Kompresor se řadí nejen mezi drobnými kutily, ale také i v profesionálním segmentu mezi nejčastěji používané stroje. Stlačený vzduch se dá využít na nepřebernou škálu činností od čistění nářadí přes utahování šroubů až po výčep piva. Ne na vše je ale výhodné použití jednoho typu kompresoru. Jaké existují typy a jak se v nabídce výrobců zorientovat?
Kompresory se dají rozdělit na několik kategorií. Nás však v tomto článku budou zajímat pouze ty nejvíce používané, ne průmyslové, ani jiné typy. Mezi nejvíce používaný typ kompresorů se řadí pístové (skupina objemových kompresorů > s vratným pohybem > pístové, membránové…). Pístové se dají dále dělit na olejové a bezolejové. Jedná se tak o dvě základní skupiny nejvíce dostupných kompresorů pro běžné použití.
Bezolejové kompresory
Tato skupina kompresorů se hodí nejvíce na občasné použití, kdy sem tam potřebujete dofouknout pneumatiky u auta nebo vyčistit motorovou pilu po práci a podobně. Mezi další činnosti, kdy je bezolejový kompresor jasnou volbou, je výčep piva nebo technika airbrush. Zde je sice kompresor využíván více než občas, ale důvod je jednoduchý. Ve vytlačeném vzduchu se nenachází olej, respektive spíše mikročástice oleje. Jeho přítomnost může mít pro mnoho činností špatné důsledky od nechycení barvy až po problém s hygienickou kontrolou.
Olejové kompresory můžete používat jak na občasný provoz, tak dle výkonu a kvality provedení i na běžnou práci v pneuservisu nebo při lakování či malování. V případě specifického použití je ale nutné ohlídat si několik parametrů, aby vám práce šla od ruky, a přesto nedošlo ke zničení kompresoru.
Mezi nevýhody olejového kompresoru řadíme přítomnost oleje ve vytlačovaném vzduchu. Toto lze naštěstí řešit přídavným odlučovačem oleje nebo zakoupením kompresoru v lepší třídě, kdy i přestože je olej ve vzduchu obsažen, je ho spíše zanedbatelné množství. Lepší je však zvolit první variantu, protože je mnohem levnější.
Životnost patří k tomu nejdiskutovanějšímu. Obecně platí, že delší životnost mají kompresory olejové. V nich je totiž píst a celé ústrojí mazáno olejem, který kromě mazací funkce plní i mnoho dalších funkcí jako je odvádění tepla, zabraňuje korozi apod.
V případě bezolejových kompresorů je celé ústrojí navrženo a zpracováno tak, aby se snížilo tření na minimální hodnoty. Celý mechanismus je tak více citlivý na nešetrné zacházení. V reálném použití záleží ovšem na mnoha dalších aspektech, a tak se může lehko stát, že obecná poučka platit nebude. V mnoha případech se ale jedná o chybu vyvolanou lidským faktorem a ne špatným mechanismem stroje.
Jaký olej do olejových kompresorů?
Další téma, které patří k těm nejdiskutovanějším. V první řadě je nejlepší vše probrat s výrobcem nebo s prodejcem a podívat se do manuálu, který musí být ze zákona přiložen, a to v českém jazyce.
Jakmile zde není, je to jasné znamení poohlédnout se po jiném produktu. Olejů se totiž doporučuje více. Nejvíce je doporučován olej PAO, syntetické oleje a oleje motorové. Některé oleje ale není tak jednoduché sehnat v tak malém balení (kolem 0,3 litru), a tak nezbývá než se opět obrátit na prodejce samotného kompresoru a zjistit si, zda je vůbec schopný potřebný olej dodat.
Jestliže chcete spolu s kompresorem používat také pneumatické nástroje jako utahováky či různé druhy stříkacích pistolí, určitě se zajímejte o parametr „výtlačný výkon vzduchu“. Mnoho výrobců ho z mnoha marketingových důvodů neuvádí. U hobby kompresorů se není čemu divit. U profesionálních kompresorů musí být tento parametr uveden vždy, jakmile tomu tak není, je dobré být při koupi takového kompresoru ostražitý.
Pokud není parametr uveden, a přesto chcete kompresor zakoupit, můžete si tento parametr odvodit od nasávaného vzduchu, kdy se poměr nasávaného vzduchu vůči vytlačovanému pohybuje kolem 60 %.
Dále se zajímejte o chlazení motoru, objem vzdušníku, tlak vzduchu a také potřebné napětí. Může se stát, že jistič s charakteristikou „B“ kompresor neutáhne a bude nutné připojit kompresor na jistič s charakteristikou „C“ nebo „D“.
Publikováno: 21. 2. 2019, Autor: | autor: Jan Vrbata
