Mezi nejvšestrannější prvky, které využívají zahradní architekti k tvorbě různých zahradních stylů, patří živé ploty a stěny. Tvarované i volně rostoucí, listnaté i pěstované z jehličnanů, živé ploty mohou mít mnoho podob. Pojďme se na ně podívat zblízka.
Při výběru rostlin pro živý plot je důležité zohlednit klimatické podmínky vaší oblasti, typ půdy a množství slunečního světla, které bude plot dostávat
S jejich pomocí pohledově oddělíme jednotlivé části zahrady, ohraničíme pozemek, ale také zvýrazníme některé výsadby a vytvoříme atraktivní kulisu pro výtvarné dílo nebo tematickou výsadbu. Všestrannost živých plotů nezná mezí, stačí jen zvolit vhodný druh.
Živé ploty známe od nepaměti
Živé ploty se uplatňují v moderních, ale i historicky cenných zahradách. V minulosti to bez nich téměř nešlo, protože tvořily jednu z podstat formálních, tedy pravidelných, zahradních úprav.
Živé ploty v té době lemovaly procházkové cesty, oddělovaly pozemky a jejich jednotlivé části, používaly se pro zakrytí nevzhledných nebo užitkových zákoutí nebo také tvořily v minulosti oblíbená bludiště určená pro kratochvíle majitelů rozlehlých šlechtických parků a zahrad.
Dnes už jejich použití není až tak romantické, nicméně na důležitosti určitě nic neztratily. V současné době hrají hlavně roli při vymezování prostoru. Velmi důležitá je jejich funkce při tvorbě soukromí, kterého není nazbyt hlavně v městském prostředí, pro které jsou typické malé pozemky s hustě nahloučenou zástavbou.
Živé ploty poskytují přirozenou bariéru, která odděluje vaši zahradu od okolí
Tvarovat nebo nechat volně růst?
Pro okrasné zahrady jsou více běžné pravidelně tvarované formy, které každoročně vyžadují tvarování. Jeho náročnost a četnost se odvíjí od použitého druhu dřeviny a od plánovaného záměru. Některé dřeviny se tvarují jednou nebo dvakrát do roka, jiné je třeba sestříhnout i vícekrát.
Stále častěji se objevují také volně rostlé živé ploty vyžadující minimální údržbu. U těchto plotů je nutné každý rok odstranit pouze nejstarší dřevo, styl řezu se ovšem i zde odvíjí od druhu dřeviny. Volně rostoucí formy se uplatňují především tam, kde nevyžadujeme jasně definované tvary a linie. Ideální jsou například do přírodních zahrad, kde se ve větší míře používají druhy domácího původu s květy vhodnými pro opylovače.
Takové porosty pak plní kromě estetické také ekologickou funkci. Při rozhodování, zda zvolit pravidelně tvarovaný nebo volně rostlý živý plot bychom se měli určitě zaměřit na architektonický styl zahrady, na estetické vlastnosti, funkčnost plotu i naše časové možnosti. Časová náročnost při údržbě se totiž u obou typů razantně liší.
Jak založit živý plot
V praxi se často rostliny tvořící živý plot vysazují v mnohem menším sponu, než který umožňuje správný růst. Ploty jsou pak nadměrně zahuštěné, takže se přes větve nedostane k půdnímu povrchu srážková voda. V těchto případech je mnohdy nutné přivést ke dřevinám kapkovou závlahu, která se o zálivku postará.
Výsadba rostlin probíhá nejčastěji do rýhy, kdy se netvoří jednotlivé jamky pro rostliny, ale rovnou se vykope podlouhlý výkop, do kterého se pak postaví všechny vysazované rostliny. Před zasypáním balů zeminou, je nutné mechanicky narušit kořenový systém pěstovaný v kontejneru. Pokud by se tak neudělalo, kořeny by neměly tendenci prorůstat do okolní půdy, čímž by se podpořil květináčový efekt. Rostlina pak není příliš stabilní a navíc není schopna přijímat vodu a živiny z půdy v okolí.
Po výsadbě dřeviny potřebují pravidelnou zálivku, alespoň do té doby, než kvalitně zakoření. Výsadba probíhá nejčastěji do trojsponu nebo v linii. V prvním případě se rostliny rychleji zapojí.
Různé druhy keřů a stromů mohou přidat barvu, texturu a výšku, čímž vytvářejí vizuálně zajímavé prvky po celý rok
Péče o živý plot
Častý dozor vyžadují spíše pravidelně tvarované živé ploty. Pokud do volně rostlého plotu zvolíte nenáročné dřeviny, bude stačit pouze jarní řez starého dřeva. Četnost řezu formálních plotů se odvíjí od druhu vysazených dřevin. Jednou ročně se tvaruje živý plot z bobkovišně lékařské (Prunus laurocerasus), ale pamatujte, že veškeré druhy s většími listy, jak je tomu třeba i u bobkovišně, je vhodnější tvarovat ručními nůžkami. Řezné rány na listech jsou totiž dost viditelné a snižují estetické působení plotu.
Během celé zahradnické sezony se tvarují rychle rostoucí dřeviny jako ptačí zob (Ligustrum vulgare) nebo zimolezy (Lonicera). U další skupiny provádíme řez v červenci či srpnu a druhý pak koncem září nebo v průběhu října. Takto postupujeme například u habru obecného (Carpinus betulus), buku lesního (Fagus sylvatica), zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens), tisu červeného (Taxus baccata) nebo u zeravů (Thuja).
Pokud chcete dřevinám dopřát živiny, rozhoďte na povrch půdy hnojivo pro okrasné dřeviny a mělce ho zapracujte hráběmi nebo drapákem.
