Pokud vám neříká nic pojem rostlinné harmonizátory, pak možná neznáte celou řadu zajímavých rostlin, které mají na lidský organismus blahodárné účinky. Nemusí se jednat přímo o léčivé rostliny, ale o rostliny povzbuzující náš organismus a dodávající mu vyšší odolnost. Jsou nazývány adaptogeny a rostlinnými harmonizátory proto, že pomáhají sladit duševní a fyzickou činnost organismu a vedou k celkovému soustředění, zvýšení výkonnosti, potlačují projevy stárnutí, stresu a únavy.
Odkud tyto rostliny pocházejí
Ačkoli valná část těchto rostlin pochází z tropických oblastí Afriky nebo jihovýchodní Asie, případně z Jižní a Střední Ameriky, můžeme některé z těchto organismu prospěšných rostlin pěstovat bez větších obtíží i u nás. Některé z nich tak můžeme mít jako pokojové rostliny, další třeba jako vzrostlé keře nebo stromy. Jejich blahodárné účinky na lidský organismus jsou léty a generacemi prověřené a přispívají k souladu lidského ducha s jeho tělem.
Které rostliny řadíme mezi stimulující
Jak si většina z vás jistě domyslí, mezi stimulující rostliny se řadí především kávovník, čajovník čínský, guarana, kola, ale třeba i cesmína paraguayská. Mezi tonizujícími rostlinami pak najdeme rakytník řešetlákový, klanoprašku čínskou, ženšen pravý, eleuterokok ostnitý, vitánii snodárnou nebo arálii mandžuskou a talium latnaté.
Korejský ženšen pěstujeme jako jednoletou rostlinu
V našich podmínkách může velmi dobře prospívat právě talium latnaté čili šrucha latnatá (Talium paniculatum), nesprávně nazývanou korejský ženšen. Protože se jedná o rostlinu původem z Mexika a tropů jižní Ameriky, u nás pěstujeme rostlinu jen jako jednoletku. Nadzemní část se zpracovává jako zelenina a podzemní část jako léčivá rostlina. Pouze způsob využití je stejný jako u ženšenu, jinak tato rostlina nemá s ženšenem pravým nic společného.
Rostlina dosahuje výšky mezi 60–80 cm, roste vzpřímeně, řadíme ji k tučnolistým. Po odkvětu růžově červených lístků vzniknou na rostlině malé kulaté tobolky s velkým množstvím malých drobných semen. Kořeny bývají dlouhé až 30 cm, jsou kůlovité a dužnaté.
Rakytník řešetlákový proti infekcím i stresu
Kromě biostimulačních účinků má rakytník velký podíl i na podpoře imunitního systému, léčí žaludeční vředy, které často vznikají právě ze stresu. Rakytník podporuje tvorbu žluči a trávicích enzymů, pomáhá se stimulací činnosti jater a při plicních onemocněních.
Klanopraška čínská neboli Schizandra chinensis je známá svým tonizujícím efektem
Klanopraška pomáhá při infekcích, virózách, přepracování, při psychické únavě, stresu a celkových slabostech. Povzbuzuje celý organismus, zostřuje vidění, uvolňuje duševní napětí a pomáhá se zmírněním depresivních stavů. V našich podmínkách je pěstování klanoprašky obtížné. Na našem trhu je však dostatečná nabídka přípravků, které klanoprašku čínskou obsahují.
Eleuterokok ostnitý ukrývá své léčebné účinky v kořenech
Ostnatý keř nazývaný také sibiřský ženšen je na pěstování nenáročný, snese jakýkoli druh půdy. Vyhovuje mu však spíše půda vlhčí a umístění v polostínu nebo na slunci. Jeho rostliny jsou plně mrazuvzdorné.
Pro sklizeň jsou určeny kořeny, které je třeba odřezávat šetrně, a to v druhé polovině září. Suší se při teplotě okolo 70 °C. V září a říjnu se na rostlině objevují dozrávající tmavě fialové plody. K nejvýznamnějším účinkům eleuterokokou ostnitého (Eleutherococcus senticosus) patří komplexní obnova energie, zlepšení paměti a schopnost přizpůsobit organismus vlivům stresu.
Publikováno: 13. 5. 2021, Autor: | autor: Zuzana Bohdalová