového oleje. Velká výhoda? Ochucený med nebo kapky oleje můžete bez obav užívat po celý rok. Nemusí se ho bát ani těhotné nebo kojící ženy, nemá žádné vedlejší účinky ani při permanentním podávání. Naopak – posiluje imunitu, zvyšuje odolnost proti stresu, pomáhá při rekonvalescenci i jako prevence proti kardiovaskulárním chorobám a pomáhá stabilizovat krevní tlak.
TIP: Rakytníkovýsirup
Šťávu a dužinu vylisovanou z plodů rakytníku zahřejte na maximálně 80 °C a smíchejte se stejným množstvím přírodního třtinového cukru. Když se úplně rozpustí, naplňte sirup do tmavých sklenic a uložte v chladnu. Užívejte lžičku dvakrát až třikrát denně při žaludečních potížích, nemocích z nachlazení, virových onemocněních i preventivně jako doplněk výživy v období jarní únavy nebo při nadměrné stresové zátěži. Působí proti bakteriím a virům a pomáhá očistit organismus od jedovatých zplodin.
