Pokud jste si pořídili pozemek s malou zahradou, velmi brzy možná zjistíte, že pro vás a vašeho souseda není svět dostatečně velký. K optickému zvětšení zahrady je ideální vybírat z přírodních materiálů. Dříve než materiál zvolíte, podívejte se s námi na rizika, se kterými se u jednotlivých přírodnin budete muset vypořádat.
Ohradit celý pozemek klasickým plaňkovým plotem je z ekonomického hlediska pro mnohé z nás nereálné a pro oddělení zahrad bývá nejčastějším řešením pletivo. To vpravdě příliš soukromí nezaručí, ale je celá řada možností, jak zahradu před blízkým okolím uzavřít.
Rychlým a na první pohled vkusným řešením jsou různé typy rákosových plotů. Počáteční investice do této volby není levná, a je tudíž potřeba si uvědomit, jak bude materiál časem pracovat a co od něj očekávat. Vlivem dešťů i přímého slunečního záření rákosové (ale i vrbové a jiné) ploty ztrácejí svou původní barvu. Pokud rákosový plot umístíte do prostoru, který není jinak chráněn před větrem, budete ho muset časem opravovat případně části vyměňovat. A v té chvíli barevný rozdíl poznáte.
Břečťan
Hedera je stálezelená popínavá rostlina, která vám velmi rychle zahalí průhledy v plotu. Dokáže se přizpůsobit různým typům podnebí. Jeho rychlý růst je však také velkým negativem. Pokud nebudete průběžně porost prostříhávat, dokáže svou tíhou ošklivě poničit základní pletivový plot.
V zahradách se znovu objevují klasické kultivary tújí a cypřišů pro živé ploty. Zejména při volbě tújí je nutné dbát na podmínky, ve kterých budete živý plot pěstovat. Oproti cypřišům je růst tújí pomalejší, přesto je důležité sledovat u jednotlivých kultivarů maximální výšku, kterou mohou dosáhnout. A případně ji pravidelně upravovat na požadovanou velikost.
Pokud stromky vysadíte s představou, že jim již více péče nebude třeba, mohli byste být nemile překvapeni. Tento druh porostů dokáže vytvořit mohutnou stěnu, která nejenže bude ubírat světlo v okolí rostoucím rostlinám, bude jim brát i živiny z půdy.
Rizikovým obdobím pro plánování zahrady je přechod mezi jarem a létem, kdy jsou okolní zahrady v plném květu a naše mysl je poblouzněna veškerou tou nádherou. Plot obrostlý clematis či drobnokvětými růžemi působí majestátně, ale pouze po zmiňovanou dobu. Popínavé kvetoucí rostliny nepatří ke stálezeleným a budou vám tak zahradu tlumit od okolí jen po velmi krátkou část roku.
Zvolit vhodnou kombinaci keřů k přirozenému oddělení pozemků by mělo být ideální cestou. Chcete-li mít jistotu, že vaše zahradní činnost dospěje ke zdárnému výsledku, volte raději z rostlin typických pro naše podnebí, případně kultivary keřů, které se stihly v našich podmínkách aklimatizovat. Samozřejmě, že by bylo krásné mít zahradu obklopenou ibišky, oleandry a bougainvilleou. Některé z těchto středomořských rostlin zvládnou v našich podmínkách i přezimovat, ale své přirozené rozměry v našem podnebném pásmu nepředvedou.
Velmi příjemnou volbou je kombinace stálezelených a opadavých kvetoucích keřů. Vybírat můžete z rozmanitých druhů dřišťálů, brslenu, vajgélie či štědřence. Příjemně v mase keřů působí i hortenzie a čichem zajisté oceníte pustoryl. Nějakou dobu si popravdě na kýžený stav dostatečně hustého plotu počkáte, ale výsledek stojí za to.
Pokud dodržíte doporučený prostor pro výsadbu rostlin a nenecháte se zmást drobným vzrůstem právě zakoupených keřů, budete se brzy těšit z celoročně se měnícího porostu.
Publikováno: 21. 6. 2020, Autor: | autor: Lenka Malá
