S příchodem jara a tedy i další zahradnické sezóny začne postupně všem zahrádkářům přibývat nutných povinností. Kromě péče o užitkovou část zahrady a okrasné rostliny nesmíme zapomínat na trávník. Ten totiž patří na péči k nejnáročnějším vegetačním prvkům. Jak tedy po zimě trávník opět dostat do formy?
Pro majitele květnatých luk a pro ty, kterým postačuje běžný bylinný venkovský trávník, práce končí a začíná sečí. Není třeba žádných dalších úkonů nebo zvláštní péče. Čím vyšší jsou ovšem požadavky na kvalitu zeleného koberce, tím více je nutné počítat se značnou investicí, a to nejen finanční, ale také časovou.
Nechte trávník nadechnout!
Mezi první práce, které je třeba udělat, patří v případě normální půdy vertikutace. U těžších, například jílovitých půd, pak aerifikace. Než začnete s pracemi, počkejte na dobu, až začne trávník po zimě opět růst. Tato doba přichází, když je teplota půdy kolem 8 °C. Čím vyšší jsou tak denní teploty, tím více tráva roste.
Před samotnou vertikutací, pokud je to třeba, nezapomeňte trávník posekat. V opačném případě se vám bude vertikutace špatně provádět. Cílem vertikutace je zbavení trávníku takzvané plsti, což je starý trávník a zbytky mechu či jiné nežádoucí organické hmoty. Tím se dostane ke kořenům více vzduchu. Dále se také nože vertikutátoru musí zaříznout několik milimetrů do samotné země. To vede nejen k provzdušnění půdy, ale také k lepšímu vstřebávání vody a tím pádem i následného hnojiva.
Je sice pravdou, že si tímto také trochu poškodíte samotný travní drn. Není se ale, čeho bát, po pohnojení trávníku a vydatné zálivce se travní drny velmi rychle zregenerují. Vertikutace se obvykle provádí ve dvou na sebe kolmých směrech, pokud je plsti v trávníku i tak dost, celý proces se opakuje, dokud není travní plocha zcela bez ní.
Pro zastánce péče o zahradu bez „chemie“ je nutno dodat, že běžný trávník není třeba hnojit. Trávník se hnojí, protože ho často sekáme, a to vede jednak k ohromnému vysilování rostliny samotné, ale následně také ke špatnému vyživení půdy, která nemá dostatek látek pro tento způsob péče.
Také je třeba dodat, že se v mnoha případech nejedná o „drsnou“ chemii, která je nežádoucí vždy. Trávník potřebuje hlavně dusík (N), fosfor (P) a draslík (K). Někdy můžeme v hnojivu najít také vápník (Ca). Jedná se tak o látky běžně v přírodě dostupné. Tyto látky se k sobě míchají v daném poměru dle použití hnojiva. Jiné látky vyžaduje trávník na jaře a jiné v dalších ročních obdobích. Na jaře je třeba dodat trávníku více dusíku, na podzim zase více draslíku. Zbylé látky jako fosfor a vápník se dodávají takřka ve stejném množství vždy.
Na trhu se můžete setkat s pomalu rozpustnými hnojivy a s rychle rozpustnými hnojivy. První typ hnojiv je většinou nejen dostačující, ale také lepší. Trávník stačí pohnojit dvakrát do roka. Pak už je třeba jen dostatečné zálivky a péče jako sekání či vertikutování. Hnojení provádíme, pokud nemáme závlahový systém, vždy v období dešťů. Bez následné zálivky totiž můžeme trávník popálit a při větším suchu a důkladném hnojení i zcela zničit.
Pro majitele okrasného trávníku je mech v trávníku v mnoha případech noční můrou. Většinou totiž řeší důsledek, tedy mech a ne příčinu, proč v daném místě tento rostlinný druh roste. Mech je v trávníku na místech, kde je půda buďto více kyselá, podmáčená nebo silně zastíněná. Téměř vždy se jedná o kombinaci těchto aspektů.
Půda může být kyselá z mnoha důvodů. V blízkosti konkrétního místa v trávníku se může nacházet jehličnatý strom, v blízkosti zahrady se můžeme vyskytovat průmyslová oblast, následné deště tak s sebou mohou strhávat látky, které vedou ke zhoršení kvality půdy či je půda v této lokalitě kyselá, což je zase dáno mnoha složitými procesy v půdě samotné.
S některými vlivy si snadno poradíte, lze třeba omezit zálivku trávníku nebo zredukovat větve stínících dřevin. Těžké pak je zbavit se vlivů daných okolím nebo prostředím. V tomto případě zakupte hnojivo, které má větší obsah vápníku a o trávník se více starejte, provzdušňujte a sekejte.
Publikováno: 14. 5. 2021, Autor: | autor: Jan Vrbata
