Ne všechnu úrodu je opravdu nutné před příchodem zimy sklidit. Tu, která může zůstat na záhonu i pod příkrovem sněhu a odolá mrazům, sice spočítáme na prstech dvou rukou, ale přece nějaká je. Zahrada se tak nemusí stát pouze místem s prázdnými záhony doplněnými stromy, ale může být plná zeleniny, která přinese své plody na náš stůl právě v období, kdy už zeleninu vidíme pouze na pultech obchodů a nikoli ve svých zahradách.
Pro bezproblémové a správné přezimování zeleniny je však zapotřebí dostát určitým pravidlům a dodržovat jisté zásady v pěstování. Prvním základním předpokladem je připravit půdu na přezimování včas a s dostatečným předstihem, aby si zemina sedla. Pokud bychom vyseli do čerstvě upravené půdy, semena by se při jejím sesedání objevila brzy na jejím povrchu a sezobali by je ptáci anebo by semena musela odolávat přímému kontaktu se sněhem a mrazem.
Nejdůležitější však je vybrat takové odrůdy zeleniny, které jsou k přezimování určeny. Stejnou důležitost má i zajištění dostatečné zálivky, neboť semena ani tak často nevymrzají, jako spíše zasychají.
Pro přezimování se nabízí poměrně mnoho druhů běžně dostupné zeleniny. Například oblíbený česnek, který můžeme vysazovat od září do listopadu. Hloubku výsadby určuje dvojnásobek velikosti stroužků. Po výsadbě pozemek uválejte, aby mráz nevynesl sadbu na povrch a ta pak nevyschla. Do zimy by neměl česnekbýt příliš narašený, což by mělo varovat před brzkou výsadbou zvláště pěstitele v teplejších oblastech. Ti by měli s jeho výsadbou počkat na pozdější období.
Vysít můžete i ozimou cibuli, a to od druhé poloviny srpna do poloviny září. Nezapomeňte na dostatečnou závlahu, která rostlinám pomůže s dostatečným vytvářením kořenů. Ozimou cibuli využijete nejčastěji jako čerstvou ranou zeleninu pro její naťovou část a to již od dubna.
Další ozimou zeleninou je pórek. Zvolíme pro něj dobře vyhnojený pozemek. Během sezony je nutné provést alespoň jedno nahrnutí. Výhodnější je však ještě opakované přihrnutí před podzimními mrazíky. To zlepší kvalitu póru, protože se zvětší jeho vybělená část. Taktéž to zajistí jeho lepší ochranu před mrazem.
Svou nenáročností je doslova pověstná pažitka, další z řady cibulových zelenin. Rostliny vypěstujeme z jarních výsevů v průběhu dubna a poté je hrnkujeme, abychom si je mohli přenést na zimu do tepla bytů. Na záhonech ponechanou pažitku přikryjeme netkanou textilií. V případě pažitky lze k výsevu použít jakoukoli odrůdu.
Velmi známou přezimující zeleninou je bezproblémová a mrazuodolná růžičková kapusta. Sadbu si připravíme na jaře dubnovým výsevem. Zavlažovat je nutné hlavně během vegetace hojně i v suchém létě. Mladé rostlinymůžeme přikrytím chránit proti jejich největším škůdcům, běláskům zelným. Později je však již nutné textilii sundat, aby rostlinám nic nebránilo v jejich dalším růstu.
Z dalších přezimujících zeleninových druhů jsou poměrně významné ještě: ozimý salát, špenát, štěrbák, kadeřavá i hlávková kapusta a naťová petržel.
