Začátek nové sezony se blíží závratnou rychlostí a je na čase si ujasnit, jak budete tento rok zpracovávat odpad ze zahrady. Skvělou možností je kompostování. Abyste ale dokázali zpracovat co největší množství různých materiálů, které vznikají jako vedlejší produkt na zahradě, je třeba mít správně zvolenou velikost kompostéru. Stejně tak si rozmyslete, jaký typ se do vaší zahrady bude hodit nejvíce.
Kompostování není žádnou novinkou zřejmě pro žádného zahrádkáře. Pokud to prostor na zahradě jen trochu dovoluje, určitě si kompostér pořiďte. Na výběr máte z mnoha možností – od plastových kompostérů až po ty, které si vyrobíte ze dřeva. Každý typ má své výhody i nedostatky.
Na výběr kompostéru má velký vliv hlavně množství zpracovávaného odpadu a také vzhledové vlastnosti. Plastové kompostéry se příliš nehodí do přírodních zahrad, kde se snažíme vyhnout syntetickým materiálům. Na druhou stranu se sem bude hodit kompostér z dřevěných latí, které snadno rozeberete a kompost přeházíte.
Kam kompostér umístit
Kompostér se zřejmě nestane nikdy estetickým prvkem, kterým byste se chtěli chlubit například poblíž terasy, ale bývá běžnou součástí spíše užitkové zahrady. V každém případě by měl být dobře dostupný pokud možno suchou nohou i za špatného počasí.
Nedávejte ho ani na přímé sluneční paprsky, kompost by hodně zahříval hlavně v plastovém kompostéru. Umístit ho také můžete tam, kde míváte nejvíce odpadu ze zahrady, ať to je pod vzrostlými stromy, ze kterých na podzim opadává listí, nebo poblíž zeleninových záhonů.
Správná velikost kompostéru
Na rodinných zahradách bývá nejvíce oblíben plastový typ kompostéru, má ovšem několik výrazných nedostatků. Většinou neumožní zpracování většího množství organické hmoty, proto je třeba pořídit i další kus nebo část odpadu vyvážet do sběrného dvora. Stejně tak není možné kompost v tomto typu kompostéru přeházet.
Pokud máte odpadu ze zahrady více, bude jistě vhodnější varianta ze dřevěných latí, které je možné rozebrat a kompost přeházet. Na venkově se mnohdy můžete setkat s kombinací kompostéru a chovem slepic, které odpad zpracují, navíc zlikvidují semena plevelů.
{"type":"import-image-group","image_ids":"[1560970,1560969,1560968,1560967,1553678,1553679,1553680,1553681,1553682,1553850,1553849,1553848,1553847,1553848,1560925,1560924,1560922,1560921,1560920,1560914,1560922,1560875,1560874,1560873,1560872,1560872,1560864,1560863,1560862,1560861,1560863,1553382,1553378,1553379,1553380,1553378,1553383,1553391,1560780,1560788,1560783,1560782,1560781,1560787,,,]}
Co do kompostu patří a co ne
Do kompostéru dáváme hmoty různého původu, všeobecně ovšem platí, že se kombinují organické i minerální složky. Rozhodně do kompostéru nedávejte zbytky masa, které by zahnívaly. Z kuchyňských odpadů zařaďte zbytky ovoce, zeleniny, čajové sáčky či kávovou sedlinu.
Ze zahrady může do kompostéru přijít posečená tráva, shrabané listí, plevele, pokud možno bez semen, zbytky zeminy, substráty nebo písek.
Vždy se snažte vrstvit různé typy materiálů, tráva nebo listí by neměly být uloženy v příliš silné vrstvě. Vždy je prosypejte vrstvou zeminy, v níž jsou půdní bakterie. Právě ty se postarají o rozklad organické hmoty.
Nahraďte kompostem syntetická hnojiva
Domácí kompost představuje skvělý zdroj enzymů, organické hmoty a živin, které se postarají o správné fungování půdy na vaší zahradě. Velkou výhodou kompostu je jeho vliv na strukturu půdy.
Zatímco syntetická hnojiva do půdy dodají pouze živiny, ale jinak nemají žádný pozitivní vliv na strukturu a půdní život, kompost půdu po všech stránkách zvelebuje.
Podobnou funkci plní i vermikompost, který vyrábí speciální druhy žížal. Vermikompostér je prostorově nenáročný, vejde se i na balkon.
Foto a text: Lucie Peukertová
Publikováno: 22. 1. 2018, Autor: