Jen málo rostlin přežije zimu a mráz, aniž by ztratily své výživné látky. Kromě růžičkové kapusty je to také kadeřávek. Dá se sbírat po celou zimu, konzumuje se čerstvý i vařený a svou krásou kudrnatých listů může konkurovat i ornamentálním květinám.
Kadeřávek, po staročesku jarmuz, latinsky Brassica oleracea L. var. Acephala, je brukvovitá zelenina velmi podobná okrasné kapustě. Rozlišujeme dva druhy – kadeřávek pravý, který se vysévá na jaře do hlubokých rýh a v létě se přesazuje na stanoviště s rozestupem 60 cm mezi jednotlivými rostlinami. Jeho listy začínáme sklízet v polovině zimy. Sibiřský kadeřávek se vysévá přímo na konečné stanoviště v druhé polovině léta. Tento druh začínáme sklízet až na samotném konci zimy.
Díky své chuti i vysokému obsahu cenných látek předčí i rychlenou zeleninou. Jeho listy sice nemají tak výraznou chuť ani aroma jako zelí nebo kapusta, ale zato konzumací syrovém stavu můžete doporučenou denní dávku vitaminu C překročit až 3x. Výtečný je v salátech, ale také v různých zeleninových pokrmech. Přidáte-li jej nasekaný do polévky, získá výraznou oříškovou chuť. Kromě potřebného „céčka“ dodá porce kadeřávku denní dávku vitaminu A, dále obsahuje vitaminy skupiny B a E.
Na jaké neduhy kadeřávek zabírá
Kromě výše uvedených látek obsahuje ještě isothiocyanáty, které působí proti rakovině zažívacího ústrojí. Kadeřávek prokazuje úspěchy v podpoře léčby srdce po infarktech. Dokáže mírnit příznaky osteoporózy a konzumace mladých syrových listů se doporučuje na léčbu ledvinových onemocnění.
Abyste kadeřávek měli celou zimu po ruce, můžete jej vysadit do okenního truhlíku, nebudete tak pro něj muset běhat pokaždé na zahradu. Má rád kyprou humózní půdu. Neměli byste zapomínat na zálivku, má totiž v oblibě neustále přiměřeně vlhkou půdu. Do truhlíku jej vysévejte už v březnu, do záhonu v zahradě ho dejte začátkem dubna. Vzejde v průběhu 5 dnů až 1 týdne. Obvyklá doba sklizně přichází po 90 až 130 dnech od vysetí. Pokud pěstujete spíše smíšené kultury, dobře se snáší s řepou, špenátem a rajčaty.
