Za některými vadami či deformitami rostlin nestojí pouze houbovité choroby anebo rostlinní škůdci, mohou to být i genetické poruchy. Je jich dokonce celá řada a výsledkem pak mohou být nejrůzněji zdeformované, zabarvené rostliny anebo naopak bezbarvá místa na rostlinách, květech či plodech. Jaké poruchy jsou nejčastější?
Velkou skupinu tvoří poměrně časté poruchy tvorby chlorofylu. Některé rostliny nejsou schopné vůbec vytvářet chlorofyl, což je nazýváno albinismem. V případě částečné ztráty nebo pouze lokální hovoříme o albikaci. I panašování čili variegace je vlastně genetická porucha. Dochází-li k zelenání částí, které byly původně nezelené (kupříkladu květy), jedná se o virescence, ty jsou však velmi často způsobeny virózou nebo fytoplazmózou.
Hořkost okurek
Možná jste ani netušili, že hořkost plodů okurek může být způsobena geneticky. Hořkost způsobují látky zvané cucurbitaciny. Rostliny se jimi brání přirozenou cestou proti škůdcům. U většiny stávajících odrůd je však tato geneticky zakódovaná hořkost šlechtitelskými metodami odstraněna. V případě, že hořkost okurek přetrvává, může být způsobena některým ze stresujících faktorů, například suchem, kolísáním teplot nebo napadením škůdcem či špatnou výživou rostliny.
Jestliže na jedné rostlině rostou pohromadě dvě geneticky různá pletiva, je tento jev označován jako chiméra. Chimér je několik různých typů. Nejčastěji se vyskytuje chimérovitost u bugenvilejí, nocenek, santpaulií. Snad nejvýrazněji se chiméry projevují při prorůstání jednobarevných výhonů v pestrolistých odrůdách rostlin. Některé chiméry nejsou genetického původu, ale virového původu, nebo bakteriálního původu, případně mohou být způsobené i zásahem herbicidů.
Fasciace neboli svazčitost
Dalším poměrně častým druhem genetických poruch jsou fasciace, jinak nazývané též svazčitost. Nejčastěji se projevují zploštěním stonků, nebo srůstem několika stonků dohromady. U volně rostoucích rostlin se zřejmě každý z nás již setkal se svazčitostí pampelišek. U rostlin pěstovaných jsou fasciace časté u jahod, okurek, novozélandského špenátu, ale i u kaktusů, rododendronů nebo třeba u tulipánů.
Ke geneticky podmíněným poruchám rostlin počítáme i nevyzrávání stopkovité části plodů rajčat. Obvykle se uvádí, že za výskyt této genetické poruchy může vysoká teplota a intenzita slunečního záření, protože nejvíce bývají poškozeny plody v jižních okrajích skleníků a fóliovníků. Dalším důvodem či předpokladem projevu této poruchy však může být i nedostatek draslíku nebo boru.
