Stále častěji se snažíme o ekologický přístup při péči o domácnost i zahradu. Mnozí z nás se snaží vyprodukovat co nejméně odpadu, jiní svou zahradu zasvětili permakultuře a stejně tak je na čase promyslet, jakou cestou se vydáme při hospodaření s vodou na zahradě. Je hned několik způsobů, jak tuto drahocennou tekutinu co nejvíce ušetřit a nezhoršit její kvalitu. Začít můžete třeba tím, že budete zalévat výhradně svými zásobami dešťové vody.
Voda na zahradě a její použití v domácnosti jsou zvláště v posledních letech velkým tématem. Pokud s ní chcete hospodařit efektivně a nepřispívat tak ke zhoršení její kvality nebo jejímu úbytku kvůli nadměrnému plýtvání, je načase některé naše zvyky prostě změnit. K velkým ztrátám vody bohužel dochází právě na našich zahradách. Co dělat jinak a co by mělo patřit k naprosté samozřejmosti?
Maximální využití dešťové vody
Počet dnů s dešťovými srážkami v minulých letech značně ubyl, ale mnoho dešťové vody lze získat i při přívalových deštích. Při nich lze totiž jednorázově zachytit v nádržích na dešťovku značné množství vody. Pokud přemýšlíte nad instalací jímky na vodu, určitě se raději rozhodněte pro větší objem, zachycenou vodu lze využít nejen pro zálivku zahrady, ale také pro mytí auta nebo pro domácnost, dá se v ní po přefiltrování třeba prát prádlo nebo jí splachovat toaletu, pokud k tomuto účelu už nepoužíváte třeba vodu šedou.
V současné době se na trhu setkáváme především s jímkami plastovými, ty jsou dostupné ve třech typech. Prvním typem je nádrž samonosná, která se ukládá do půdy bez spodní vody a nesmí dojít k jejímu zatížení. Jedná se o nejběžnější typ nádrže, který se na rodinných zahradách objevuje. Dalším typem je nádrž dvouplášťová. Ta se hodí i do půdy se spodní vodou, do půdy jílovité či pro záplavové oblasti. Posledním typem jsou jímky určené k obetonování. Ty se nejčastěji ukládají poblíž komunikací a po obetonování snesou i poměrně velkou zátěž.
Velikost nádrže ovlivňuje nejen množství vody, kterou reálně potřebujeme, ale i plocha povrchu, z něhož vodu svádíme. Nejčastěji volíme nádrže o objemu od 3 do 8 m3, ale pokud svádíme vodu z plochy o více jak 200 m2, pak bychom měli volit nádrž minimálně o objemu 8 m3, na škodu rozhodně ale nebude volba většího objemu, vodu pak jistě využijete pro jiné účely.
Největším „žíznivcem“ na zahradě bývá okrasný intenzivně udržovaný trávník. Díky suchému a horkému létu většina zahrádkářů často zavlažuje poměrně vydatnými dávkami vody. Bohužel je třeba podotknout, že zálivková voda sice zabrání největším škodám, jistě jste si ale všimli, že i tak trávníku něco chybí. Zelený koberec totiž vyžaduje také vyšší vzdušnou vlhkost, kterou zálivkou nikdy nedoženeme. Velké množství zálivkové vody tak proteče do podloží a trávník ho nikdy zcela nevyužije.
V největším suchu se samozřejmě doporučuje trávník a jiné plochy okrasných výsadeb z etických důvodů přestat zcela zalévat nebo minimálně zalévat vodou dešťovou a pouze v nočních hodinách, kdy nedochází k tak výraznému výparu. Určitě bychom se nad spotřebou vody měli zamyslet a zahradu této nové skutečnosti prostě přizpůsobit. Jak to tedy udělat, aby i tak zahrada fungovala?
zahrady se samozřejmě nevzdávejte, jen třeba proveďte některé úpravy
všechny výsadby mulčujte – okrasné záhony lze pokrýt vrstvou borky, štěpky nebo třeba minerální variantou mulče v podobě štěrku, kačírku a kamenné drtě, užitkové záhony mulčujeme slámou, štěpkou, posečenou trávou nebo třeba netkanou textilií, kterou seženete i v hnědé barvě, pokud vás ta černá příliš neoslovuje
asi největší výzvou je přeměna okrasného trávníku, kterého se jistě mnozí zahrádkáři jen tak nevzdají a i přes výstrahy ho budou vždy zalévat. Mnohem odolnější variantou trávníku je trávník bylinný nebo květnatá louka. Dvouděložné druhy rostlin značně zvyšují odolnost vůči suchu i sešlapu.
sázejte rostliny do hustého sponu, což dvojnásob platí na užitkových záhonech. V tomto ohledu jsou zvláště dobrým řešením záhony polykulturní, kde rostliny rostou v hustém sponu. Jakmile se některé plodiny sklidí, uvolněné místo ihned využijí sousedé
