V září se do plného květu dostávají jedny z nejveselejších květin – jiřinky. Původní obyvatelé Mexika, odkud tyto ozdoby záhonů pocházejí, v nich vnímali symboliku boha Slunce. Do Evropy se jiřiny dostaly v 18. století díky zámořským cestám a od té doby se u nás dokonale zabydlely.
Prvním místem, kde se jiřiny v Evropě objevily, byla madridská botanická zahrada. Zde získaly i svůj botanický název Dahlia po švédském botanikovi Andreasu Dahlovi.
Pro nás je však zajímavější původ české pojmenování. Květinu ve stejném období zkoumal a pojmenoval i německý profesor Wildenow, po svém příteli Georgi jí dal jméno Georgina. Botanický název rostlina již oficiálně měla, pojmenování Georgina se ale uchytilo v národním názvosloví – a tak se do českého slovníku dostává pojmenování jiřina.
Od té doby byla vyšlechtěna více jak stovka kultivarů, pro větší přehlednost jsou dnes jiřiny děleny do deseti skupin podle tvaru květů. Vedle jednoduchých jiřin se tak můžete setkat s anemonkami, pomponkami, pivoňkovými, kulovitými či kaktusovými odrůdami. Zajímavé je i jejich původní využití – kromě svého symbolického významu využívali Aztékové jejich hlízy i v kuchyni a léčitelství.
Středoevropské klima poskytuje jiřinám ideální podmínky pro pěstování, v českých zahradách se jim proto daří velmi dobře. Stanoviště byste rostlinám měli vybírat slunné a chráněné před větry, zejména pro vyšší kultivary. Ve stinných částech zahrady jiřinky porostou, ale nepokvetou. Ideální zeminou jsou lehké propustné půdy, nejlépe obohacené vápníkem. V těžkých přemokřených půdách jsou hlízy jiřin náchylné k hnilobě. Rostliny potřebují zajistit dostatečnou zálivku, avšak jsou citlivé na přemokření. Dbejte proto na dostatečnou drenáž pro květiny. Pokud jiřinám dopřejete vhodnou výživu, budou vám na zahradě dělat radost i dvacet let.
Jiřinky se sázejí na přelomu dubna a května, aby je při vyrašení nad zem nepřekvapily přízemní mrazíky. Sázejte lehce narašené hlízy maximálně pět centimetrů hluboko. Vzdálenost mezi hlízami závisí na odrůdě jiřin. Nižší kultivary sázejte zhruba s 30cm mezerami, vyšším odrůdám dopřejte rozestup alespoň 80 cm. Vysoké jiřiny budou navíc potřebovat oporu, tyčky zatloukejte do země už při výsadbě.
Rozhodnete-li se pěstovat jiřinky v nádobách, vybírejte druhy dorůstající výšky maximálně půl metru. Květináč by měl být ideálně 30 cm hluboký a takový by měla mít i průměr. Před vysycháním hlíz ochráníte jiřiny dvojitou stěnou – květináč s rostlinou neváhejte umístit do dekorativního obalu.
Nenechte se uhranout kouzlem střapatých květů jiřin natolik, abyste zapomněli na jejich zazimování. Tyto květiny nejsou odolné vůči mrazu, choulostivé jsou vůči teplotám už okolo 0 °C. Okamžitě po namrznutí nadzemní části jiřinky vyryjte ze země, seřízněte stonek na 10 cm a vysušte jej. Skladovat by se hlízy měly v suchém prostředí, proto je k zazimování vložte do nádobky s pískem či pilinami. Zimní odpočinek zvládnou v bezmrazé místnosti.
Uchvátila vás krása střapatých jiřin a chtěli byste svou zahradu těmito krasavicemi také ozdobit? Právě touto dobou se v různých koutech Čech konají jiřinkové slavnosti a veletrhy, kde můžete načerpávat inspirace pro svou zahradu.
Publikováno: 14. 9. 2021, Autor: | autor: Lenka Malá
