Jen málokterá jarní květina udělá na záhonech takovou parádu, jako kosatce. Jestli se chceme dočkat záplavy jejich něžných květů, můžeme se brzy pustit do výsadby oddenků, které byly uchované tzv. na sucho.
Kosatce vyrůstají z oddenků neboli rhizomů, některé z cibulí. Tento ztluštělý útvar je zásobárnou pro tyto rostliny. Z těchto zásobních orgánů rostliny čerpají živiny, proto jsou tyto části jednou z nejdůležitějších částí rostlin. Tyto zásobárny živin fungují i v útlumu, takzvané dormaci. Na rhizomech se na jaře začnou vytvářet pupeny, které jsou základem nových rostlin.
Z botanického hlediska lze kosatce rozdělit do mnoha podrodů a sekcí. Jednotlivé skupiny pak mají podobné charakteristiky a vyznačují se i podobnými nároky na pěstování. A právě proto je využití kosatců v zahradách velmi široké. Podle odrůd je můžeme využívat jak při pěstování v záhonech, na skalkách, v bažinatých zahradách, jako lemy záhonů nebo na březích jezírek. Vybíráme vždy podle velikosti a snášenlivosti daného prostředí.
Rostliny nezasazené, tedy uložené nasucho snesou i poměrně vysoký mráz. Právě ty pak vysazujeme na jaře. Po výsadbě porostou bezproblémově.
Výběr vhodného stanoviště pro výsadbu je velmi důležitou podmínkou úspěšného pěstování kosatců. Ideální místo pro kosatce je takové, kde je dostatek slunečního svitu, nejlépe po celý den. Poměrně dobře akceptovatelná jsou ještě místa, kam slunce svítí alespoň polovinu dne.
Na zastíněných místech mohou kosatce podléhat různým chorobám a navíc tam velmi málo kvetou. Dalším požadavkem je vzdušné, ale zároveň dobře chráněné místo. Silný vítr by totiž mohl poškodit krásné, ale křehké květy, případně vyvrátit v době květu celé stvoly.
Kosatcům vyhovuje humózní, nikoli však čerstvě vyhnojená půda. Zároveň by měla být dostatečně propustná a nespékavá. Při přípravě záhonu pro kosatce spojíme kvalitní kompost s dolomitickým vápencem, a to nejpozději 14 dní před samotnou výsadbou kosatců.
Do jílovitých půd kosatce nevysazujeme, neboť v nich rostliny trpí větším množstvím chorob a jejich oddenky v tomto typu půdy častěji zahnívají. Ideálním typem půdy pro kosatce je půda neutrální až mírně zásaditá.
Vzdálenost jednotlivých rostlin závisí hlavně na výšce rostlin odpovídající jednotlivým typům kosatců. Nízké kosatce mohou mít mezi sebou vzdálenost pouhých 25 cm (mezi řádky 30 cm), zatímco miniaturní vysoké anebo intermediální vysazujeme od sebe ve vzdálenosti alespoň 30 cm (meziřádky 35 cm).
Kosatce obrubové by měly mít mezi sebou i mezi řádky vzdálenost 45 cm. Výsadba by měla být mělká tak, aby horní část oddenku zůstala viditelná. Kořeny rozprostřeme do strany šikmo dolů. Pod oddenek můžeme přisypat při výsadbě písek, aby v zimním období rostlina nebyla v přílišném vlhku a voda mohla plynule odtékat. Po výsadbě sazenice zalijeme a přechodně zastíníme.
